𝐒𝐈𝐋𝐄𝐍𝐓 𝐂𝐑𝐘| 𝐂𝐇𝐀𝐍𝐋𝐈𝐗

𝟓.

[ Felix's point of view]

Na přednášku jsem přišel 3 minuty před začátkem. Jisung, který seděl opodál mi ústy naznačoval 'kde jsi byl?'
Jen jsem mu nad tím mávl rukou a otevřel svůj notebook a začal si zapisovat poznámky profesorova výkladu. U toho jsem jen letmo přejel očima po všech zde přítomných. Zastavil jsem se u člověka sedícího čtyři řady pode mnou, který si tužkou poznámky zapisoval do iPadu. Byl mi nějaký hrozně povědomý. Byl to chlapec.
Jako bych ho už někde viděl.

Když trochu pootočil hlavu na stranu, došlo mi to. To je ten kluk na kterýho jsem dneska spadl! On chodí na stejnou univerzitu! Kousek mého já zajásalo. Ne Felixi, nesmíš! Nesmíš teď nikomu propadnout jen tak lehce. Zakroutil jsem hlavou, abych se zbavil těch otravných myšlenek a začal si znovu zapisovat.

Po skončení přednášky za mnou doslova přilétl Jisung.
,,Kde jsi byl? Čekal jsem na tebe venku dobrých 10 minut." stěžoval si.

,,Promiň, ráno jsem zaspal a autobus jel trochu později protože jelo hodně lidí. Jsem se v buse špatně chytl a když řidič zabrzdil, spadl jsem na nějakýho týpka. Dneska jsem ho viděl na naší přednášce, takže asi chodí na naší školu."

,,Pff-" vyprskl smíchy Jisung.

,,Ty jsi na něj fakt spadl? A co? Váleli jste se na zemi?" zeptal se zvídavě a já se musel praštit do čela.

,,Ne." objal jsem ho kolem ramen.

,,Chytil mě do náručí. A teď už pojď, za chvíli začíná další přednáška."

🌬❄️

,,Konečně dneska volno." rozhodil radostí rukama Jisung a já dělal že ho neznám.

,,Jdeš teď domů?" zeptal jsem se.

,,Jo, máma mi chce něco říct a říkala abych šel ze školy rovnou domů. Tak se měj."
Rozloučili jsme se a já se vydal směr jídelna.

[ Jisung's point of view ]

,,Mami, jsem doma!" zakřičel jsem, když jsem si v předsíni vyzul boty.

,,Jsem v kuchyni!" ozvalo se nazpět. Vydal jsem se tedy do kuchyně a tam spatřil mamku, jak sedí u stolu a čte si nějaký časopis.

,,Co jsi mi teda chtěla tak důležitého říct, že jsem nemohl ani s Felixem na oběd?"

,,Našla jsem si přítele. A ten má syna ve stejném věku. Chtěla bych vás představit. Tenhle víkend si nic neplánuj, přijdou na večeři." oznámila mi a já zůstal s pusou dokořán.

,,Ale mami, měl jsem spát u Felixe." namítl jsem. Opravdu jsem nechtěl trávit večer s nějakým cizým chlapem a jeho synem místo toho, abych byl u Felixe a dívali jsme se na filmy a hráli hry.

,,Už jsem řekla. Vysvětli Lixovi že to nejde, že to musíte přesunout."

,,Mamiiiii prosiiiim." prosil jsem a udělal oči ublíženého štěněte.

,,Tak k němu půjdeš po té večeři no." Já věděl, že to na ní zapůsobí.

,,Díky díky" vlepil jsem jí pusu na tvář a šel do svého pokoje.