[ no one's point of view ],,Kdy že to má vyjít?" zakřičel na Hyunjina z kuchyně Jeongin, který v kuchyni připravoval jakési jídlo.
,,Za hodinu." zakřičel na odpověď dlouhán, zapínajíc v obývacím pokoji obrovskou televizi.
,,Co tady po sobě hulákáte?" ozvalo se ve dveřích obývacího pokoje.
,,Oh čau, jdete právě v čas." pozdravil blondýn dva své nejlepší přátele, kteří k nim dorazili s taškou alkoholu.
,,Až tak?" pozvedl dlouhán obočí nad taškou cinkajících o sebe se láhví.
,,Jeongin poručil." pokrčil rameny Minho a i s pitím se vydal do kuchyně za stříbrnovláskem.
,,Nebude tolik chlastat, neboj." ujistil Chan mladšího, který zapnul na televizi Youtube.
,,Posaď se." pobídl svého hyunga Hyunjin a sám se usadil do koženého křesla.
,,Za chvíli by měl dorazit Felix s Jisungem." oznámil Chanovi a ten se jen usmál.
,,On Lix přijde taky? Tak to je dobrý." řekl s úsměvem a blondýn se jen uchechtl.
,,Jisung mi psal, že byl Felix z tý tvojí zprávy 'Jaký je tvůj den?' úplně hotovej. I rajče na něj co se týče barvy, nemělo."
,,To jako vážně? Až tak?" vykulil oči brunet.
,,Jo."
Aby jsme shrnuli co se tu vlastně dělo. Byla sobota, den poté, co Chan napsal Felixovi onu u srdce hřející zprávu a všichni chlapci se ve skupinovém chatu založeném vysokým blonďákem, domluvili, že Jisungův comeback, jeho první píseň, shlédnou poprvé společně u Hyunjina a Jeongina doma. Přece jen, tito chlapci měli dům největší a televizi též, takže se nemuseli bát komplikací typu, kdo kde bude sedět, že někdo nevidí a tak. Zde bylo místa dost. Jisung ze začátku odmítal tohle shromáždění, nechtěl se na sebe dívat, avšak neustálé přemlouvání ho nakonec opravdu přesvědčilo.
Po nějaké chvíli se obřím domem rozezněl zvonek. Jeongin, na menším tabletu umístěném v chodbě, kamerou, která byla nainstalována u hlavní brány, uviděl Felixe a Jisunga. Stisknutím tlačítka pro odemknutí zámku je pustil dovnitř a přes reproduktor jim řekl, aby už nezvonili u hlavních dveří, ale šli rovnou dál.
Za pár okamžiků se domem znovu ozvalo otevření vchodových dveří.
,,Ahojte!" zakřičel opět z kuchyně Jeongin a oba chlapci jen jednohlasně pozdravili na zpět. Chlapci se ocitli na moderně upravené chodbě s všemožnými skříňkami, vypínači, světel, kytek a spoustu dalších věcí. Vedly z ní dlouhé schody kdo ví kam a mnoho dveří vedoucí do různých pokojů.
Z jedné místnosti bez dveří na konci chodby vykoukla blonďatá hlava vysokého mladíka.,,Čaute. Pojďte sem, budeme tady." mávl rukou směrem k sobě a chlapci splnili jeho požadavek.
Když přišli až k němu, ocitli se ve velkém prostorném obýváku s velkým gaučem, několika křesly, nábytkem, nejrůznější elektronikou a další.
Na jednom z křesel seděl Chan a díval se velkými francouzskými okny kamsi do zahrady.,,Ahoj." pozdravil s úsměvem Felix. Jakmile jeho hlas prořízl ticho místnosti, Chan okamžitě otočil hlavu směrem k němu a poté ihned vstal.
,,Tak my půjdem dát tohle do kuchyně." šťouchl do Jisunga dlouhán a ukázal na tašku s jídlem v jeho rukách, kterou si převzal od Felixe. Brunet jen pochopil a následoval staršího do kuchyně za Minhem a Jeonginem.
Chan mezitím přišel až k chlapci, stojící tam s lehkým úsměvem.
,,Ahoj sunshine." odhrnul mladšímu blonďaté vlasy z čela a poté ho po vlasech pohladil.
,,Ahoj." hlesl už potišeji blondýn studem.
,,Slyšel jsem, že tě moje zpráva potěšila." usmál se.
,,Ano." kývl mladší, tež už s pomalu rudnoucími tvářemi.
,,Dost často se měníš na rajčátko, sunshine." podotkl Chan a Felix ho jen praštil do ramene.
Už chtěl něco říci na svou obranu, ale do obývacího pokoje se přiřítili ostatní chlapci i s všemožným jídlem a pitím na tácech.,,Dělejte, sedejte, za čtvrt hodiny to vyjde." řekl Jeongin nadšeně a zaujmul místo mezi Felixem a Hyunjinem. Kdo z toho moc nadšený nebyl, byl Jisung. Minho, sedící naproti němu v křesle, si toho jako jediný všiml.
,,Vážně ti to nevadí?" zeptal se Jisunga, který nervózně poklepával nohou o zem.
,,A co?" vyhrkl Jisung, i když moc dobře věděl o čem starší mluví.
,,Neptej se, když to víš." zamručel Minho.
,,Ne nevadí, jen-" odmlčel se. Všichni ho pozorně sledovali.
,,Bojím se, že to nebude dost dobrý." přiznal nešťastně.
,,Bude to skvělý, neboj." ujistil ho Felix.
Ostatní jen přikývli a Hyunjin najel na Jisungův profil na platformě Youtube, pod názvem 'HAN'
Bylo to tam. Jisungova první práce, na které strávil hodně svého času a dal do toho všechno svoje úsilí. Hyunjin jí rozklikl a místností se rozezněla příjemná melodie.
,,Woaah hyung, ty vlasy ti sluší." podotkl Jeongin.
Obývacím pokojem se začal ozývat Jisungův melodický zpěv. Všichni bedlivě na televizi pozorovali blonďatého Jisunga, vypadajícího jako známý idol.
Minho svůj pohled překvapeně zapíchl na brunetovi. Ta píseň byla melodická, bylo to umění, které stvořil člověk právě před ním. Chlapec, který ho donutil milovat.
—————————-
Hádejte kdo ještě dnes stihl další kapitolu? <3
ČTEŠ
𝐒𝐈𝐋𝐄𝐍𝐓 𝐂𝐑𝐘| 𝐂𝐇𝐀𝐍𝐋𝐈𝐗
FanficZa dveřmi malého pokoje se ozýval tichý pláč. Komu patřil však není známo. ---------------- ,,Doufal jsem, že už tě nikdy neuvidím. Bylo to mé jediné přání." ,,Ne všechna přání se ti splní." úšklebek na jeho tváři nechyběl. hlavní ship; chanlix vedl...