𝙏𝙝𝙚 𝙊𝙣𝙚

13. The Bath

Zbýval den do Seokjinovy oslavy a všichni začali panikařit (nebo to tak aspoň vypadalo...). 

Hned z rána všichni, co mají na starosti úklid začali uklízet. Na tom by přece nebylo nic zvláštního, jenže uklízeli všude a když říkám všude, tak myslím jakože úplně všude.

Prý přijede spousta důležitých obchodních partnerů a prostě celkově důležitých lidí. Byla to totiž taková ta diplomatická oslava, jestli se to tak dá říct, nešlo o oslavu narozenin, ale spíš to byla možnost navázat nové kontakty mezi různými zeměmi. A tím pádem si král přál, aby všechno bylo tak čisté, jak jen to jde. 

Všude kromě soukromých pokojů byly miliony lidí, a proto Jimin nehodlal vylézt až do oné oslavy i kdyby měl umřít hlady.

Najednou někdo zaklepal na dveře a Jimin se modlil, aby to nebyly služebné.

Měl štěstí, byl to Jungkook.

,,Dobré ráno." zasmál se Jungkook, když uviděl Jimina zahrabaného v peřině s rozcuchanými vlasy a pohledem, který by byl schopný vraždit.

,,Hmm, úžasné." zamručel Jimin a líně se zvedl. ,,Promiň." řekl hned po tom, co si uvědomil jak drze a neuctivě to znělo.

,,V pořádku, můžeš se mnou mluvit normálně, už jsem ti to říkal několikrát." usmíval se Jungkook a sedl si na okraj postele.

,,Otec mě poslal ti promluvit do duše." zasmál se opět Jungkook. ,,Prý jsem budoucí král, a tak musím správně reprezentovat naše království, takže by byl rád kdyby ses choval jak se patří pro mého snoubence." 

Jungkook nad tím pokroutil hlavou. Nechápal proč si s tím dělá takové starosti. Věděl, že Jimin by neshodil celé jejich království jen tak z nudy.

,,Tak dlouho dokud nebudu muset mít šaty a nebude po mně vyjíždět žádný z hostů, tak mi je to jedno." uchechtl se Jimin. 

,,Neboj, já mám přikázané si vzít oblek, ty máš přikázané být krásný, ale to jsi pořád, takže se nemáš čeho bát." mrkl na něj Jungkook.

,,To byl pokus o flirt?" zeptal se se zvednutým obočím Jimin.

,,Možná." mykl rameny Jungkook a hned na to se začal společně s Jiminem smát. 

Pak ale někdo doslova vtrhl do pokoje a skočil na postel. 

,,Minie, Minie!" vykřikl Taehyung. ,,Že mě necháš tě připravit na tu oslavu?" zeptal se hned po tom.

Jimin se docela lekl, ale Taeho úsměv byl nakažlivý. 

,,Asi jo?" řekl váhavě Jimin. S Taehyungem si nebyli nijak blízcí, prostě jen o sobě věděli, ale Taehyung se to rozhodl změnit.

,,Nevypadáš moc nadšeně." Taehyung naklonil hlavu na stranu, takže teď vypadal přímo jako štěně.

,,Možná kdybys mu nevběhl do pokoje a neskočil metr od něj, tak by nebyl tak v šoku. Bože Taehyungu-" zasmál se Jungkook. 

,,Jaj, za to se omlouvám, jen jsem byl nadšený, že můžu někoho oblékat... Od doby co je Jungkook oficiální následník trůnu ho vždycky připravují profesionálové a já nemám co dělat..." postěžoval si Taehyung.

,,Neboj, je v tom fakt dobrý, můžeš mu věřit." pošeptal Jiminovi Jungkook a s lehkým zamáváním vzal Taehyunga a opustil jeho pokoj.

,,Za dvě hodiny jsem u tebe!" zakřičel na něj ještě Taehyung a Jimin jen doufal, že toho nebude litovat.

Celé ty dvě hodiny si pak četl a ani ho nepřekvapilo, že Taehyung zase neklepal.

,,Můžeš vejít nerušíš mě." řekl Jimin ironicky a pak se tomu s Taehyungem zasmál.