[ Jeongin's point of view ]Seděl jsem na své pečlivě ustlané posteli a přemýšlel jsem nad ním. Nad Felixem. On byl takové roztomilé stvoření, které ale mělo i svou tmavou stránku. I když jsme se spolu už hodněkrát bavili, on vždycky skrýval mnoho tajemství. Pochytil jsem tu historku o neznámé jmenovce na jeho dveřích.
Kdosi zaklepal na mé dveře.
,,Ano?" zvolal jsem a zpoza nich se ozval jemný hlas naší služebné. Vzkázala, že je večeře hotová a odešla si po své práci.
Neochotně jsem vstal a vydal se do kuchyně, kde na barové židli seděl Hyunjin, zamyšlen do svých myšlenek.
,,Jsi v pohodě?" optal jsem se a on leknutím málem upadl.
,,Co- jo, v poho." odpověděl a vzal si jeden z připravených talířů s večeří. Též jsem si jeden vzal a začali jsme jíst.
,,Jak bylo včera se Seungminem? Od včerejška jsi nějaký tichý." podotkl jsem a hůlkami nabral další sousto mých oblíbených nudlí.
,,Dal jsem pěstí jeho bratrovi a pak se s ním před jeho mámou a tetičkou vykousl." opřel si hlavu do dlaní.
,,Lituješ toho?" Myslel jsem, že se mu Seungmin líbí.
,,To rozhodně ne." vyhrkl. ,,Ale bojím se, že on to bude brát jako divadlo, které spolu hrajeme před jeho rodiči. Já to myslím vážně. Nelíbal bych ho, kdybych nechtěl." povzdychl si. ,,Zkusím se zeptat Felixe, jak bych si ho mohl získat. Zná ho nejlépe."
Při zaznění jeho jména jsem zpozorněl.
,,Felixe?"
,,Jo."
,,Máš na Felixe číslo?" zeptal jsem se zvědavě a on se na mne zmateně podíval.
,,K čemu by ti bylo?"
,,Chci ho pozvat ven." řekl jsem narovinu a Hyunjin vykulil oči.
,,To jako fakt? A nevšiml jsi si náhodou, že o něj tak trochu stojí Chan?" podotkl a já se zamračil. Chan. A zase Chan. Mám ho rád, ale nesmí mi stát v cestě.
,,A co s tím? Pokud vím, tak spolu nechodí."
,,Vážně si myslíš, že si tohle Chan nechá líbit? Aby jsi mu lezl do zelí?"
,,Ještě spolu nechodí." utnul jsem naši konverzaci.
,,A víš co? Nepotřebuju to číslo. Má instagram ne? Tak mu napíšu tam. Třeba mi to číslo dá on sám." usmál jsem se a uklidil svůj prázdný talíř do myčky. Poté jsem se přesunul zpět do pokoje, nechávajíc za sebou Hyunjina s ustaraným pohledem.
⊳✩⊲
[ Felix's point of view ]
Nemohl jsem tomu uvěřit. Seungmin se nikdy nějak zvlášť nedíval na holky a kluky, byli mu ukradení. Jediné co ho zajímalo bylo učení a knížky. A teď? Včera se mi přiznal, že pro něj polibek s Hyunjinem znamenal víc, než to co spolu hrají. Avšak řekl, že si to zatím nechá pro sebe. Chce se s Hyunem prý víc poznat.
Z mých myšlenek mě vylekalo příchozí oznámení z jedné z mých sociálních sítí.
uživatel @yang_j vám chce poslat zprávu
,,Proboha co zas?" protočil jsem oči a odemkl mobil.
@yang_j -> Ahoj ^^
Okamžitě jsem dotyčnému člověku prohlédl profil. S úlevou jsem si oddychl. Byl to Jeongin. ,,A co jsi si jako myslel? Že ti bude psát nějakej peďák?" řekl jsem si v hlavě.
ČTEŠ
𝐒𝐈𝐋𝐄𝐍𝐓 𝐂𝐑𝐘| 𝐂𝐇𝐀𝐍𝐋𝐈𝐗
FanfictionZa dveřmi malého pokoje se ozýval tichý pláč. Komu patřil však není známo. ---------------- ,,Doufal jsem, že už tě nikdy neuvidím. Bylo to mé jediné přání." ,,Ne všechna přání se ti splní." úšklebek na jeho tváři nechyběl. hlavní ship; chanlix vedl...