✧19✧

28 3 1
                                    

Spár se plížil za Šedinkou.
Pozoroval ji jak nahání zajíce.
Zajíc byl na ni moc rychlí a ona mu nestačila.
Zajíc běžel směrem k Spárovi.
Až by jen kousíček od něj, Spár schvalně zasyčel, aby slyšel jen te zajíc a Šedinka ne.
Zajíc se ostře otočil a to už ho Šedinka sevřela svými čelistmi.
Spár se musel usmát a pak se vydal sledovat zase Bělinku.
Bělinka byla vážně výborná lovkyně, přímo nejlepší mezi učedníky.
Bělinka se zrovna krčila u malé kalužinky a pila.
Spár se tedy vrátil do Hlíněného dolíku a čekal tam na učednice.
Slunce už dovršilo nejvýššího bodu.
První se vynořila Šedinka s zajícem, dvěma hraboši a jedním vrabcem v tlamičce.
Výborně! Zvolal Spár.
Byl na svoji učednici hrdý.
Za chvíly se objevila i Bělinka.
Měla hromadu úlovků.
Nesla hraboše, vrabce, dvě myši, dva rejsky a jednoho holuba
Dobrá práce! Zavrněl.
Bělinka pustila úlovky na zem.
Myslela jsem, že to snad ani neunesu! Zasmála se a poskakovala kolem svých úlovků.
Ukaž, pomůžu ti to vzít. Nabídl Spár a vzal nějaké úlovky.
Společně je odnesli do tábora a obě učednice něco odnesli Skvrnce a Kvítce.
Spár si šel lehnout do doupěte.
V doupěti nkdo nebyl, taky se nebylo čemu divit, byl teplí jarní den. Všichni si chtěli užít co nejvíce tepla a dostatek potravy.
Lehl si na svůj mechový pelíšek u vchodu a usnul.

Kde to jsem? Zeptal se v duchu, když se ocitl někde v lese.
Nikdy tohle místo neviděl. Kolem byli vysoké borovice.
Tlapky ho sami nesli dál lesem.
Prošel nějakým křovím a nestačil se divit.
Stál na nějakém srázu.
Stál na pískové zemi. Došel ke kraji. Pod ním byla hluboká propast.
Trochu se lekl té obrovské výšky a ucouvl.
Uslyšel praskání.
Otočil se. Za ním byla prasklina a kus země na které stál začal spolu s ním padat.
Odrazil se a vytasil drápy. Nátahl tlapy jak nejvíc mohl.
Jednou tlapkou přejel okraj srázu a dál padal dolů.

Spár prudce zvedl hlavu a snažil se popadnout dech.
Podíval se ven z doupěte.
Na nebi už byli hvězdy a měsíc skoro nejvýš.
Potichu vyšel z doupěte.
Spár si musel pročistit hlavu.
Vyšel z tábora a zašel do tichého lesa.
Slyšel vzdálené houkání sovy a hrabání kořisti v podrostu.
Zavětřil.
Ucítil hraboše a přikrčil se do loveckého postoje.
Neslyšně se kradl kapradím a pohledem sledoval okolí před sebou.
Vytasil drápy a vrhl se po kořisti.
Tlapou ho vyhodil do vzduchu.
Hraboš dopadl na zem a zapištěl.
Spár do něj urychleně zabořil drápy a stiskl drobné tělíčko hraboše.
Zakryl ho hlínou a šel dál.
Něco nad jeho hlavou zapraskalo.
Zvedl hlavu a zadíval se do korun stromů.
K zemi slétal nějaký pták.
Když byl těsně nad Spárem, ptáček si všiml, že Spár je jeho smrt a rychle se snažil vzlétnout výš.
Spár vyskočil a do zubů chňapl neopatrného ptáčka.
Dopadl ladně na všechny čtyři.
Zahrabal ptáčka hlínou a rozhlédl se kolem sebe.
Vydal se zase dál.
Procházel kolem vysokého smrku, když se ozvalo cvaknutí.
Spár zavřeštěl bolestí a skrčil se k zemi.
Celý se naježil a zabořil drápy do země.
Pevně sevřel víčka a snažil se popadnout dech, od takového výkřiku.
Otočil hlavu na svoji zadní tlapu.
Měl ji uvězněnou v nějaké věci, s hodně ostrýma zubama.
Byla stříbrná a ve svitu měsíce se leskla.
Spár odvrátil pohled a zaskučel, protože mu ta věc čím dál více drtila tlapku.
Zběsile se rozhlížel kolem sebe.
Pohl zraněnou nohou a ta ostrá věc mu trhala kůži.
Chtěl znovu bolestí zavřeštět, ale nevyšla z něj ani hláska.
Vyčerpaný padl na zem a snažil se klidně dýchat.
Před ním zakřupali spadané větvičky.
Z tmavého podrostu se vynořila kočka.
Větroplaška.
Pohlédl na ni s očima plnýma bolesti.




_________________________________

VELITELKA: Žlutá hvězda - mohutná zlatá kočka s bílím hrudníkem, modré oči

ZÁSTUPCE:
Noční spár - černý kocour s bílím břichem, tlapkou a špičkou ocásku, modré oči
- Šedinka - učednice

LÉČITELKA: Černo flíčka - tmavě zrzavá kočka s černou tlamičkou, zelené oči
- Čmelkotlapka, učedník

VÁLEČNÍCI:
Popelavá tlapa - zlatá kočka s šedými tlapami, jantarové oči
- Vlnek, učedník

Kamenný tesák - šedý kocour, žluté oči
- Kvítek - učedník

Kapraďočka - šedá mourovatá kočka, zelené oči
- Bělinka - učednice

Štír - hnědý mourek s tenkým ocasem, modré oči
- Ledík, učedník

Větroplaška - šedo-hnědá kočka s jizvou přes oko, hnědé oči

Noční spár - černý kocour s bílím břichem, tlapkou a špičkou ocásku, modré oči
- Šedinka - učednice

Stínka - černá kočka s hnědým břichem, jantarové oči

Rudý dráp - svalnatý rudý kocour s každým okem jinak zbarveným, červené a zelené oko

Trnovous - světle hnědý kocour s dlouhou srstí

Mrazivka - šedomodrá kočka s dlouhou srstí, modré oči

UČEDNÍCI:
Bělinka - bílá kočička, modré oči

Vlnek - stříbrný mourovatý kocourek s flíčkem na okem, modré oči

Šedinka - krémová kočička s šedým ocasem, tlapkama a ušima, modré oči

Kvítek - bílý kocourek se zrzavými fleky, zelené oči

Čmelkotlapka - zrzavý mourek, zelené oči

Ledík - tmavě šedomodrý kocourek s bílou náprsenkou, modré oči

MATKY:

Skvrnka - černá kočka s hnědým flíčkem na stehně, jantarové oči
- Stéblík - kotě

KOŤATA:
Stéblík - bílý kocourek s hnědými proužky na tlapkách, žluté oči

STARŠÍ:

Kvítka - černá kočka s bílou tlamičkou, břichem, hrudníkem a špičkou ocasu, žluté oči

Kočičí válečníci: Příběh Nočního spára a VětroplaškyKde žijí příběhy. Začni objevovat