Seven Roses & One Lily ~BTS~

22: Termination

Y/n

,,Ahauhahauaha" zívla jsem na celý být. Ten včerejšek mě strašně unavil. Protáhla jsem se a vydala se do koupelny. Udělala jsem si raní skincare a vyčistila zuby. Rozčísla jsem si trochu vlasy a udělala jsem si ledabylý drdol.

Na snídani jsem si vzala musli s bílým jogurtem. Místo ranních zpráv jsem si vzala knížku. Když si ráno přečtu pár stránek, tak mi přijde, že mám přes den lepší náladu a že jsem i víc produktivní.

↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑↑

Na celý být se rozeznělo moje vyzvánění. Chtěla jsem si zatančit, ale všimla jsem si, že mi volá pan Pak. Radši jsem to okamžitě zvedla.

- ,,Dobrý den." slušně jsem pozdravila.
- ,,Tímhle si to už nevylepšíte."
- ,,Prosím, vůbec nechápu o čem to mluvíte??"
- ,,Takže vy budete ještě dělat, že o ničem nevíte. To si že mě děláte už srandu ne ??
- ,,Před chvílí jsem teprve vstala. Nebyla jsem na mobilu ani jsem se nadívala na televizi, tak vůbec netuším, o čem to mluvíte."
- ,,Vyšlo najevo vše, co jste nám zatajila. Sice nevím všechny podrobnosti, ale i tím, co už vím, tak jste poškodila jméno firmy, ale hlavně jméno kluků."
- ,,Pořád nechápu o čem mluvíte."
- ,,Vyšlo najevo, že jste majitelkou nějaké firmy a hlavně, že jste zabila svoje rodiče."

Co to řekl. Vždyť jsem je nezabila. Jak to zjistil. Začaly mi stékat slzy po tvářích.

- ,,Nevím, odkud to máte, ale já jsem nikoho nezabila."
- ,,Zabila nebo nezabila, tak to je jedno. S okamžitou platností vás propouštím. Zakazuji vám jakkoliv kontaktovat nějakého člena z BTS i zaměstnance z naší společnosti. Přetrháme všechny pouta mezi vámi a námi. Nemá cenu protestovat, už tak bylo rozhodnuto. Doufám, že to chápete a budete naše rozhodnutí respektovat.
- ,, Samozřejmě, že to respektuji, ale nemůžete jen tak někoho vyhodit jen proto, že máte důkazy, které ani důkazy nejsou.
- ,,Prosím, už to nerozebírejte. Už se tak stalo. Byt vám zatím nechám po dobu jednoho měsíce. Pak se z něho odstěhujete. Budete to jako takové menší odškodné. Až vám asi nemám co jiného říct. Nashledanou.
- ,,Nash...." ani jsem to nestihla doříct a už to típl.

Nechápu, co se teď právě stalo. Jak jako, že se nesmím stýkat s klukama. Jak jako, že mě vyhodili. Vždyť na to nemají právo. Přece nemají žádné správné důkazy. Ani soud neurčil, jestli jsem to udělala nebo ne, tak proč si oni myslí, že jsem to udělala. Nechápu to. Proč??

Byla jsem šťastně nástavná. Vzala jsem skleničku, co stála u dřezu a praštila s ní o stěnu. Celá se roztříštila. Střepy dopadly na zem po celé kuchyni. Nevěřila jsem, že jsem to udělala. Nevěřícně jsem se dívala na své dlaně. Můj hněv začínal střídat smutek.

Propukla jsem v hysterický pláč. Posadila jsem se zpátky na židli v kuchyni. Opřela jsem si ruce o stůl a čelo si opřela do dlaní. Chvilku jsem tam brečela, když v tom jako by mi došly slzy. Pouze jsem seděla jako tělo bez duše.

Po delší chvilce jsem se probrala a vstala jsem. Šla jsem do obýváku si zapnout zprávy. Pouze jsem si sedla a upřeně hleděla před sebe. Všechny informace jsem vnímala pouze jen okrajově. Moje myšlenky mi pořád běhaly do minulosti a taky ke klukům. Musím jim to vysvětlit. Musím jim říct, že to není pravda. Budou mi vůbec věřit a nechají si to vysvětlit??

Hobi

Yoongi vyběhl za Jiminem. Všichni jsme si vyměnili nechápající pohledy. Natáhl jsem se pro Jiminův mobil. ,,No tak to mě poser." zanadával jsem. ,,Hobi....." napomenul mě Jin. ,,Co tam je, že ho to tak vzalo ??" pokračoval. Podal jsem jim mobil, který pak koloval kolem celého stolu. Všichni se tvářili stejně překvapeně jako já.

