Seven Roses & One Lily ~BTS~

12: First touch

Y/n

Nikdy mi moc nešly piruety, ale bavily mě. Vždycky se cítím tak volná, svět kolem mě plyne jen v čmouhách a já jsem středem vesmíru. Je to sranda do té doby, než ztratím osu. Jen kousíček se vychýlím z osy a už nad otočkou nemám kontrolu. Sice nad piruetou nemám nikdy stoprocentní kontrolu, protože to ani nejde, ale nějaká jistota v ní je.

Zrovna se mi to stalo, když se na mě kluci dívali. Celou dobu otočky jsem se zaměřovala na bod na zrcadle, který jsem si tam vytvořila lepící páskou, ale najednou byl pryč. Vychýlila jsem se z osy a zkacela se na zem. Byl to tvrdý dopad, bolí mě zadek. Na chvíli se mi udělaly mžitky před očima ale pak to přešlo.

,,Y/n jseš v pohodě ??“ ,,Není ti nic ??“ ,,Neboli tě něco??".... Začali mě bombardovat plno otázkami, jak mi je. ,,Jo jsem v klidu. Nic mi není. Jen jsem na chvíli stratila kontrolu nad rotací.“ dívali se na mě s ustaranými obličeji. Jungkook mi pomohl vstát ale mě se podlomily kolena. Ta únava se nemohla projevit nekdy jindy, že ?? Pomyslela jsem si.

Jungkook mě silněji podepřel a z druhé strany přišel Tae. ,,Kluci jsem v pohodě. Můžete mě pustit??“ podívala jsem se na ně trochu naštvaně. ,,Na to zapomeň.“ vložil se do toho Jin. Udělala jsem ublížený obličej a snažila jsem se ze sevření vymanit, jenže to zapříčinilo, že mě chytli silněji.

,,Ale já musím ještě trénovat, potřebuju si ještě projet dal....“ přerušil mě Namjoon: ,,Ty už dneska nebudeš nic zkoušet. Půjdeš už domů a pořádně se prospíš.“ nařídil mi. Nemělo to cenu, nechci se s nimi hádat, tak jsem je poslechla.

,,Kde bydlíš??“ zeptal se mě Yoongi. ,,Proč??“ víc smysluplná otázka mě napadnout nemohla. ,,Protože tě odvezeme. Teď už nic nejezdí, jak metra tak i autobusy.“ dívali se na mě všichni. ,,To nemusíte, mám auto.“ podívala jsem se na ně a snažila jsem se vypadat, co nejvíc přesvědčivě.

,,Nelži, my víme, že auto nemáš.“ zpražili mě všichni pohledem. Zaraženě jsem se na ně dívala. Jak to ví?? Mě stalkují?? Proletělo mi hlavou. Ani se nezmáhali mi to vysvětlit a už mě táhli pryč ze studia.

~

Už je středa a já mám poslední možnost trénovat. Oba dva dny tu byli všichni, tak jsem nemohla zkoušet svoje soutěžní sólo. Kdybych jim řekla, že potřebuju trénovat ještě něco jiného, tak by mě zazdili.

Díky bohu jsem dneska nemusela jít uklízet jako včera a předevčírem, tak jsem měla více energie, protože jak jsem přišla domů, tak jsem si nastavila budík, abych nezaspala a pak jsem usla.

Kluci tu dneska nejsou, až na Jimina. Říkal, že si kluci museli něco zařídit, tak tu nemůžou být.

Upřímně, ani mi to nevadilo. Mám je sice ráda a jsem ráda, když tu jsou, ale fakt už nutně potřebuju zkoušet to sólo.

Jimin mi slíbil, že jim to neřekne. Prý taky před nimi tají, jak často a do kdy trénuje.

,,Udělej tu druhou pozici trochu větší.“ radil mi a já ho poslechla. ,,Hej, tohle mi furt nejde." Stěžovala jsem si, protože tuhle část jsem už zkoušela snad po sté a pořád mi nešla. ,,Chceš tu část zkusit jako duo?? Mě to vždycky pomůže.“ zeptal se mě. ,,Upřímně můžeme, nic tím nezkazíme. Buď to pomůže nebo ne.“ usmála jsem se na něj a on mi úsměv oplatil.

