Černé oblečení, neustálý stres, téměř žádná radost. Tohle všechno tvořilo můj život a já pochopila, že už se musí něco změnit. Musela jsem si najít záchytný bod. Věc na kterou se budu soustředit. Motivaci.
Aby jste to lépe pochopili, jmenuji se Madeleine Ashild. Pocházím a žiji v Arabie, kousek od posvátné Mekky.
Školu mám sice dost daleko, ale ta dvouhodinová chůze denně za to stojí. Můj sen se totiž může splnit jen díky škole. Jen tam jsou potřebné prostředky, které mi mohou umožnit můj sen a to získat stipendium do Londýna.
Škola každý rok zaplatí dvěma studentům možnost studovat v Londýně.
Proto jsem se taky musela učit 3-5 hodin denně, abych měla ty nejlepší známky + ještě několik nepovinných předmětů.
Ale ty hodiny strávené v knížkách mi za to stáli, přesně tak. Jedu do Londýna.
Do odletu už zbývá jen měsíc a pár dní a popravdě se nemůžu dočkat.
Strašně dlouho jsem na tuhle chvíli čekala.
Je až nespočet věcí, ve kterých se místo kde žiji liší od Londýna.
Ať už dům, lidé nebo škola, všechno je v něčem jiné.Tady žijeme v menších domcích, při čemž některé spíše připomínají starověké zříceniny.
Lidé jsou zde velmi uzavření do sebe a dokáží strávit klidně i několik hodin modlením. Další věc, náboženství.
Může se to zdát jako úplná hloupost, ale zde váš názor nemá absolutně žádný význam, pokud není téměř slovo od slova opsaný z Koránu.
Potom je na řadě škola. Naše školství není na zrvona nejlepší úrovni, ale já mám štěstí a chodím na v celku dost dobrou školu. Vše je tu podobné, ale přitom tak jiné. Je toho až příliš na vyjmenování, proto uvedu jeden z nejjednodušších příkladů.
Uniformy. V Londýně to mohou být sukně s košilemi, saka s kalhotami, nebo cokoli podobného, my jsme ale originální.
Nosíme burku. Pro ty co neví co to je, tak si představte černý pytel na odpadky s malinkou dirou na oči, a máte skoro na chlup stejný model.
Pro všechny slouží každodenní oděv, tak plavky, společenské šaty..atd. Ale pro někoho jako já, jinak řečeno miluji módu, vím co se nosí, jen to nemohu nosit, je to módní přestupek. Skandál...ale tady nikdo něco jako módu neřeší.Posledním bodem na seznamu je moje rodina.
Mám pouze matku, protože otec zemřel, když jsem byla malá, a starší sestru. Když otec umíral tak podle magických slov řekl, své poslední přání. A to, aby si moje sestra vzala jednoho muže od nás z vesnice, jehož rodiče byli otcovi dobří známí. A protože si to otec přál, tak se i stala. Ani ne po půl roce se moje sestra provdala.
Po tom co propukla svatební horečka, napadlo matku, abych se vdala taky, ale já nechtěla.Až moc dobře jsem znala matčin vkus na muže, proto nebyl dobrý nápad, aby vybrala moji spřízněnou duši.
Takze jsem sama a jsem za to i v celku ráda...protože přece jen jedu do Londýna a tam také žijí One Direction.
Ano, jsem jejich velikánská fanynka, přímo je zbožňuji, znám každé slovo jejich písniček, každý fakt o nich, prostě jedním slovem všechno.Hi
Nově přepsána kapitola je na světě. Je na trošičku lepší úrovni a taky jsem pár nepodstatných věcí vymazala, ale myslím, že je to o to lepší.
Užijte si čtení :))))Thanks everybody
♡ nell_b ♡
ČTEŠ
My girl, my love (One Direction & 5SOS)
FanfictionLáska, uspěch, velká rodina... Věci, po kterých sní téměř každá 5ti letá holčička. U většiny lidí se tento sen postupem času vytratí, ale v srdci Madeleine zůstává, i přes nepřekonatelné překážky života. A možná se i díky této, řekněme až dětinské n...