Crystal: Haevenly War [3]

8-Princezna Raziela

Opatrně jsem vešla za Wandou do pokoje, která zrovna koukala na televizi. Děsila jsem se všeho možného, že mě rovnou prohodí zdí, nebo na místě zabije. Vlastně bych se jí, ani nedivila.

„Wando, mohly bychom si promluvit?" Takhle bych se nebála ani draka. Wanda je horší než drak. U draka víte, že Vás prostě sežehne a je konec. Wanda si s tím pohraje. Nahoru a dolu. Tohle znělo dost nevhodně. Wanda přikývla a kousek se na posteli posunula. Zavřela jsem za sebou dveře a s povzdychnutím, veškerou odvahou, co jsem v sobě našla, jsem se posadila vedle ní.

„Já...opravdu mě mrzí, co se stalo. Vím, že to nijak nespravím, ať se stane cokoliv, ale vím, že je to moje vina. Nežádám tě, abys mi odpustila, nedivila bych se ani trochu, kdybys to nikdy neudělala..." chtěla jsem pokračovat dál, ale Wanda mě přerušila.

„Crystal, neviním tě z Pietrovi smrti. Viním Michaela. Bylo to naše rozhodnutí chránit tě. Ty bys pro nás udělala totiž to samé, chtěla ses mu vydat, aby se nikomu z nás nic nestalo. Nejsi jediná, kdo má s Michaelem nevyřízené účty. To, co Michael udělal, není tvá chyba. Ano, zezačátku jsem byla naštvaná, nebudu ti lhát, ale nemohla si vědět, co se Pietro chystá udělat," podívala se na mě. Doufala jsem, že to myslí vážně, a že z tohohle pokoje vyváznu živá. Úlevně jsem si oddychla.

„Wando, jsi skvělá. Myslím to vážně. To, co si udělala na té ulici? To bylo úžasný," podívala jsem se na ni.

„Bacha, aby tvůj přítel nežárlil," řekla se smíchem.

„Podle Gabriela, se nephilim stávají nejsilnější, když jim narostou křídla. A jedině, když bych měla křídla, tak bych dokázala porazit Michaela, a ani tehdy ne. Rozhodně ne sama, ale když to říkal, díval se u toho na tebe," podívala jsem se na ni.

„Myslíš, že já zvládnu porazit Michaela, jo?" nadzvedla pobaveně obočí.

„Vůbec netuším. Celé tohle je pro mě nové. Gabe říkal, že síla pramení z bolesti, a tvoje schopnosti teď hodně, opravdu hodně zesílily."

„Kdyby to u tebe byla pravda, už bys je měla. Myslím, že je to s tebou jinak, že jde o odvahu, o to, jak často je využíváš, o činy. Zda je využíváš pro dobro, či zlo. Nedokázala jsi náhodou v nebi přemístit to šílené tlačítko na zbourání hranic mezi nebem a Zemí?" zvedla obočí. Souhlasně jsem přikývla.

„Crystal, myslím, že u tebe to nebude pramenit z bolesti, ale z odvahy, boje, udatnosti. A všech těch blábolů, kterými se chvástají rytíři." Sotva to dořekla začala se smát.

„Dobře, tak já jdu zabít draka a vysvobodit princeznu z věže." Hrdě jsem se postavila z postele, čímž jsem Wandu rozesmála.

„Můj chrabrý rytíři. Nadešel čas, abyste splnil svůj posvátný úkol." Obě jsme se začaly smát.

„Jestli tohle není LARP, budeme si muset vážně promluvit. A jestli je, tak taky." Ozval se od dveří Clintův hlas. Obě jsme se tam podívaly.

„Jsem chrabrý rytíř, který jde zabít draka a vysvobodit princeznu ze zakleté věže," hrdě jsem se usmála.

„Kolik jsi dneska měla energy drinků?" zvednul obočí.

„Dva...možná tři, proč?"

„Dobře, rytíři, jdeme teda skolit draka." Clint mě vzal za ramena a vyvedl pryč z pokoje. Samozřejmě celou cestu poslouchal moje brblání o tom, že potřebuji brnění, meč a mapu. Hlavně tu mapu.

