[ Hyunjin's point of view ]Společně s Felixem v náručí jsem vystoupil z taxi a vydal se směrem ke vchodovým dveřím. Klíče. Potřebuju klíče.
Začal jsem mu prohledávat kapsy, dokud jsem je nenašel v jedné z kapes u jeho bundy. Bylo sice obtížné odemknout a u toho ho držet v náručí. Pf, ale není to nic, co bych nezvládl.
Pomalu jsem otevřel dveře, vytáhl klíče ze zámku a pak se rozešel k výtahu. Tak počkat..ve kterém patře Felix vlastně bydlí.Z mého přemýšlení mě vytrhl neznámý hlas.
,,Co to sakra-" ozvalo se za mnou. Otočil jsem se, abych na osobu dobře viděl a spatřil hnědovlasého kluka v mých letech, jak udiveně kouká na Lixe.
,,Znáš ho?" kývl jsem směrem ke spícímu Felixovi v mé náruči.
,,Jo, je to můj soused. A ty budeš Hyunjin že?" usmál se na mě. Byl roztomilý. Počkat, odkud zná mé jméno?
,,Nelekej se zbytečně, Felix mi o tobě povídal. Pojď, pomůžu ti ho dostat k němu do bytu." pobídl mě a zmáčkl tlačítko na otevření dveří u výtahu. Nastoupili jsme a on zmáčkl jakési číslo.
Jeli jsme v tichosti. Ani se mi nepředstavil.
,,Zapomněl jsem se představit. Jsem Seungmin. Kim Seungmin." uklonil se.
,,Hyunjin. Hwang Hyunjin." představil jsem se též.
,,Podal bych ti ruku ale-." znovu jsem kývl k tomu spáči.,,V pohodě. Mimochodem, co se stalo?" optal se.
,,Jeden kluk se kterým se bavil, mu něco hodil do pití. Motal se jak šílenej. Sotva stál na nohou." odpověděl jsem.
,,Už dlouho jsem ho v tomhle stavu neviděl." zakroutil hlavou.
,,On už se někdy opil? Nebo něco takového?Vypadá s prominutím jako nevinný a nezkušený v tomto směru."
,,Ano opil. Dobrovolně z žalu. I když mu bylo pak druhý den šíleně zle, nelitoval toho."
,,A proč se takhle opil?" (už jedou v tom výtahu nějak dlouho😂)
Optal jsem se znovu, ale jeho odpověď se mi nedostala, neboť nás přerušil příjezd výtahu do našeho patra.Vystoupili jsme a Seungmin zamířil k jednomu z bytů. Na dveřích bylo napsáno 'Lee Felix ,⃫ S⃫e⃫o⃫ C⃫h⃫a⃫n⃫g⃫b⃫i⃫n⃫' . To druhé bylo zaškrtané.
,,Hyunjine?" oslovil mě Min, který už stál vevnitř s bačkorami.
,,Jo už jdu."Vešel jsem do bytu a vyzul si boty.
,,Jeho pokoj je támhle." ukázal na jedny dveře.
Naštěstí byl otevřeny, takže jsem do nich jen strčil a pak položil Felixe do velké postele. Opatrně jsem mu sundal boty, bundu a kalhoty. Zakryl jsem ho dekou a vydal se za Seungminem do útrob bytu.[ no one's point of view ]
Dva mladíci seděli v kuchyni s šálky čaje a vedli jakýsi všelijaký rozhovor.
,,Ty Seungmine?" oslovil ho blondýn.
,,Hm?"
,,Proč bylo to druhé jméno na dveřích přeškrtané?
Brunet si nad otázkou jeho společníka jen povzdechl.
,, To by ti měl říct Felix, ne já." nervózně upil z čaje hnědovlasý a blondýn se zamračil.
,,Prosím." zaprosil starší. Ano, Hyunjin byl starší jen o pár měsíců než Seungmin.
,,Byl to jeho přítel stačí? Zradil Lixe, tak ho Felix vyhodil z bytu." sklonil hlavu mladší a hluboce dýchal. Špatně se mu o tom mluvilo. Dodnes se mu vybavovala ta jasná vzpomínka na toho zničeného Felixe s ubrečenou tváří a krvavýma rukama klečícího ve střepech a poházených růžích.
,,Ach tak. Promiň, neměl jsem se ptát." omluvil se starší když viděl výraz druhého chlapce.
,,Co vůbec studuješ Seungmine?" změnil téma Hyunjin. Min se nad tím jen usmál. Líbilo se mu, jak se blondýn snaží navodit zpátky dobrou atmosféru.
,,Medicínu."
Na to se zase usmál Hyunjin. Povídali si takto ještě dlouho. Seungmin nakonec nabídl staršímu přespání u Felixe v pokoji pro hosty, aby nemusel v tuhle pozdní hodinu domů. On sám si roztáhl gauč a všichni se vydali do říše snů. Tedy, až po sprše.
————————————
<33 tak se Seungmin a Hyunjin konečně potkali <33
ČTEŠ
𝐒𝐈𝐋𝐄𝐍𝐓 𝐂𝐑𝐘| 𝐂𝐇𝐀𝐍𝐋𝐈𝐗
FanfictionZa dveřmi malého pokoje se ozýval tichý pláč. Komu patřil však není známo. ---------------- ,,Doufal jsem, že už tě nikdy neuvidím. Bylo to mé jediné přání." ,,Ne všechna přání se ti splní." úšklebek na jeho tváři nechyběl. hlavní ship; chanlix vedl...