Wrong number |DNF| ✓

20.

Ráno jsem se probudil u sebe v posteli. Hodinu po té co jsem políbil Clay, jsem odešel. Když jsem byl kolem něho tak jsme promluvili málo slov, někdy žádné. Někdy kolem něho jsem nervózní. Chtěl jsem ho jen uklidnit.
A taky se povedlo.

Zvedl jsem se z postele a vzal si mobil do ruky. Šel jsem do kuchyně kde už stála mamka s úsměvem na tváři.

"Dobré ráno zlato„ pohladila mě mamka po vlasech.

"Dobré„ sedl jsem si k ostrůvku který máme v kuchyni. Mamka přede mě dala talíř se snídaní. Děkovně jsem se usmál a začal jíst.

"Tak, jak bylo včera?„ sedla si vedle mě a jedla taky svojí snídani.

"Em- noo„ na chvilku jsem si odmlčel. "Bylo to fajn, I guess„ pokrčil jsem rameny a do pusy jsem si dal další sousto. Mamka se zasmála, nechápavě jsem se na ní koukl.

"Co je?„ řekl jsem s plnou pusou.

"Červenáš se„ zasmála se a opřela si rukou hlavu. Já vykulil oči. Rychle jsem dojedl snídani a šel do pokoje kde jsem si znovu lehl do postele. Vzal jsem si mobil a najel na chat s Dream.

Já
Hello! Doufám že nespíš. Jak ses měl včera s kamarády ? :]

Nečekal jsem dlouho a odpověď se ke mně hned dostala.

Dream
Úžasné! A taky nervózně. Ty? :)

Já
Bylo to super :]

Usmál jsem se a vypl mobil. Lehl jsem si na záda a koukal se do stropu. Na chvilku jsem tam tak ležel než jsem se odhodlal zvednout a převléct se, a udělat si hygienu. Sedl jsem si zpátky na postel a projížděl sociální sítě než mi přišla do pokoje mamka.

"Jdu nakoupit a půjdu s kamarádkou ven„ stála u dveří a koukala se na mě. Já jsem kývl a koukl se zpátky na mobil. Než mě zase vyrušil hlas od mamky.

"A máš tu své kamarády Nick, Clay a Karl myslím. Jinak už jdu vrátím se kolem večeře„ usmála se a odešla z pokoje. Hned když jsem slyšel ty tři jména tak jsem šel k hlavním dveřím. Mamka tady nebyla takže musela odejít. Uviděl jsem kluky před našim domem. Karl se na mě hned koukl a usmál se.

"Hi! Konečně jsi tu! Když jsi odešel tak ti dva se poradně opili takže jim je zase blbě„ protočil očima a koukl se na ně a pak zpátky na mě.

"Jinak, jdeme všichni tři spolu na oběd a potom něco budeme dělat. Asi, nevím„ nervózně se usmál.

"Asi půjdeme pak do kavárny, postavila se tady jedna nová„ řekl Clay a koukl se na mě, potom pohled hned zabodl do země.

Nevěděl jsem co říct asi před hodinou jsem se probudil a teďka mám někam jít. "Em-jo jasně, tak počkejte já jen něco udělám„ všichni kývli. "Chcete jít dovnitř?„ ještě rychle jsem se zeptal.

"Ne v pohodě počkáme„ řekl Nick. Já rychle kývl na souhlas a běžel do pokoje kde jsem si jen převlékl kalhoty. A pak rychle běžel za něma.

"Už můžem„ zavřel jsem za sebou a zamkl.

"Kam vůbec jdem?„ řekl Karl vedle mě.
"Asi jen McDonald's„ pokrčil rameny Nick.

"A vůbec kde máš Cassie„ zeptal se schválně Karl. Clay se nadechl a vydechl. "Už nejsme spolu„ pro sebe jsem se usmál a pak úsměv dal pryč aby si ho nikdo nevšiml.

"Jakto?„ zeptal se Nick.
"Nechci o tom mluvit„ promluvil Clay a zrychlil krok. Takže byl pár metrů od nás.

——

Dojedli jsme a měli jsme namířeno do nové kavárny která byla nedávno postavena.

Už jsem mohl vidět že někteří lidi tam už sedí. Bylo to tam útulné, hrála tam potichu muzika která nešla skoro slyšet. Sedli jsme si k oknu. Nick si sedl vedle Karl , a já vedle Clay.

"Máte vůbec na něco chuť po tom co jsme dojedli?„ koukl se na nás Nick.

"Já si dám jen kávu„ řekl Karl a vzal si lístek s výběrem nápojů. Po chvilce k nám přišla servírka.

"Vítám vás, co si dáte?„ usmála se, a koukla se na nás všechny.

"Já si dám jen cappuccino„ odpověděl Karl. "Já taky„ řekl Nick a usmál se. My s Clay jsme si nic nedali.

"Takže včera jste někam odešli, a pak patnáct minut jste se neobjevili. Kde jste byli?„ koukal se na nás Nick.

Sakra.

"Kdy?„ zeptal se nervózně Clay. Nick protočil očima.

"Včera, na té party. Když jste se hádali s Cassie pak jste odešli do pokoje a byli jste tam asi patnáct minut„ zasmál se a pořad se na nás koukal.

"Nic se nestalo„ dal jsem ruce na stůl a začal si hrát s prsty. Karl a Nick se začli smát. Koukl jsem se na Clay který se na ně koukal, nechápavě.

"Nic se nestalo, nevím čemu se smějete„ řekl Clay po chvilce.

"Fajn, omlouváme se„ ještě chvilku se potichu smáli.

"Dobře, stačí. Přestaňte se smát„ probodl jsem je pohledem.

"Promiň ale prostě si m-„ začal Karl.

"Fajn, dali jsme si pusu stačí!„ zvýšil hlas Clay a všichni se na nás podívali. Děkuji.

Nick s Karl se přestali smát a koukli se na nás. Trošku zaskočeně.

"Vy co?„ řekli oba naraz.

"Dali si pusu„ řekli jsme oba dva.

—————————

Kapitola o ničem :[
Jinak děkuji strašně moc za 2k přečtení a za aktivitu ily!! <3

Byla jsem dneska v kině na Spider-Man no way home a mužů jen doporučit :,)