Přesně jak si Jungkook myslel, tak se stalo. Jimin byl naštvaný a celý let s ním nepromluvil. Jungkook věděl, že tohle si vážně zasloužil, a tak nechal Jimina tak.
Jenže hned co přiletěli se na to Jimin vykašlal, na Jungkooka se prostě nedalo zlobit, vzal ho za ruku a doufal, že si budou moct ještě na chvíli lehnout, protože bylo vážně brzo ráno, jenže Jimin vůbec nevěděl co ho čekalo...
,,Kookie!" vykřikl nějaký kluk, který se hned chvíli na to pověsil Jungkookovi kolem krku a Jimin žárlivostí málem pukl.
,,Seoyeong!" Jungkook tomu moc nepomáhal. Vykřikl jeho jméno a pevně ho obejmul.
,,Co tě k nám přivádí?" zeptal se Jungkook s úsměvem a odtáhl se z objetí. Bylo to snad poprvé co zapomněl na to, že je Jimin s ním. Věděl jak mu taková kravina může ublížit, a tak si dával pozor.
,,Doma jsou teď docela problémy, tak mi strýc nabídl, abych tady na chvíli zůstal." řekl černovlasý klučina.
Vypadal hodně mladý, ale zdání někdy klame. Možná to dělala jeho výška, byl jen o pár centimetrů vyšší než Jimin.
,,A ty jsi?" namířil Seoyeong otázku na Jimina, který v tu chvíli měl chuť vypustit jednu z jeho pohrdavých frází, jenže si slíbil, že bude kvůli Jungkookovi slušný.
,,Park Jimin, britský a korejský princ, a taky Jungkookův manžel." řekl a s jemným úsměvem se poklonil.
I když si to sám Jimin neuvědomoval, pokaždé působil velice elegantně a nikdo nechápal jak to dělá.
Seoyeong se na chvíli zatvářil velice zmateně, a taky zklamaně. Samozřejmě to ale uhrál.
,,No samozřejmě... Dalo se čekat, že ti najdou někoho s postavou panenky, postojem jako z učebnice a hromadou titulů." uchechtl se pohoršeně směrem k Jiminovi i přes to, že slova byla mířená na Jungkooka.
,,Tak podívej... i přes to, že mi nejsi sympatický jsem byl slušný, protože jde vidět, že Jungkookovi na tobě záleží, ale jestli máš problém, pojďme si ho vyřešit rovnou." řekl zostra Jimin.
,,Moje chyba, omlouvám se, jen trochu žárlím, že už to nejsme jen mi dva." usmál se nervózně Seoyeong, ale Jimin mu na ten hraný úsměv neskočil.
,,Umm..." začal Jungkook, který úplně nechápal, co se mezi těma dvěma děje. ,,Jiminie, vadilo by ti jít si lehnout sám? Chtěl bych si trochu popovídat se Seoyeongem..." zeptal se Jungkook a opět si nevšimnul Jiminova rozhozeného výrazu.
,,J-jo, v pořádku." řekl Jimin s umělým úsměvem a rychle odešel do své knihovny.
Není to tak, že by Jungkookovi nevěřil, jen mu to rozhodilo celý jeho svět. Na dobu neurčitou tady bude další jemu blízká osoba.
Z žíralo ho to zevnitř, ten strach, že o něj přijde...
A tak si jenom lehl na pohovku a máčel slzami polštář.
___
Já vím... Dlouho nebyla a nevím kdy bude zas další, ale zítra určitě ne...
-momo
ČTEŠ
𝙏𝙝𝙚 𝙊𝙣𝙚
Fanfiction,,Všichni v mém životě mě opouštějí. Možná jsem si myslel, že s tebou to bude jinak..." 7.6. 2022 #1 jikook