„Dobře, a jakou zakletou princeznu chceš vysvobodit?" zvednul obočí.

„Raziela! On je taková krásná princezna! Jen mu chybí korunka, ale ta se dá sehnat," pokrčila jsem rameny. Clint na mě koukal, jako na blázna. Za to Tony stojící za ním se skvěle bavil.

„Dobře, tak vysvobodíme zakletou princeznu v podobě archanděla. A kdo je drak, kterého musíš skolit?"

„Alduin. Určitě ho vězní on!"

„Takže mi chceš říct, že se Raziel zaseknul ve videohře?" zvednul obočí. Snažil se udržet zcela vážný výraz, ale nešlo to.

„Překvapilo by tě to?"

„Ani ne." Tony už byl rudý smíchy, stejně tak Wanda, která vylezla z pokoje, hned jak jsme odešli. Nejspíše mě v tu chvíli všichni považovali za šílence.

-19. 05. 2022-

„Divíš se jim?"

„Ani ne. Akorát Tony nemusel tu nahrávku posílat všem. Utahovali si ze mě další dva dny. Nejspíše si ze mě utahují doteď."

„Ani bych se nedivil!"

-Současnost-

„Jdeme teda zjistit, kde naše zakletá princezna je, ano?" Clint mě pomalu odvedl do společenské místnosti, kde byli skoro všichni členi týmu. Tony šel hned za námi, nejspíše se dokonale bavil sledováním mého vyšilování ohledně zakleté princezny.

„Je čas zachránit princeznu!" zakřičela jsem při vstupu do místnosti, což pobavilo všechny. Clint za mnou se plácnul do čela, a Tony se rozesmál ještě víc.

„Nechcete nás vy dva zasvětit?" zeptala se Nat.

„Musíme princeznu Razielu vysvobodit ze spárů zlého draka Alduina." Myslím, že jsem ty energy drinky neměla pít. Clint mě s mumláním posadil na židli, a poté začal ostatním vysvětlovat, co se děje. Já mezitím zavřela oči a zkusila se spojit s Razielem.

„Princezno Razielo! Princezno Razielo! Spusť mi své dokonalé vlasy, ať tě můžu zachránit!"

„Crystal, jsi to ty?" ozvalo se na druhé straně. Po chvíli se mi před očima zjevil muž s blond vlasy, modrými oči a oděn do zlaté zbroje. Princezna Raziela!

„Princezno Razielo! Kde jsi, ať tě mohu vysvobodit?"

„Crystal, jsem v nebi. Michael mě držel společně s dušemi lidí. Až, když jsi schovala to tlačítko, tak jsem se dostal ven."

„Takže jsem tě vysvobodila?"

„Ne úplně. Nemohu z nebe pryč."

„Musíme tě zachránit, princezno Razielo."

„Můžeš mi tak přestat říkat? Děkuju."

„Jak ti můžu pomoct?"

„Nijak, Crystal. Nedostanu se odtud, pokud někdo nezlomí mé pouto mezi nebem."

„Co to znamená?"

„Michael mě zaklel, nemůžu opustit nebe. Dokud někdo tu kletbu nezlomí, nedostanu se pryč."

„Každá kletba se dá zlomit. A vím o dvou osobách, co by mi v tomhle mohli pomoct. Díky za pokec, princezno Razielo."

Odpojila jsem se od andělského rádia a otevřela oči. Všichni přítomní na mě koukali, jako na cvoka. Ne, že bych se jim divila.

„Musím hned mluvit s doktorem lítající pláštěnkou!" křikla jsem na ostatní.

„Ty spíš potřebuješ cvokaře," odpověděl mi Sam.

„To budeme řešit potom," mávla jsem rukou.

„Teď potřebuju vidět Strange. Závisí na tom osud jedné princezny. A měla jsem pravdu, drak ji drží ve věži."

„Chápete ji někdo?" zeptal se Bucky.

„Nerozumím polovině věcí, co říká, ale zvyknul jsem si," pokrčil rameny Clint. 

Hola amigos. Tentokrát trochu šílenější kapitola, ale...stojí za to. Btw: zase se vracím ke svým retardovaným názvům kapitol. :D