𝙏𝙝𝙚 𝙊𝙣𝙚

11. Good Mood

Dny ubíhaly rychle a Jimin si už začal zvykat na tamní režim. Jediné co mu vadilo byly společné akce, které měl král Jeon podle všeho v oblibě. 

Na Jimina toho bylo hodně. Jeho sociální baterka je už několik dní na nule a čas na dobití nemá. Ani Jungkook teď vůbec neměl čas na to se mu věnovat. Blížila se totiž oslava Seokjinových narozenin a jako jeho bratr se na ní musel podílet. (Jen bych ráda zmínila, že se Jinovy narozeniny přehodily na konec léta-)

To nás dostává k další věci kterou Jimin nemůže vystát... Všechny společné prostory a i hlavní chodby byly plné nějakých nevkusných výzdob. On osobně měl rád jednoduchost a klidné neutrální barvy, jenže král to viděl jinak.

Jediná pozitivní věc na celém týdnu byla, že měl každým dnem přijet Yoongi společně s Taehyungem. Všechno to bylo naplánované tak, aby si ještě před oslavou stihli odpočinout. 

Možná by se jako pozitivní věc dalo brát ještě to, že jeho vztah s Jungkookem se každým dnem zlepšuje. I když spolu teď netráví moc času, Jungkook si vždy najde chvíli pro Jimina. Je si plně vědom toho, že se musí Jimin ukrutně nudit a sám od sebe si žádné kamarády nenajde. Vlastně i kdyby na něj promluvil ten druhý dopadlo by to špatně...

I když nedělali nic extra, Jiminovi to stačilo. Nebyl rád tak dlouho úplně sám a pro Jungkooka to bylo důležité, protože si chtěl získat jeho důvěru. 

Momentálně byl pátek a v neděli se má konat ona oslava, takže Jimin každý den čekal na zprávu od Yoongiho s tím, že už sem míří, ale žádná nepřišla, a tak prostě polehával v posteli a občas se šel projít do zahrady, jenže tentokrát ho vyrušilo klepání na dveře. 

Přemýšlel jestli je lepší předstírat, že tady není nebo je radši rychle poslat pryč, ať už je to kdokoliv, jenže osoba za dveřmi byla na tohle víc než zvyklá.

,,Jimine, já vím, že jsi tady. Služebné říkaly, že jsi od snídaně nevyšel ven." ozval se jemu velice známý hlas.

V tu chvíli vyběhl ke dveřím přímo bleskovou rychlostí a stihl přitom zakopnout o haldu oblečení, o které ani nevěděl, že tam je.

,,Yoongi!" vykřikl a skočil svému bratrovi do náručí. 

,,Ahoj." pozdravil ho s úsměvem a pohladil po vlasech.

Proč jsi mi nenapsal, že přijedeš už dnes?" ptal se hned Jimin a ani na vteřinu ho nenapadlo pustit Yoongiho z objetí.

,,Ani nevím." uchechtl se.

,,Jak jako nevíš?! Děláš si srandu?" zakřičel Jimin. Dal už to ale neřešili a radši se vydali společně k posteli na kterou si sedli.

,,Všechno v pohodě?" zeptal se Yoongi jak ze zvyku, tak ho to vážně zajímalo.

,,Je tady nuda. Jungkook skoro nikdy nemá čas, kvůli té oslavě. Ani nevíš jak rád tě vidím." zakňoural Jimin a víc se na svého bratra přitiskl.

,,Jak ses měl ty?" zeptal se Jimin, podle Yoongiho až s moc velkým zájmem. Nestává se často, že by byl až tak nadšený z takové maličkosti.

,,Doma nic moc, musel jsem se věnovat práci, ale jakmile jsem byl s Taem venku všechno bylo lepší." usmál se Yoongi. 

,,To je dobře." usmál se na něj Jimin zpátky. 

,,Tae říkal, že tě ještě přijde pozdravit, tak mu nemáš zdrhnout. Momentálně šel dostat Jungkooka ze spárů jeho otce." zasmál se Yoongi a na Jimina celou svou vahou nalehl.

Bylo až zvláštní jak moc blízcí si byli.

Nějakou chvíli tam takhle leželi, jenže je pak přerušil Taehyung, který bez zaklepání doslova vběhl dovnitř a skočil na Yoongiho, který se zrovna zvedl. 

,,Yah- Chovej se jako člověk Taehyungu." zasmál se Yoongi a zatřepal pobaveně hlavou. 

Co si budeme namlouvat... Jimin žárlil jako svině. Bylo mu nepříjemné, že si je jeho bratr takhle blízký ještě s někým jiným. Zároveň ale chtěl aby byl Yoongi šťastný, jenže žárlivost značně převládala.

