19: Transfer

50 7 2
                                    

Všechny se ke mě agresivně rozeběhly. Než jsem stihla jakkoliv zareagovat, tak jsem se ocitla uprostřed houfu, který kolem mě vytvořily.

,,Co máš s Jiminem ??" ,,Ten je náš, tak nám ho nech !!" ,,Dej od neho ty svý pracky pryč !!" vrčely na mě ze všech stran.

Chvilkama jsem měla problém se i nadechnout, jak se na mě mačkaly. Tahaly mě za vlasy a párkrát jsem dostala i facku. Dost mě pak štípal obličej.

Snažila jsem se nějak bránit, ale vzhledem k tomu, že já jsem tu byla sama a jich kolem patnácti, tak to moc nešlo.

Celé tohleto drama muselo trvať jen pár minut, ale mě to přišlo jako věčnost. Úplně mě to vykolejolo. Kdyby nedoběhla ochranky z Bighitu, tak nevím co by se dělo dál. Fakt jsem se bála, že mi nějak vážněji ublíží.

Když je ty šílené fanynky zpařily, tak se rozutekly pryč. Díky bohu za ně.

Byla jsem trochu otřesená, tak mi pomohli s chůzí, jeden muž z ochranky mě podepřel. U recepce ke mě přiběhla slečna Do a vyptávala se mě jestli jsem v pořádku, jestli něco nepotřebuju.

Já jsem se jen snažila uklidnit a usmívat, aby si o mě nemuseli dělat starosti.

~

Celý den ve firmě byl nějaký divný. Všichni se tvářili normálně, ale stejně jsem viděla, jak si mezi sebou šuškají. Ani nepotřebuju být génius, aby mi došlo, o čem se to bavili. Už jsem si začala balit věci, že už půjdu domů když v tom..... ,,Pane bože!!"

Jimin

Po tom ranním nepříjemném budíčku jsme se dost rychle vzpamatovali a vrátili se do normálního režimu. Celý den jsme cvičili buď choreografie nebo jsem zkoušeli nové písničky.

Snažil jsem se co nejvíc soustředit na vymýšlení nových rýmu, ale nešlo mi to. Pořád jsem byl myšlenkám u Y/n. Zajímalo by mě, jak reagovala na ty dnešní zprávy. V podstatě za to nemůže, to jenom já jsem ji do toho zatáhl a to jsem vážně nechtěl.

Z naší zkoušky nás vytrhla sekretářka pana Paka, která nám sdělila, že nás chce pan Pak vidět. Upřímně se bojím, co to bude tentokrát.

Zaklepali jsem na dveře a vešli.

,,Zdravím kluci. Mám pro vás nové zprávy, ale prvně bych se vám chtěl omluvit za ten dnešní budíček. Byl jsem dost naštvaný, protože jsem tušil jaké to bude mít následky na vás tak i na Y/n. Nechtěl jsem ji zaplést do niečoho, čím si už jednou prošla." na chvíli se odmlčel,jako by řekl něco co neměl.

,,Jak to myslíte??" zareagoval jako první Yoongi. ,,Omlouvám se, to jsem říkat neměl. A nejsem ta správná osoba, co by vám to měla říct." usmál se na nás.

,,No tak dobře, ale proč jsem nás chtěl vidět??"

,,Ráno jsem se bavili, že ji budeme muset buď vyhodit nebo přesunout. Myslel jsem si, že to tak nespěchá, ale spěchá. Dneska se tu stál takový mění incident, kdy pravděpodobně sasaeng napadly Y/n před vstupem do společnosti. Nemusíte se o ni bát, je v pořádku, jen byla trochu otřesená." zareagoval rychle na naše vystrašené obličeje.

,,Jaký je teda váš názor. Mám ji vyhodit nebo přeřadit??"

S klukama jsem jednohlasně řekli: ,,Přeřadit!!" Pan Pak se na nás jen usmál a pokračoval.

,,Aby byla v bezpečí, tak ji musíme umístit někde, kde nebude tolik na očích. Napadlo mě jen jedno místo. Snad s tím budete souhlasit." na chvilku se odmlčel a já jsem už nervozitou mohl krájet vzduch.

Pobídli jsme ho, aby pokračoval a on tak učinil. ,,Napadlo mě, že by byla vaše asistentka. Mohla by zastávat roli maskérky, kdyby nějaká stála vypadla, pořád by zařizovala věci okolo vás, jen z jiné pozice ale hlavně by byla vaše překladatelka. Namjoon zvládá perfektně angličtinu, ale taky si někdy potřebuje oddychnout a ne pořád vám stojí za zády. Procestovala celý svět, tak umí nejen plynule anglicky, ale taky česky, slovenský, rusky, španělsky a taky nějaké základy arabštiny a teď už i korejštiny."

Wow, tak to jsem nečekal. Bude fajn si s ní konečně promluvit korejsky. Sice to bude hodně Basic korejština, ale o tak to stačí. Té její angličtině jsem vždycky rozumel jen tak na 70%, ale vždycky jsem nějak pochopil ze situace, co mi chce sdělit.

S klukama jsem všichni souhlasili a troufám si říct, že jsou radši, že bude teď blíž k nám, než předtím. Pořád chtěli za ní lézt na recepci, ale toho by si všichni vždycky všimli. Jako stejně si toho všimli, ale aspoň později.

Pak jsem se vrátili zpátky a museli jsem to všechno probrat. Byli vážně nadšení.

Když jsme už měli končit, tak jsem se nenápadně vytratil. Chtěl jsem jít zkontrolovat Y/n. Sice říkal, že je v pořádku, ale i tak jsem ji chtěl vidět na vlastní oči. Upřímně nechápu, proč si o ní dělám takové starosti.

Když jsem přicházel, tak už si balila veci, že už půjde domů. Měla sice končit asi až za 20 min, ale asi chce být nachystaná.

Asi jsem ji trochu vyděsil, protože jsem k ní došel zezadu a chytl ji kolem pasu. Extrémně nadskočila a mě nezbývalo nic jiného, než se tam válet po zemi a smát se jak nějaký idiot.

,,Promiň, ale já musel." usmíval jsem se na ni, jak měsíček na hnoji. ,,Tak tomuhle říkáš omluva??" začala se taky smát. ,,Jseš vpohodě?? Pan Pak něco říkal, že tě napadly sasaeng."

,,Jo jsem v pořádku, jen jsem byla trochu otřesená." sedli jsme si na židle vedle sebe. ,,A taky jsem dostala pár facek, ale to je vše." úplně to ve mě vřelo. Nechápu, že to udělaly. Přiložil jsem jí ruku na pravou tvář a díval se, jestli ji má v pořádku.

Když jsem odvrátil pohled, tak jsem si všiml, jak se na mě dívá. Pohlédl jsem do jejích očí a viděl jsem v nich strach i uvolněnost. Zajímavá kombinace.

Moje tělo zas reagovalo samo. Zahnul jsem se k ní..... Nepolíbil jsem ji na rty, ale dál jsem ji letmou pusu na čelo. Celá zrudla jak rajče. Je tak roztomilá.

,,Tak se vidíme zítra. Dávej na sebe pozor a kdyby něco tak mi řekni." když jsem to dořekl, tak jsem vstal ze židle. Usmál jsem se na ni a opustil místnost.

Ahojte,
Doufám že se vám dnešní část líbila. Jsem s ní vcelku dost spokojná, tak snad máme stejný názor, nebo i lepší ;)
Díky za Votes a přečtení.

Soo......bye bye bye :3

Seven Roses & One Lily ~BTS~Kde žijí příběhy. Začni objevovat