Prolog

129 7 2
                                    

Posadila jsem se na postel a povzdychla si. Rozhlížela jsem se všude kolem sebe. Sice nový byt nevypadal nijak strašně, ba naopak. Byl překrásný. Zdi byly nabarvené na bílo, a na nich visely různé dekorace. Dekorace, které vybíral Clint, takže to zahrnovalo luky. Oba naše luky visely na zdi. Jako by to bylo málo, nad dveřmi byl větší šíp. Gauč byl kožený bílý, a na něm hozené fialové polštářky. Jeden z Tonyho způsobů, jak si z nás utahovat. Stůl v obýváku byl z dubového dřeva s prosklenou deskou. Naproti němu byla dřevěná komoda, na níž stála televize.

„Nevypadá to tu zle." Clint se posadil na postel vedle mě. Byt nebyl nijak zvlášť velký, ale nám dvěma bohatě stačil. První jsem se rozhodla, že budu bydlet sama, ale Clint mě v tom nechtěl nechat samotnou.

„Takhle nějak vypadal můj vysněný byt. Nikdy by mě nenapadlo, že v něm budu opravdu bydlet. Až na ty fialové polštářky. Chtěla jsem černo-červené," uchechtla jsem se a lehla si na postel. Měli jsme normální manželskou postel, nebylo na ní nic zvláštního. Kdyby mě nenechali vybírat povlečení. Povlečení s drakem se kromě mě nelíbilo nikomu, ale já jsem tu pánem. A tečka. Každý jsme měli svou skříň. Kuchyň byla kousek od obýváku, sladěná do bílo, červené.

„Tak se ti jeden sen splnil, vidíš?" ušklíbnul se.

„Jo, alespoň jeden. Je to dobrý nápad řešit teď tohle, když nám Michael hrozí válkou?" nadzvedla jsem obočí.

„Ještě nic neudělal, Crystal," pousmál se.

„Což mě ještě víc děsí."

„Přestaň myslet na Michaela a zkus si užít nový byt."

„Je docela těžké si něco užívat. Pietro je mrtvý, kvůli mně. Moje vlastní rodina mě nenávidí, protože když byl Michael ve mně, zabil mou mámu. Nyní nám Michael hrozí válkou, znovu jen kvůli mně. A Avengers? Ti kteří jsem považovala za rodinu, ti mě momentálně nechtějí ani vidět," zavrtěla jsem hlavou.

„Jsem si jistý, že Tonymu a Nat chybíš. Avengers jsou pořád tvá rodina, ale Wanda potřebuje čas. Nemohla si vědět, co se Pietro rozhodne udělat. A taky...rozhodli jsme se za tebe bojovat, a tak to i zůstane. A teď už je to i náš boj, Michael zabil Pietra, to mu opravdu neprojde."

„Až potká Wandu, měl by si opravdu dát pozor," ušklíbla jsem se.

„Až potká Wandu, měli bychom utíkat všichni," řekl se smíchem.

„Takže to opravdu uděláme. Půjdeme do války s archandělem."

„Na výběr nám zrovna dvakrát nedal."

„Dal, ale my to odmítli."


Hola amigos, vítejte u třetího dílu!:-)
Btw: všimli jste si té krásné znělky? A těch postav v ní? Já říkala, že vás překvapím!:D

Crystal: Haevenly War [3]Kde žijí příběhy. Začni objevovat