,,Ahoj, Jiminie." přiskočil k němu už víc pokojně Taehyung s úsměvem. Chtěl ho obejmout, ale věděl jak je na tom Jimin s doteky. ,,Doufám, že je v pořádku, že ti tak říkám." zarazil se na chvilku Tae.

,,V pořádku. Doufám, že se ti u nás líbilo." usmál se Jimin. 

Ano bylo mu nepříjemné, jak se nalepil na Yoongiho, ale Taehyung sám o sobě mu nevadil, připadal mu milý a dobrá nálada z Yoongiho příjezdu ho neopouštěla, a tak se usmíval na všechno a všechny.

,,Je to tam rozhodně o dost zábavnější než tady, ale to sis už asi všiml i sám, že? Pochybuju, že tě pustí někam bez dohledu. A vidíš to je ta nejdivnější věc... Vy můžete všude- Prostě jak... Já vyjdu na zahradu a už po mě křičí jako bych byl malé dítě." protočil očima Taehyung.

,,Hmm, Jungkook mi zpřístupnil svoji knihovnu, takže většinu času čtu." řekl Jimin pořád s úsměvem. Překvapoval sám sebe.

Když se ozvalo zaklepání a následně do pokoje vešel Jungkook, radost udělala svoje a on vyletěl směrem k němu a vyskočil na něj podobně jako na svého milovaného hyunga. Až po kratší chvíli si uvědomil co dělá a okamžitě sklouzl na zem a sklopil zrak.

,,Umm... Promiň. Já jen... Dobrá nálada." řekl a neskutečně se styděl. Byl to pro něj nejtrapnější okamžik v životě. 

Jungkook byl víc než překvapený, ale příjemně. Konečně si připadal, že se jejich vztah trochu posunuje. Byl to pravděpodobně první fyzický kontakt z Jiminovi strany...

,,V pořádku, jen jsem to nečekal." řekl Jungkook se spokojeným úsměvem. ,,Pokud tohle dělá dobrá nálada, tak budu muset zařídit, aby tady byla častěji." mrkl ještě na Jimina. Nechtěl ho rozhodit nějakým dalším dotekem, a tak si radši sedl za Yoongim a Taehyungem na postel a začal se s nimi bavit o tom, jaké to bylo v Británii.

Jimin si nakonec sedl vedle Jungkooka, ale stejně se pak Yoongi s Taehyungem rozvalili po celé posteli a Jungkook si pak sedl do tureckého sedu někde k polštářům.

I když už takhle byli určitě pár hodin a byl už večer, Jiminova sociální baterka nebyla to, co se vybíjelo, bohužel jeho únava ho přemáhala a to bylo teprve půl osmé. Jenže učit Jungkooka anglicky je velmi únavná věc, když asi neví jak se čtou normální písmena. Jiminova únava zapříčinila to, že už nějakou dobu nemluvil a nechal to celé na Yoongim a Taehyungovi. 

Po další chvíli už mu dělalo problém nechat oči otevřené, a tak si položil hlavu na Jungkookovu nohu a spokojeně vydechl. 

,Vážně je dneska nějaký přítulný.'  proletělo Jungkookovi hlavou, ale nijak moc to neřešil. Bylo mu příjemně a Jimin taky vypadal spokojeně.

,,Za chvíli bude večeře Minie." řekl Jungkook se smíchem a začal se Jiminovi hrabat ve vlasech. Ani nevěděl, že tohle je přesně ta jedna věc kterou Jimin tak neuvěřitelně miluje.

,,Hmm... Myslím, že ji vynechám." zamručel Jimin a užíval si hlazení ve vlasech při kterém po chvíli usnul.

,,Nevěděl jsem, že jste si už tak blízcí." podivil se Yoongi, když zpozoroval to, že si Jimin úplně v klidu nechá šahat do vlasů člověkem, kterého nezná ani měsíc a ještě si při tom klidně usne. Jemu trvalo roky než si u něj Jimin vybudoval takovou důvěru.

,,Já taky ne popravdě." zasmál se Jungkook tiše, aby svého spícího snoubence nevzbudil. ,,Jsme spolu každý den pár hodin, ale tohle byl myslím náš první fyzický kontakt od doby co jsi odjel." vysvětlil Jungkook.

,,Zvláštní." řekl Taehyung. ,,Neříkal jsi, že je Jimin citlivý na doteky ve vlasech?" zeptal se Yoongiho.

,,Říkal." potvrdil Yoongi a zkoumavě se zadíval na Jiminovu klidnou tvář.

,,Vypadá to, že ti věří. Sice nevím jak moc, ale jsi na dobré cestě." usmál se Yoongi. Bylo pro něj víc než uklidňující vidět, že to bude v pořádku.

___

DHSJSKSKDK PTD BYLO DOKONALÉ

-momo