My girl, my love (One Direction & 5SOS)

5. Concert, beach and drink

O čtyři dny později

Probudili mě paprsky slunce, které prosvítali přes nezatažené závěsy ... zase jsem byla večer příliš líná je zatáhnout.

Vylezla jsem z postele a šla se osprchovat, učesat a namalovat....zjistila jsem, že mě strašně baví líčení. V Arábii jsem nic jako make- up neznala, ale rychle jsem se naučila všechny ty věci na xicht používat.

A další + už nenosím burku.

Sice si musím holit nohy a trochu se malovat, ale na druhou stranu vypadám fakt dobře a nejen to. Kdybychom se totiž fotili v tomhle normálním oblečení, kde mi jde vidět hlava, možná bych se na třídní fotce poznala, protože přiznejme si, kdo si má pamatovat, že je 4 od konce v 2 řadě na pravo od učitelky...

Takže abych to zahrnula, chodím oblékaná, jako každá normální angličanka.

Škola mi začíná až za týden, takže mám teď takový oddechový čas, který většinou travim procházkáma Londýnem, nakupováním s Trish nebo čtením.
Dneska mám ale speciální program... koncert One Direction,  už se nemůžu dočkat a přichází na řadu zásadní otázka ,,Co si obleču ?"

Jakmile jsem byla se vším hotová rozhodla jsem, že je čas se jít nasnidat.
V kuchyni něco krásně vonělo a to mohlo být jen jediné znamení... Alie vaří !!!

Došla jsem až do kuchyně, kde u plotny stála Alie a dělala míchána vajíčka.

,,Dobré ráno " pozdravila jsem a zasedla za stůl, u kterého už seděla i Trish s Bobem.

,,Dobré ráno" pozdravila mě všichni tři sborově.
∆∆∆
Když jsem dojedla snídani, domluvila jsem se s Trish, že se před koncertem musíme zkrášlit a obě jsme si to namířili do jejího pokoje.
Měla opravdu nádherný pokoj, vymalovány do šedo- růžové. V rohu pokoje byl velký modrý gauč, který úplně vynikal v prostředí, kterému dominovali především růžové a šedé barvy.

S Trish jsme se dohodli že se první uděláme účes, potom ještě trošku domalujeme a nakoc si vybereme nějaké vhodné oblečení.

Když jsme byli se vším hotové byl akorát čas oběda, po kterém už jsme vyrazili, i presto, že koncert začínal az za 4 hodiny....museli jsme tam byt 1.
∆∆∆
Před arénou ještě nebylo moc lidi, proto jsme se rozhodli že budeme hlídat u vchodů, které tam byli celkem 3, ve snaze odchytit kluky a vyloudit z nich podpis a obětí...

Kluci přijeli asi za 2 hodiny, ale náš plán selhal ve chvíli, kdy jsme se k nim nedostali přes bodyguardy a dalších 30 fanynek, které měli jak se zdálo úplně stejný plán... A v ten moment nás napadlo něco šíleného.
∆∆∆
Hned po koncertu, který byl mimochodem úžasný jsme s Trish spustili náš plán, což bylo: Dostat se do šatny kluků.
Trošičku nereálný plán, ale za pokus to stálo...

Došli jsme až k šatně, kde bylo velkým napsáno One Direction dressing room.
Zkusili jsme otevřít, ale bylo nečekaně zamčeno.

Najednou se na chodbě objevil Loui, který jakmile nás zaregistroval, si mě a Trish změřil nechápavým pohledem.

,,Co tu děláte ...?" zeptal se nás a v jeho hlas se začal naplňovat vztekem.

,,M-my jsme chtěli jen podpis, prosím " řekla jsem trochu roztřesenym hlasem a podala Louimu papír a fix.

Louis si oddychyl a usmál se, ,,Aha, já myslel, že jste novináři, a pro koho bude ten podpis?" zeptal se a jeho rty se zvedli do velkého, ale falešného úsměvu.