,,Myslíte že je to pravda??" odvážil se jako první promluvit Jungkook asi po pěti minutovém hrobovém tichu. ,,Jak nad tím můžeš vůbec přemýšlet." ohradil se Tae. ,,Jako vím, že je to bulvár, ale to by si celé nevymysleli. Na nějaké pravdě to musí byť založeno." pokračoval Jungkook.

Něco mi říkalo, že má pravdu, ale nechtěl jsem tomu věřit.

,,Kluci, nezabývejte se tím. Nějak se to vyřeší." ozval se z druhé strany stolu Namjoon.

Všichni jsme se zase odmlčeli, když v tom někomu přišla zpráva. Byl to Namjoonův mobil. Všichni jsem ho napjatě pozorovali. ,,Pan Pak nám prý potřebuje něco sdělit, ale prý to dneska už nestíhá. Máme prý zůstat doma a nechodit ven ani do Bighitu." všichni jsem se na sebe podívali a jen přikývli.

Yoongi se vrátil zpět s ustaraným výrazem. ,,Už to též víte??" ,,Jo, přečetli jsme si to." odpověděl mu Jin. ,,Jak je na tom??" pokračoval. ,,Zamknul se u sebe v pokoji a neodpovídá mi." posadil se k nám zpátky ke stolu. ,,Necháme ho chvíli na pokoji. On sám pak přijde až se uklidni a srovná si všechno v hlavě." ,,Nebo až bude mít hlad." zasmál se Jungkook.

Jediný kdo se začal smát byl Jungkook. My ostatní jsem ho skoro ani nevnímali. Zvedli jsme se od stolu a hodili nádobí do myčky. Jin pak ještě něco dělal v kuchyni a všichni ostatní i se mnou jsme se vydali každý do svého pokoje. Nikdo neměl náladu se společně dívat na film ani hrát videohry.

~

Ze spodního patra jsem pořád slyšel ten stejný zvuk. Celý den se ozýval jednou za čas, ale pak začal hrát snad víc jak hodinu v kuse. Chtěl jsem ho ignorovat, ale nešlo to. Už mi z nebo málem praskl mozek. Slezl jsem dolů a hledal to zařízení, z kterého to šlo. Byl to Jiminův mobil. Vím je to neslušné, ale musel jsem se podívat. Měl tam snad 100 nepřijatých hovoru od Y/n a nespočet nepřijatých zpráv.

Zavolal jsem kluky dolů.

,,Co budeme dělat?? Určitě to chce vysvětlit." ptal jsem se všech. ,,Nevím, moc bych ji sem nepouštěl. Už k ní nemám tak velkou důvěru jako předtím." díval se na mě Yoongi s zamýšleným pohledem. ,,Hele, nechte to na mě." z ničeho nic se ozval Namjoon.

Vytrhl mi mobil z ruky a vytočil číslo. Okamžitě ho dotyčná osoba zvedla. ,,Ahoj, to jsem já Joon. Můžeš přijít, ale nečekej, že tě tu přivítáme s otevřenou náručí. Pustíme tě sem, jen kvůli Jiminovi. Můžeš přijít hned teď, ale ať tě nikdo nevidí. U ochranky to zařídím. Ahoj." ukončil hovor dřív než ho i začal.

To co se právě stalo. Nebyl náhodou Namjoon nestranný ??

Ahojte,
Doufám že se vám dnešní část líbila. Jsem s ní vcelku spokojená až na ten konec. Strašně jsem se zamotala do jmen.

Jimin je naštvaný ale i smutný. Yoongi je na ní taky naštvaný, protože ublížila Jiminovi. Hobi je takový nestranný, ale též o ní začíná pochybovat. Jungkook neví čemu má věřit. Jin je na straně Jimina, ale chce si vyslechnout i verzi Y/n. No a Namjoon je na tom podobně jak Jin akorát to vnímá trochu jinak. Prostě jak je leader tak to prožívat trochu jinak. Jeden člen je smutný tak je taky. Takže Jimin je na ni naštvaný tak i on jako kdyby. A Tae je pořád na straně Y/n.

No dobrý, konec mé přednášky. Možná to někdy přepisu. No spí určitě.

Ale teď už vážně konec.

Soo..... bye bye bye :3