,,Jungkookie!" vykřikl Jimin a přiběhl ke svému muži, do kterého při jeho rychlosti doslova vrazil a objal ho pevně kolem pasu.
,,Minnie." vydechl tiše Jungkook, který to tak tak ustál, objal ho nazpátek jednou rukou kolem ramen, tu druhou jemně položenou na jeho vlasech tak, jak to dělává vždycky, cítí se pak, že mu je Jimin blíže, a konečně se po dlouhé době pořádně uvolnil.
,,Vaše veličenstvo." uklonil se Taemin, Minhoa snoubenec a taky něco jako Jiminova dvorní dáma, s vřelým úsměvem. Miloval sledovat tyhle chvíle. Vždycky si díky nim vzpomenul na to, že pravá láska opravdu existuje. ,,Váš otec vás očekává v jeho pracovně." pokračoval, když si získal alespoň útržek jeho pozornosti a i to byla v téhle situaci výhra, jelikož když se takhle po dlouhé době vidí se svým milým, nikomu nevěnuje ani pohled.
,,Nikam nejdu." řekl Jungkook jednoduše a dál nasával příjemnou vůni svého muže. Pro tyto dva to nikdy nebyl uvítací polibek, ten jim přišel málo v tuhle chvíli, i když na ten taky brzo dojde a ne jen na jeden, byli pro sebe zdroj veškeré energie, a tak se potřebovali cítit po tak dlouhé době.
Na to se Taemin jen zašklebil a dál je s úsměvem pozoroval.
Nechte mě vás zavést blíže do děje...
Od Jiminova útěku do Británie uplynulo už několik let, z Jungkooka se stal král a lid ho miluje, pod svým jménem sjednotil obě části Korei, vyřešil spoustu sociálních krizí, které jeho otec zanedbával, pod Jiminovým vedením zlepšil přístup ke studentům ve školách, přispívá peníze na spoustu dobročinných organizací a udělal taky spoustu dalších věcí, jenže to všechno samozřejmě zabralo spoustu času a taky musel často odjíždět pryč, jako právě teď, což ho zevnitř zabíjelo, protože skrz ty roky se stal na Jiminovi závislým, nedokázal bez něj normálně fungovat, a tak ho všude kde to bylo možné bral s sebou, jenže to se teď taky dělalo docela špatně, jelikož teď mají doma skoro roční holčičku.
Při jedné Jiminově výpravě do blízkého dětského domova přišla žena s pláčem a ani ne půl ročním miminkem v rukou s tím, že má vážnou nemoc a podle doktora za jí zbývá už jen pár měsíců a Jimin si malou holčičku na první pohled zamiloval a ani se neobtěžoval zeptat Jungkooka, věděl, že ji bude milovat stejně jako on, a tak se malá Jaewon stala princeznou.
A Jimin měl samozřejmě pravdu. Jungkook si ji zamiloval už v momentě kdy ji poprvé viděl v náruči svého manžela.
,,Minnie, tak moc jsi mi chyběl. Už nikdy nikam nejedu na týden pokud tam nebudeš se mnou." řekl Jungkook a po tváři mu stekla jedna neposedná slza.
,,Jungkookie, ty pláčeš?" zeptal se s uchechtnutím Jimin a jemně palcem setřel onu slzu.
,,Já promiň, já jen- já to bez tebe fakt že nezvládám." zasmál se Jungkook se slzami v očích.
,,Ne ne ne ne ne, žádné slzy vždyť ses nám teď vrátil, máme být šťastní." usmíval se pořád Jimin.
A Jungkook byl naprosto ztracený nebo spíš zamilovaný, hodně zamilovaný.
,,Víš že tě miluju?" zeptal se naprosto vážně Jungkook s něhou v očích.
,,Taky tě miluju, nejvíc na světě." odpověděl Jimin a dal mu malý polibek na rty, poté se mu zase položil na hruď.
,,Jaewonie spinká?" zeptal se a dál objímal Jimina. Jungkook ho prostě nikdy nebude mít dost a to samé platilo i pro muže v jeho objetí.
Jimin mu na jeho otázku jen kývnul a užíval si jeho přítomnost, když v tom se v chodbě objevil Jungkookův otec.
,,Ah- Jungkook, vítej doma, potřebuju tě na chvíli v pracovně, vím že jsi unavený z cesty, ale bude to jen pět minut a-" v tu chvíli byl utnut.
,,Momentálně nemám pět minut. Moje rodina je důležitější, po týdnu vidím mého manžela a DCERU jsem ještě ani vidět nestihl, takže to bude muset počkat do zítřka." řekl Jungkook. Momentálně by ho nezajímal ani atomový útok na jejich království, jen chtěl být blízko jeho rodině. Taky dal důraz na slovo dcera, protože jeho otci se nelíbilo to, že to není pokrevní potomek, jenže už není král, a tak musel držet hubu a krok s jeho synem. I přes to byl ale z jedné strany pyšný na to, že myslí na svou rodinu dřív než na cokoliv ostatní. Jako král by ho poslal do prdele, ale jako otec nemohl být šťastnější, a to ve všech třech směrech...
Jeho nejstarší syn má krásné dva syny, milujícího manžela a splnil si sen, a to cestovat po světě s jeho rodinou.
Taehyung dostudoval právo a funguje jako ředitel nejlepší právní akademie na světě a pro jeho štěstí je to ve městě, kde žije jeho, teď už manžel a zároveň král Velké Británie Min Yoongi a plánují spolu adopci jejich prvního dítěte.
No a jeho nejmladší syn, jak vidíte splnil všechno co si přál když studoval a i když mu občas přijde jeho chování ohledně Jimina přehnané, ví že tak to prostě Jungkook cítí a je rád, že má někoho jako je Jimin, až moc dobře si uvědomuje, že bez Jimina by Jungkook už dávno skončil se vším, protože být králem není vůbec jednoduché.
A ve výsledku si i Jimin uvědomil, že všechno se stalo z nějakého důvodu a je možné, že kdyby se Jiminův otec nechoval jak naprostý kokot, tak by možná Jungkooka nikdy nepotkal a neměl by nic z toho co teď má, i přes to mu nemůže odpustit, ale je mu svým způsobem vděčný, protože jeho příběh dostal pohádkový konec.
___
ahojte <3
vůbec nezmiňujte to, že je to 5 měsíců od poslední kapitoly...
každopádně je to tady- opravdový konec, poslední kapitola a moje rozloučení s tímhle příběhem, snad ho máte tak rádi jako já, je to jeden z těch na které jsem pyšná a je mi až líto, že musí skončit (možná proto mi trvalo tak dlouho vydat ten epilog...)
s0mi_
ČTEŠ
𝙏𝙝𝙚 𝙊𝙣𝙚
Fanfiction,,Všichni v mém životě mě opouštějí. Možná jsem si myslel, že s tebou to bude jinak..." 7.6. 2022 #1 jikook
