15: News

54 7 1
                                    

Zastavil se čas, nedokázala jsem vnímat okolí. Všechno se kolem mě zpomalilo. Moje oči nedokázaly ani zaostřit všechno, co se tu teď děje. Před očima se mi začaly vybavovat vzpomínky. Cítila jsem strach, smutek ale zároveň i agresi. Nemohla jsem se hnout, celá jsem ztuhlá. Z mého tranzu mě napolo vytrhl něčí dotek na mých zádech a slova: ,,Y/n, musíš jít."

Jungkook

Strhl se úplný šrumec. Všichni se neskutečně tlačili, hlavně sasaeng. Byly tu i normální army, které se snažily všechno uklidnit, ale i tak byly celé vydle z toho, že nás vidí.

Chvilku jsem nedával pozor a už jsem slyšel Jimina, jak zařval Pozor. Rychle jsem se otočil a viděl jsem Y/n, jak ji po obličeji teče vajíčko, které ji přistálo na hlavě. Vypadala úplně duchem nepřítomná.

Viděl jsem, jak sasaeng
už napřahují ruce s novou várkou vajec. Všechny byly mířené na Y/n. Pár jich k nám nedoletělo, tak skončili některým army na hlavách. Pár jich zasáhlo i nás. Mě, Jina, Taeho i Hobiho.

Začal tu být ještě větší zmatek, než předtím. Army se začaly přetlačovat se sasaeng. Na všechno z bezpečné dálky dohlíželi novináři, kteří si jak jinak, než všechno natočili.

Chtěl jsem být odtud co nejrychleji pryč. ,,Kluci zdrháme !!" zařval jsem dozadu. Kluci se okamžitě za mnou rozutekli, jenže Y/n tam pořád stála jako tvrdé Y.

Přiběhl jsem k ní a vzal jsem ji do náruče jako princeznu. Na chvilku se všude kolem nás rozprostřelo ticho, ale moc dlouho to netrvalo. S Y/n v náručí jsem běžel do budovy letiště.

Sotva co jsme vběhli do dveří, tak se za námi zavřely a členové letištní ochranky je zabezpečili.

,,Jste všichni v pořádku??" zeptal se Jin, když se aspoň trochu vydýchal. ,,Myslím si, že jo." ozval se zase Hobi, ale pak se zarazil. ,,Namjoone, teče ti krev." ukázal směrem k němu. Měl pravdu, malý pramínek krve mu tekl po zápěstí. ,,To je v pohodě. Vůbec to nebolí. Jedna holka tam měla náramek a jak jsem se ji snažil odstrčit z cesty, tak jsem se řízl o jeden přívěsek." vyjasnil nám situaci. ,,Stejně by jsme ti to měli ošetřit." přistoupil k němu Yoongi a zkoumal jeho ránu.

Úplně jsem zapomněl, že pořád držím
Y/n v náručí. Lehce se klepala a mělce dýchala. Oprava, strašně hodně se klepala a taky brečela. Držela se mě jako klíště. Nevěděl jsem, proč jí to tak sebralo, ani jak jí pomoct.

,,Y/n klídek jo. Už je to za námi. Nemusíš se bát. Jen se uklidni jo ??" mluvil jsem na ní konejšivě. ,,Y/n jseš v pořádku?? Jungkook nechceš ji položit na zem??" přistoupil ke mě Tae. Začínaly mě už trochu bolet ruce, tak jsem ji položil na zem, jenže neměla vůbec žádnou sílu v nohách, tak se sesypala na zem i s Taem, kterého se pevně chytla, tak ho stáhla sebou.

,,Y/n musíš se uklidnit. Nádech a výdech. Potřebujeme jít už k letadlu. Sice by asi počkali, když jsme si ho pronajali, ale i tak už musíme jít." konejšil ji Jimin.

Opírala se zády a Taeovu hruď a snažila se dýchat stejně jako Jimin, takže dlouhé a klidné nádechy a výdechy. Po asi pěti minutách se už dost uklidnila na to, aby se mohla zvednout, ale stejně se klepala a pár slz ji ještě stékalo po tváři.

Celou dobu jsem si říkal, proč jí to tak vzalo. Chápu, není ta to zvyklá, je to nepříjemné ale i tak na to nemusela reagovat takhle. V budoucnu se jí na to zeptám, ale teď na to nebyla vhodná chvíle.

