Wrong number |DNF| ✓

8.

Probudil jsem se kolem oběda , ani se nedivím. Naštěstí že je neděle jinak do školy bych ani nedošel. Vzal jsem si mobil do ruky a koukl se na oznámení. Měl jsem tam zmeškané hovory od Karl , nechci ani jednoho z nich vidět. Nevím proč , nemám na ně náladu. Vyhrabal jsem se z postele a šel do kuchyně kde nikdo nebyl. Potom z obýváku přišla mamka. "Konečně jsi se vzbudil ospalče„ zasmála se a pohladila mě po vlasech. "Chceš rovnou oběd?„ já jen přikývl a sedl si ke stolu kde mi mamka potom donesla oběd. Já poděkoval a pustil se do jídla mamka si sedla vedle mě. Řekni mi že se mě bude na něco ptát a já rovnou mužů odejít.

"Tak , co se stalo že si přišel ve dvě ráno?„ jasně ani najíst se nemůžu. "To je jedno„ odfrkl jsem a dal jedl. "Fajn, jak myslíš a co ten Clay nebo jak se jmenu-„ měla otázky ale já ji skočil do řeči. "Sakra mami nech mě být! Nikdy ses o mě tak nezajímala až teď! Člověk se tu nemůže ani najíst!„ zakričel jsem a hodil příbor na talíř. Rozeběhl jsem se do pokoje kde jsem se zamkl a začal brečet. Najednou se všichni o mě zajímají ať mě už nechají.

Chvíli jsem tam ležel než mi cinkl mobil , nechtěl jsem se kouknout ale nakonec udělal. Psal mi Dream . Po dlouhé době ale mně to nevadilo naopak. Byl jsem rád že mi píše , doufám že aspoň on mi zvedne náladu.

Dream
Jak se vede?

Já
Mohlo být líp , ty ?

Dream
Blbá nálada? Same :)

Já
Jakto?

Dream
Ale nic , jen se něco stalo. Co ty ? Jsi v pohodě nechceš pomoct?

Já
Ne díky , taky se jen něco stalo. Ale díky že se o mě zajímáš <3

Chvíli jsme si ještě psali než se omluvil že musí někam jít. Byl jsem rád že se o mě zajímá , Karl taky ale teď na něho nemám náladu. Ale tohle mi připomnělo že bych mu mohl zavolat , mám tam několik zmeškaných hovorů. Vytočil jsem jeho číslo ale nezvedal. Několikrát jsem mu ještě volal ale nakonec se na to vykašlal.

Převlékl jsem se do jiného oblečení a konečně otevřel dveře od mého pokoje. Vzal jsem si mobil do ruky a dal si ho do kapsy pak jsem si vzal aji klíče. "Jdu se projít!„ zakričel jsem a na odpověď ani nečekal. Zabouchl jem dveře a vyšel směr moje oblíbené místo. Moje oblíbené místo je menší kopec s lavičkou. Je tam výhled na celé město , taky tam je jeden vysoký strom s houpačkou. Moc lidí tam nechodí což bylo dobrý. Došel jsem na místo ale hned jsem litoval že jsem tam vůbec šel. Seděl tam Clay , vypadal jako kdyby vůbec nespal. Se mu ani nedivím , beztak má kocovinu a pořad se jí zbavuje. Hned jsem se otočil že odejdu ale to bych nebyl já kdyby mi nezačal zvonit mobil. Otočil jsem se směrem kde seděl Clay jestli se na mě divá samozřejmě že díval. Koukl jsem se kdo mi volá byl to Karl típl jsem mu to s tím že mu zavolám později. Znovu jsem se koukl na Clay který se už zvedal ze svého místa. Dnešek nemůže být horší fakt že ne. "Co tu děláš? Myslel jsem že už se semnou nebavíš„ stoupl si na proti mě a koukal se mi do očí. "Ty si všechno pamatuješ?„ zeptal jsem se nervózně. "Jo , umím pít„ koukal se mi pořad do oči. Já uhl pohledem do země.  "Říkal něco Karl?„ třepal se mi hlas. "Ne , jen byl naštvaný že si mu nedal vědět„ pokrčil ramenama a teďka on se kouksl do země. "Já už asi půjdu„ ukázal jsem za sebe a otočil se. Nikdo nic neříkal takže jsem to bral jako ano. "Promiň„ slyšel jsem hlas zamnou , otočil jsem se zpátky kde stál Clay který vypadal že se tady rozbrečí. Takhle ho neznám , znám ho jako toho silného kluka který si ze všeho dělá srandu. Nechápavě jsem se na něho podíval. "Za co?„ přiblížil jsem se víc k němu. "Že jsem takový idiot„ zkřížil ruce na hrudi a koukl se do země. "Jo to máš pravdu , totální idiot„ vím nebylo to hezké ale co jsem měl dělat.

Ukápla mu slza na obličej kterou si hned utřel. Fajn George mysli co pomáhá lidem aby se uklidnili.

Nic jinačího mě nenapadlo než objetí. To nebudu dělat. Ještě chvilku jsem tam tak stál a koukal na něho jak se asi za chvilku zhroutí. Povzdechl jsem si a udělal krok k němu on zvedl hlavu a nechápavě se koukal. Fajn vím že se zrovna my dva nemáme moc v lásce ale musím to udělat musím ho uklidnit že to není jeho chyba ale moje že se chovám jak idiot. Na to jsem ho hned obejmul , on tam chvilku přemýšlel co má udělat ale nakonec obejmul i mě na zpátek. Teď mě nezajímalo že se nemáme rádi a děláme si naschvály , ale zahřálo mě u srdíčka že moje objetí mu pomohlo.