Jiminova dobrá nálada nevydržela tentokrát ani do té doby než přijeli luxusní limuzínou k zámku.
Už venku je vítala spousta služebnictva, ale Jimin se ani nesnažil předstírat úsměv a většina z těch lidí už na to byla zvyklá.
,,Naše zlatokopka se vrátila, to ti nebylo dost bohatství rodiny Jeon, že jsi se vrátil?" ozval se Hoseok přímo před nimi.
,,Zmiz mi z očí." procedil mezi zuby Jimin a po Yoongiho přísném pohledu se Hoseok opravdu odebral do svého pokoje.
Ani jeho 'rodina' nebyla nějak moc nadšená z jeho návratu. Prostě se pozdravili představil jim Jungkooka, předal pozvánku a skončili v jeho pokoji, ve kterém po něm nic nezbylo. Bylo to celé přestavěné jako pokoj pro hosty, jelikož počítali s tím, že Jimin už se tady nevrátí, jaká to perfektní rodina.
Dokonce i Jungkooka překvapilo chladné chování všech okolo k Jiminovi. O Jungkooka jevil zájem každý, od služebných přes nejvýše postavenou šlechtu až po Hoseoka, od kterého to nikdo nečekal.
Už teď se chtěl Jimin vrátit. Jediný důvod proč tady chtěl jet byl Yoongi, jenže s ním už asi nemůže počítat, Taehyung je mu přednější...
Jungkook si všiml jak rapidně se nálada jeho snoubence změnila, a tak se to rozhodl napravit.
,,Pojďme se projít." navrhl a už si stoupal před Jimina. Ten ale jen pobaveně zakroutil hlavou.
,,Teď jsme absolvovali čtrnáctihodinový let a ty se chceš toulat po království?" zeptal se a nemohl zadržet úsměv.
,,Přesně tak a teď už pojďme." řekl a vyšel jemu neznámým směrem.
,,Jungkooku, počkej chvíli! Vždyť ani nevíš kde jdeš." kňoural Jimin. Vážně neměl náladu na nějaké toulání se po království, zvlášť když teprve přijeli, ale Jungkook si trval na své procházce.
Nakonec ho Jimin dovedl aspoň do královské zahrady kde si sedli na houpačky, které tady stáli už od doby co byl Yoongi ještě dítě.
Jungkook původně chtěl dát Jiminovi prostor na to, aby se rozmluvil, ale když Jimin pořád nic neříkal, tak začal mluvit o nějakých anime teoriích, protože věděl, že pokud Jimin nezačne mluvit sám tak o tom prostě nechce mluvit a on to musí respektovat.
Každopádně jeho nový plán, přivést Jimina na jiné myšlenky, se mu podařilo zrealizovat. Po asi půl hodině se oba houpali a smáli se u toho jako malé děti.
Co ale nevěděli bylo, kolik lidí je vlastně pozorovalo. Pro všechny to bylo jako vidět kompletně jiného člověka. Většina z nich by se prala za fakt, že Jimin nemá emoce a to včetně jeho blízkých.
,,Co tam s ním udělali?" zeptal se Hoseok Yoongiho. ,,V životě jsem ho neviděl smát se." dodal ještě.
,,Našel správného člověka." usmál se Yoongi a nenápadně stiskl Taehyungovu ruku.
,,O můj bože přestaňte, chce se mi blít." řekl Hoseok a když se na něj oba vyděšeně podívali tak dodal. ,,Možná jsem méně všímavý, ale ne slepý."
,,Už vážně nemůžu, Kookie. Myslím, že už neudělám ani krok." řekl zmoženě Jimin a dramaticky spadl Jungkookovi do náruče.
,,Ani to nezkoušej, dneska tě neponesu, sám se nemůžu skoro pohnout." zasmál se Jungkook a Jimina pustil.
,,Jestli se dostaneme do pokojů, tak tě zvu do mého, necháme si přinést jídlo a celý zbytek dne strávíme sledováním čehokoliv na co se dá dívat." řekl ještě Jimin a potom už se vydali směrem k jeho pokoji.
I přes to, že ten den jen leželi u seriálu si to nesmírně užili. Taky stihli projít Jiminovi staré fotky, Jimin se snažil Jungkookovi udělat dokonalý make up (bez úspěchu) a taky se hodně o sobě dozvěděli. Jestli to takhle půjde dál, tak za chvíli nebude žádná věc co by o sobě nevěděli.
___
yah-
říkala jsem někdy, že mám nejtrapnější moment života? jestli jo tak mám trapnější.
-momo
ČTEŠ
𝙏𝙝𝙚 𝙊𝙣𝙚
Fanfiction,,Všichni v mém životě mě opouštějí. Možná jsem si myslel, že s tebou to bude jinak..." 7.6. 2022 #1 jikook