Namjoon

Když se Y/n uklidnila, tak jsme vyrazili k pultům na odbavování kufru a kontroly letenek a tak. Pronajali jsme si soukromé letadlo, protože se náš pobyt provalil, tak nebylo úplně bezpečné letět nějakou standartní linkou.

Všechny kontroly proběhly hladce a my jsme v pohodě nastoupili do letadla. Každý jsme zaujmuli místo, které jsme si vybrali a vzlétli jsme.

Neletěli jsme ani dvě hodiny a vzbudil mě můj vyzvánějící mobil. Podíval jsem se na obrazovku a zjistil jsem, že mi volá pan Pak. ,,A doprdele." zanadával jsem hlasitěji, než jsem měl původně v plánu.

Kluci se na mě nechápavě podívali a přisedlí si na bližší sedadla. ,,Volá pan Pak. Asi se už dozvěděl o našem ne tak nenápadném odletu, jak jsme původně plánovali." objasnil jsem jim. Byl jsem trochu nervózní ale musel jsem to zvednout.

- ,,Dobrý den pane Paku."
- ,,Nevím, jestli je to tak dobrý den, když je zaprvé za chvíli půlnoc a za druhé, že mě právě vzbudili lidí z mediálního, že jim volali, jestli je pravda, že má Jimin přítelkyni z Česka a že vás viděli na letišti, jak se kolem vás perou nějaké holky a házejí po vás vajíčka. Můžeš mi sakra vysvětlit, co tam děláte, když jsme všude ve zprávách. Když mi před dvoumi dny volali, že se Jimin připletl do té soutěže, tak jsem to ještě toleroval a řekl jsem, že to s vámi vyřeším až se vrátíte, ale teď, to už musíme řešit po telefonu. Chci okamžitě vysvětlení." řval na mě podrážděně.
- ,,No......Y/n jela s náma v taxíku a před letištěm bylo plno sasaeng a zaútočily na ni a některé vajíčka skončily i na nás. A předtím chtěl asi Jimin Y/n pomoct při té soutěži nebo já vlastně ani nevím. Moc mě to mrzí, že jsme to takhle zkomplikovali."
- ,,Ostatní mi vysvětlíš, jak se vrátíte, ale teď mi dej Jimina. S ním si mám taky co říct."
- ,,Dobře, hned vám ho predám."

,,Jimine, chce s tebou mluvit. Je strašně naštvaný, tak ho prosím ještě víc nenaštvi. Ok??" Jimin na mě jen hleděl, ale pak kývl hlavou. Už jsme mu mobil predával, když se mezi nás vřítila Y/n. Vytrhla mi mobil z ruky a přiložila si ho k uchu.

-,,Dobrý den, tady Y/n Michálková. Chtěla bych vám jenom říct, že mě to všechno mrzí. Teď budou mít kluci i vy problémy a to jsem vážně nechtěla. Kdyby jste mě nepřijali, tak bych se s klukama neznala a oni by tu za mnou neletěli. Pak by kvůli mě nemusel Jimin porušit, co vám slíbil, že je nikdo neuvidí. Ani by nás neviděli na letišti a kluky by netrefovali vajíčky a totálně je neponížili. Kdyby nebylo mě, tak by se nic z toho nestalo. Proto jsem se rozhodla, že podám výpověď. Doufám, že to budete respektovat. Byla jsem ráda součástí vaší firmy. Nashle."

Vůbec jsem nevěděl co se to právě teď stalo. Sotva co domluvila, tak hovor tipla a podala mi zpátky mobil. Všichni jsme na ni hleděli s otevřenýma pusama. Pak se zpátky vydala na svou sedačkou, sedla si a přitáhla si nohy k tělu a dívala se ven u okna.

Ahojky,
Doufám, že se vám dnešní díl líbil. Co si myslíte, že se Y/n vybavilo, jak se prodírali tím davem. Vaše nápady mi sem klidně napište, ráda si je přečtu. Děkuju za Votes a už víc jak 150 přečtení. Strašně hodně si toho vážím.

Soo.....bye bye bye :3

Seven Roses & One Lily ~BTS~Kde žijí příběhy. Začni objevovat