Wrong number |DNF| ✓

26.

Pondělí.
Nejhorší den v týdnu. Teda aspoň pro mě. Do školy se občas těším protože se někdy mužů odreágovat od mých problémů. Tentokrát jdu za problémem. Neodpovídám na zprávy a ani na hovory. Možná je to blbost a měl bych být rád že už vím kdo je Dream, ale pořád si to musím nějak srovnat v hlavě.

Sedím u stolu a před sebou mám snídani které jsem se ani nedotkl. Máma utíká po celém domě protože zaspala a nestíhá.

Dá mi ruku na rameno a usměje se, já ji úsměv hned opětuju.

"Měj se hezky ve škole, uvidíme se večer„ dala mi pusu do vlasů a rychle utíkala k hlavním dveřím které hned zavřela.

Vzal jsem talíř do ruky a dal ho vedle dřezu. Třeba to dojím až přijdu ze školy.

Vzal jsem si batoh a vyběhl jsem z domu. Zavřel jsem dveře a po třech dnech jsem si to namířil zpět do školy.

Nervózně jsem si dával věci do skříňky než jsem slyšel někoho kdo zařval moje jméno.

"George!„ Karl a Nick.

Nervózně jsem se usmál a zavřel jsem skříňku.

Karl mě hned obejmul a Nick taky, což mě překvapilo. Ale objetí jsem mu s radostí vrátil.

"Všichni o tebe měli strach!„ udělal jsem s Karl oční kontakt.

"Všechno je kdo?„ kousl jsem si spodní ret.

"Já, Sapnap, Dream a Quackity!„ zarazil jsem se.

"Ty jim říkáš tima přezdívkama?„ uchechtl jsem se. Karl se na mě usmál.

"Jo, jsou to jejich přezdívky takže jim tak říkám„ koukl se na Sapnap.

"Fajn, tak vám asi taky tak budu říkat„ pokrčil jsem rameny.

Sapnap a Karl se zasmáli.

"A co se vůbec stalo, že jsi neodpovídal?„ zeptal se pomalu Sapnap.

Nechtěl jsem odpovídat tak mě naštěstí zachránilo zvonění. Rychle jsem jim zamával a šel do učebny matiky. Tuhle hodinu mám s Dream. Heh, je divné mu tak říkat, když jste si před pár dny mysleli že je to jiný člověk. Po škole si s ním promluvím.

——

Škola uběhla rychle. Hodinu kterou jsem měl s Dream, tak taky uběhla v pohodě. Dream jsem ignoroval a moc šťastně nevypadal.

Otevřel jsem dveře od školy kde jsem mohl vidět, Karl a Quackity jak se spolu hádají. A Sapnap který je uklidňuje. A Dream který se na ně jen kouká.

Došel jsem k nim, a jediný kdo si mě všimnul byl Dream který se na mě nervózně pousmál.

"Můžem si promluvit?„ usmál jsem se na něho, což jsem sám od sebe nečekal. Dream přikývl a my šli pár metrů dál od těch tří.

Dream se na mě koukl. "Co potřebuješ?„ koukl jsem se mu do oči. Má je hezké, i když jejich barvu nevidím.

Nadechl jsem se, a vytáhl jsem svůj mobil z kapsy a najel na chat s ním. Ukázal jsem mu poslední zprávy když mě ignoroval. Na to jen vykulil oči.

"To si ty?„ koukal se na obrazovku telefonu.

"Mhm, jo jsem. Proto jsem odešel tak rychle z té párty a byl doma a neodpovídal„ schoval jsem si mobil zpátky.

Dream se na mě koukl s úsměvem. Úsměv jsem mu nervózně opětoval.

"To je skvělý. Myslel jsem že to bude nějaký cizí kluk. Mohlo mi to dojít dřív„ dal si ruku do vlasů a sám sobě se zasmál.

"Ale to nemění to že jsi mě ignoroval. Proč jsi mě ignoroval, docela mi to ublížilo„ Dream sjel pohledem zpátky na mě, úsměv mu hned spadnul.

"Promiň, já jen..„ nadechl se. "Nevím proč jsem tě ignoroval. Bylo to ode mě hnusný promiň„ usmál se, a já ho obejmul kolem krku.

"Radši aby jsi to byl ty než někdo jiný„ koukl jsem se mu do oči, on se na mě usmál a já na něho.

"Eyo, Clay! Jedem domů dělej mám hlad neměl jsem oběd„ zařval Sapnap na Dream. Dream se uchechtl.

"George! Jden s Quackity k nám, jdeš taky?!„ zakričel Karl tentokrát na mě. Jen jsem mu ukázal palec nahoru.

Otočil jsem se ještě na Dream a vlepil mu malou pusu na líčko. Lucky, že ti tři to neviděli. Už jsem jen utíkal za Karl a Quackity kteří už byli několik metrů předemnou.

Miluju ho.

————————

:)