Pak jsme se domluvili na menších úpravách aby to vypadalo dobře, když je to choreografie pro sólistů a ne pro duo.

Jimin

Bude zajímavé tohle tančit, ale neměl by to být problém, když mám vystudovaný moderní tanec. Domluvili jsme se na menších detailech a šli jsme na to.

Písničku, kterou si vybrala, tak byla dost pěkná i ta choreografie, kterou vymyslela.

(Písnička, sice je starší ale mě se líbí a už mám i najitou choreografii k téhle písničce)

,,Musíš se na mě víc navážit, pak budeme mít lepší stabilitu.“ radilil jsem ji. ,,Nemusíš se mě bát. Já tě nekousnu.“ podíval jsem se na ni s laškovným pohledem. ,,No, tak teď se už k tobě vůbec nepřiblížím.“ přátelský mě bouchla do ramene. ,,Můžeme pokračovat??“ souhlasně přikývla.

,,Co kdyby jsme to zkusili celé?? Potřebujeme se už trochu odreagovat. Tu pořád zkoušíme jenom jednu část. “ podívala se na mě přes odraz v zrcadle. ,,Ok můžeme, aspoň to bude zajímavější.“

Odběhla aby pustila hudbu a pak jsme začali tančit. Dohodli jsme se, že to zatancujeme jako dost kontaktní tanec vzhledem k textu. Hlavně v jedné části......

Po celou dobu tance, jakoby lítaly vzduchem jiskřičky. Netušil jsem, že umí takhle pěkně tančit. Při každé zvedače jsem měl strach, abych ji nepustil, ale to se naštěstí ani jednou nestalo.

Naše pohledy se střetly a já jsem nemohl odtrhnout svoje oči od těch jejich. Naplno mě pohltily. Předtím jsem si ani nevšiml, že je má tak zajímavě zbarvené.

Přidržoval jsem ji rukou za pas. Ani nevím proč, ale moje srdce neskutečně tlouklo. Měl jsem pocit, že mi vyskočí z hrudi.

Nevím proč, moje tělo reagovalo samo, ale začal jsem se k ní přibližovat. Ona udělala to samé. Dělily nás už jen milimetr....

Ve stejné chvíli

Jungkook

Strašně nás mrzelo, že neuvidíme Y/n tančit, tak nás napadlo, že poletíme s ní. Mělo by to být překvapení. Zašli jsem za panem Pakem do kanceláře a snažili se to s ním domluvit.

,,Prosím, můžeme jet?? Stejně teď není nic na programu a menší dovolená by bodla. Nikdo by to ani nevěděl. Budeme jakože doma a než to někdo zjistí, že doma nejsme, tak budeme už zpátky.“ snažil jsem se ho přemluvit. Ostatní jen přikyvovali.

Chvilku bylo jen hrobové ticho a pak se ozval. ,,Kdyby jste jeli normálně ve svém letadle, tak by to každý poznal, tak budete muset letět normálně. S lidma, kteří vám budou kontrolovat pasy, tak se domluvím, aby to nikomu neříkali a ani nezveřejňovali. Můžete jet, ale musíte mi slíbit, že vás nikdo nepozná. Víte co by se pak stalo?? Chytli by se toho novináři a vznikly by pak zbytečné skandály.“ těmito slovy ukončil svůj proslov. Nevím jak kluci ale já jsem se snažil ovládat to nadšení, které se chtělo prodrat na povrch.

,,Strašně moc vám děkujeme.“ řekli jsme naráz. ,,Letenky a další informace vám pošlu ještě dnes do emailu.“ řekl a my se uklonili a vyšli ze dveří.

Když se za námi dveře zavřeli tak se ozval jako první Hobi.

,,Víte co to znamená ??“

Ahojte,
Doufám, že se vám další kapitola líbila. Předem se omlouvám za chyby. Nevím, co bych měla ještě napsat, kromě toho, ať mi napíšete, jak si myslíte, že bude příběh pokračovat.

Soo.....bye bye bye :3