Po tom co mě Harry odvezl domů, jsem vylezla rovnou do sprchy a snažila se zapomenout na všechny starosti, které právě ohlodávali mou mysl.
Bylo to ale strašně těžké a ani po usilovném snažení, se mi to nepovedlo.
Takže jsem se na to vykašlalu, sprchu vypla a jen v bílé huňaté osušce se vydala zpátky do pokoje, při čem jsem se snažila vymyslet, co nejrealnější způsob, kterým bych Harrymu řekla, to co mě už několik týdnů trápí.Mezitím co jsem ležela v posteli a snažila se usnout, jsem vymyslela plán, který už jsem vlastně znala celou dobu. Řeknu mu to na rovinu.
Na rovinu, na rovinu, na rovinu....tohle jsem si opakovala tak dlouho, až jsem se pomalu začala strácet a mlumlat místo na rovinu, mlhovinu ..
°°°°°°
Budík ukazoval 4:22, když jsem se posadila na postel a rozespale mžourala do raního světla, které prosvítalo přes zatažené závěsy.
Nemohla jsem spát. A příčina.? Harry. Lépe řečeno, část vyvíjející se v mém břiše.Vzhledem k tomu, že jsem byla celkem rozespalá a nebyla, tak ani pořádně při smyslech, vzala jsem do ruky mobil a najela na novou SMS. Prsty mi ryche kmitali po obrazovce mobilu a já už za chvíli měla dopsanou SMSku, kterou jsem se chystala odeslat Harrymu.
Zkráceně řečeno jsem mu napsala, jestli nemá dneska čas, že bych ho zase ráda viděla a, že si sním musím promluvit.
Chtěla jsem ho na to trochu připravit.
Po stisknutí ODESLAT, jsem se svalila zpátky do peřin a snažila se usnout. Marně. Po několika nekonečných minutách převalování, jsem to nakonec vzdala a vydala se do koupelny. Vyčistila jsem si zuby, opláchla obličej a učesala vlasy. Jinak řečeno, provedla jsem základní ranní hygienu.Vrátila jsem se zpátky do pokoje a začala se chystat do školy. Za dva týdny byli prázdniny, takže všechny zkoušky už jsem měla za sebou a teď to bylo jen takové to nudné povalovaní.
Do tašky jsem hodila mobil, nabiječku, časopisi, taštičku s make-upem a blok s prupiskou.
Žádné učebnice už jsem neměla, takže teď moje taška nevážila 4 tuny, jako obvykle, za co jsem byla popravdě neskutečně ráda.07:30, tolik ukazovali nástěnné hodiny, když mi přišla SMS od Harryho.
Dneska čas mám... ale až odpoledne, takže tě ve 4 vyzvednu.?
Dobře :)))
A bylo to. Prostě jsem mu to musela říct a už jsem se z toho nemohla vykroutit, sice tu ještě pořád byla ta možnost, že mu to stejně jako posledně neřeknu, ale dneska jsem to chtěla překonat.
°°°°
Bylo přesně 16:00, když se celým domem ozval zvuk domovního zvonku. Sešla jsem s kabelkou dolů a dál ke dveřím.
,,Ahoj" pozdravil mě Harry a ozářil jeho oslnivým úsměvem.
,,Ahoj" pozdrav jsem mu oplatila a přilepila svoje rty k tím jeho v krátkém polibku.
,,Kam to bude.?" zeptal se mě Harry, po tom, co jsme nastoupili do auta a zapla si bezpečnostní pás.
,,Hmm... do parku.?" navrhla jsem a s tím se Harry šlápl na plyn, což následovalo zaskřipaní kol a dunění motoru.
Park byl jen pár minut od tud, takže by možná bylo rychlejší jit pěšky, ale teď už jsem o tom Harrymu neříkala.
Auto zastavilo na parkovišti, přímo na proti malému parčíku, který se zdál prázdný, a oba jsme vystoupili.
Přešli jsme přes přechod až k lavičkám, kde jsme se na jednu z nich posadili.
,,Tak...co jsi mi chtěla říct. ?" zeptal se netrpělivě Harry a chytil mě za ruku.
,,No víš... je tu jedna věc. A já ti to už prostě musím říct. Jen prosím zachovej klid" snažila jsem se znít co nejmileji, aby Harry nezačal nejak vyvádět.
,,My s-"
,,Počkej... nemusíš to říkat, já to chápu. Sice mě to mrzí, ale popravdě jse to čekal, tenhle vztah, by asi stejně neměl smysl, takže alespoň nebudeš ty ta špatná, která to zničila." přerušil mě Harry a pustil moji ruku, po které ještě před chvíli přejížděl palcem.
,,Aha......." vydechla jsem zaskočeně a zatřepala hlavou, abych vstřebala, to co mi právě řekl.
,,Víš Harry...ale já ti nechtěla říct tohle" prolomila jsem po chvíli ticho, které mezi nami začalo panovat a Harry uzzse chtěl zvedat z lavičky.
,,No víš... já nevím jestli je vůbec dobře, abys to věděl, ale stejně by se to asi nějak neskrilo. Víš Harry.." musela jsem se znova zhluboka nadechnout, jinak bych to že sebe asi nedostala ,,já-já jsem těhotná " konečně!!!!! Už jsem si začínala myslet, že to ze sebe nedostanu, ale díky bohů sei to povedlo.
Za to Harry vypadal, že asi brzo omdlí. Jen se na mě díval s vykulenýma očima a nic neříkal.
,,Harry.?!" zamavala jsem mu rukou před obličejem a snažila se ho probrat s jakéhosi tranzu, aby se vratil zpátky do reality, ale nepovedlo se mi to.
,,A ....a víš to jistě.? " promluvil konečně Harry a zaraženě se na mě podíval.
,,No ano...dělala jse si 2 testy a byla už jsem i u doktorky .." odpověděla jsem skoro šeptem a pořád se divala na zasaženého Harryho.
,,A ty si to chceš nechat.?" to co právě Harry vypustil z pusy mě totálně odrovnalo. Měl radši mlčet než aby řekl něco takového.
,,Chci... To víš, že chci.? Ty by jsi to dítě snad zabil.?!!" asi jsem se patrně přestala ovládat a začala jsem na Harryho trošililinku řvát.
,,No já nevím ....asi ne, ale-" přerušila jsem ho v půlce věty. Neměla jsem za potřebí tohle poslouchat.
,,Asi.?!! Víš co, tak až si to rozmyslís, jestli někoho zabiješ nebo ne, tak mi děj vědět. " rychle jsem vstala z lavičky a rozběhla se nejbližší cestou domů. Běžela jsem kolem procházejicích lidí a občas do někoho nechtěně vrazila. Měla jsem rozmazné vidění, takže jsem toho přes stékající slzy moc neviděla.
Po pár minutách jsem konečně doběhla domů a šla/ běžela rovnou do svého pokoje, kde jsem se vsalila na postel a nechala svým citům volný průchod.
Hi
Ty prázdniny ale utekli... Zítra už je zase škola :(
Těšíte se.? Napište do komentářů a nezapomeňte ohodnotit novou kapitolu :*Thanks everybody
• nell_b •
ČTEŠ
My girl, my love (One Direction & 5SOS)
FanfictionLáska, uspěch, velká rodina... Věci, po kterých sní téměř každá 5ti letá holčička. U většiny lidí se tento sen postupem času vytratí, ale v srdci Madeleine zůstává, i přes nepřekonatelné překážky života. A možná se i díky této, řekněme až dětinské n...