Wrong number |DNF| ✓

25.

Nejím, nespím. Skoro vůbec nic. Máma má o mě strach, a neví co má semnou dělat. Jsem celý den doma. Dokonce mě nechala mamka doma kvůli mým 'psychickým' problémům. Je to špatně že jsem byl závislý na jednom člověkovi a teďka jsem zjistil kdo to je?

Ignoruju zprávy a hovory od mých kamarádů. Je to špatně?

Ležel jsem na postely a koukal se na mobil než mi někdo zaklepal na dveře. Ze mně se ozvalo jen tiché 'dále' a s tímhle mi přišla mamka do pokoje. Smutně se na mě usmála a položila mi talíř s nějakým jídlem na noční stolek. Pohladila mě ve vlasech a promluvila.

"Přijede Sarah. Něco jsem jí o tobě řekla tak by jste to mohli spolu vyřešit?„ sedla si vedle mě na postel.

Protočil jsem očima. "Nemusí všechno vědět„

"To ano, ale jste sourozenci tak by jste si mohli aspoň trošku pomoct. I když nevím co se stalo, tak to asi bude něco hrozného podle toho co tady poslední týden děláš„ smutně se na mě podívala, já však neodpovídal.

Povzdechla si. "Fajn bude tu za deset minut, tak se dej aspoň trošku do pořádku a sněz něco„ odešla z pokoje.

Nakonec jsem se odhodlal a zvedl se z postele a došel jsem do koupelny a tam si rychle udělal hygienu. Pak jsem odešel zpátky k postely a tam si vzal talíř s jídlem do ruky, a začal jsem jíst. Nesnědl jsem toho hodně ale aspoň něco.

Lehl jsem si znovu na postel a koukal se do stropu. Má někdo o mě strach?

Na chvilku jsem měl zavřené oči než mi někdo přišel do pokoje. Rychle jsem je otevřel oči a koukl jsem ke dveřím kde jsem viděl stát mou sestru s ustaraným obličejem.

"Hello Georgie„ usmála se a sedla si ke mně. Já jen kývl na pozdrav.

"Slyšela jsem něco od mámy„ povzdechla si. "Co se stalo?„

"Jak vypadal ten kluk kterému si dala moje telefoní číslo?„ zeptal jsem se. Vypadala zaskočeně, asi nevěděla že zrovna na tohle se zeptám.

"N-no, špinavě blond vlasy a byl docela vysoký?„ pousmála se na mě. "A měl zelené oči, a trošku hnědé„ koukla se mi do očí. "Proč?„

Je to on.

"Zjistil jsem kdo to je„ začal jsem si hrát s mými prsty na rukou.

Vypadalo to jako kdyby se jí rozzářily oči. A poradně se usmála.

"Fakt!? Kdo?„ upravila si svoje vlasy.

Zavřel jsem oči, a nadechl jsem se.

"Clay? Nebo nevím jestli mu mám říkat Dream? Přezdívka kterou má a taky jsem mu tak říkal než jsem zjistil že to je můj kamarád„ otevřel jsem oči a koukl se na Sarah pořad měla úsměv na tváři jen o trošku menší.

"A co je na tom špatného?„ nechápavě se na mě koukla.

"Psali jsme si každý den a postupem času mě začal ignorovat. Myslel jsem že ho otravuju, a nebo že se semnou nechce už bavit. Důvod pořad nevím, ale docela mi to ublížilo. Aspoň mi mohl napsat co se děje„ chtělo se mi zase brečet, ale naštěstí se nestalo.

Smutně se na mě podívala. "Oh, sorry. To jsem nevěděla„

"Ty za to nemůžeš„ pousmál jsem se.

"Sarah!„ zakričela mamka z dolního patra. Sarah se na na koukla "Za chvilku přijdu čekej„ odešla z pokoje.

Začal mi zvonit mobil. Tentokrát jsem to zvedl a ani se nekoukal na to kdo mi volá.

"George!„ zakričel mi do ucha Karl.

"Hey Karl„ řekl jsem klidně.

"Proč nejsi už týden ve škole?!„ šílel.

"Klid v pondělí už jdu. Jen mám teďka menší problémy. Jinak jsem v pohodě„

"Problémy? Co se stalo?„ už se uklidnil.

"Promiň už musím!„ bez odpovědi jsem položil hovor. Bylo to zlé?

———————————

Eyo. Zrovna když jsem to psala tak jakoby- všichni v Londýně teď. Další meet up !! <3

Já možná pojedu se třídou v září do Londýna <33 stojí to moc moc peněz ale nic mě nezastaví 😎