Crystal: Haevenly War [3]

6-Gabriel

Všichni tři jsme překvapeně koukali na Strange, který zadumaně koukal do podlahy. Čekali jsme, až něco řekne, cokoliv. Protože očividně on tu byl jediný, kdo měl pořádné odpovědi.

„Gabriel nebyl ani v jedné z možností," překvapeně se na nás podíval. Srdce mi začalo bít, jako na poplach. Bála jsem se, že jsem dala vědět někomu z Michaelovi armády, nebo ještě hůř. I když tohle by bylo asi to nejhorší, co bych v tuhle chvíli mohla udělat.

„To, protože se umím geniálně skrývat." Všichni jsme se otočili za hlasem. Přímo za námi stál muž, kterého jsem viděla ve...jak jen to nazvat. Vizi? Na rádiu? Komunikačním zařízení? Říkejme tomu andělské rádio, jako v supernatural.

„Promiň, došlo mi, že je něco špatně, když ses jen tak odpojila. Máme dvě minuty na to, abychom Michaela zastavili. Michaela, který si myslí, že jsem mrtvý. To je na dlouhé vyprávění. Plán je takový, já prostě narovinu půjdu nahoru, problém je, že s sebou mohu vzít pouze čtyři lidi, vy ostatní se budete snažit napravit chaos tady. A věřte mi, že vznikne. Pokud se Michael dozví, že jej chceme zastavit, vyšle své vojska, takže, kdo půjde se mnou na výlet?"

„Myslím, že by měli jít Crystal, Strange a Tony. My ostatní to budeme hlídat na Zemi," začal Clint.

„Pokud se tu opravdu ukážou Michaelovi vojska, bude nás tu potřeba."

„Má recht," dodal Tony.

„Jak chcete." Než jsme se nadáli, Gabriel nás lusknutím přenesl pryč. Kupodivu to bylo docela zklamání. Kolem nás nebylo nic jiného než bílé zdi a hodně dveří.

„Tohle je nebe? Docela zklamání," pokrčila jsem rameny.

„Musíme najít Michaela," dodal Strange.

„To nebude těžké," řekl Gabriel a ukázal před sebe. Před námi stál Michael. Naštvaný Michael. Stál kousek od jakéhosi červeného tlačítka, což hádám bylo špatné znamení. Červené tlačítko nikdy není dobré znamení, viděla jsem hodně animáků.

„Gabrieli? Myslel jsem, že jsi mrtvý," řekl Michael překvapeně. Než mu Gabrielstihnul odpovědět, Tony jej sestřelil oblekem.

„Můžete si prohodit role," řekl Tony posměšně.

„Nejsem sice archanděl, ani křesťan, ale určitě na zabití archanděla potřebuješvíc než jen ránu repulsorem," podívala jsem se na Tonyho. Gabriel souhlasně přikývnul. Michael se zvednul ze země a podíval se na nás. Chtěl se natáhnoutk tlačítku, ale Strange jej odrazil.

„To tlačítko!" křiknul na nás Gabriel, který se bez zaváhání pustil do boje s Michaelem. Stejně tak se do něj pustil i Tony. Já se podívala na Strange.

„Super, co s tím tlačítkem máme dělat?!" rozhodila jsem rukami. Michael z rukou vystřelil zářící kouli směrem k onomu tlačítku, ale Strange byl rychlejší. Dvakrát o sebe praštil zápěstím a na rukou se mu vytvořily štíty, které ránu odrazily proti Michaelovi.

„Crystal!" zakřičel na mě Gabriel. Mohli na mě křičet, jak chtěli, ale absolutně jsem nevěděla, co mám dělat, abych to tlačítko uchránila před Michaelem a zároveň jej nijak nepoškodila. Potom mi to trklo. Gabriel se skrýval před nebesy několik desítek let a nikdo o tom nevěděl. Soustředila jsem se na tlačítko, a to najednou zmizelo. Čekala jsem, že se celé nebe otřese a duše vypadnou, a že jsem to podělala, ale nic takového se nestalo. Chvíli jsem měla pocit radosti, že jsem zachránila situaci, než se tam ukázali někteří z Michaelových následovníků.

„A do hajzlu," zanadávala jsem, když jsem viděla pět andělů s kopí, jak si to hrnou k nám. Uklidňovalo mě, že jsme měli Gabriela, Tonyho a Strange, takže jsme měli navrch. Hlavně toho Strange. Sotva jsem jej znala, ale rozhodně věděl, co dělá. Strange pomocí své magie, netuším, co to bylo zač, odrazil jednoho z nich. Já v rukou vytvořila kouli andělské energie, kterou jsem taktéž poslala proti nim. Jeden skončil na zemi a druhého to sotva škráblo.

„Nech mě hádat, archandělé?" podívala jsem se na Strange. Mlčky přikývnul.

„Tohle jsi viděl taky?" zeptala jsem se ho. Oba jsme dál pokračovali. Vlastně tak nějak všichni. Tony s Gabrielem dávali nakládačku Michaelovi, a já se Strangem pěti jeho vojákům. Trvalo to sice delší dobu, ale podařilo se nám dostat anděly alespoň do bezvědomí. Stejně tak Tonymu a Gabrielovi Michaela.

„Bezva, jak tuhle prašivku zabijeme?" zeptal se Tony.

„To není jednoduché. Ne bez archandělské čepele v rukou jiného archanděla," odpověděl mu Gabriel.

„Supernatural se trefilo fakt v hodně věcech," zavrtěla jsem hlavou.Gabriel znovu lusknul a přenesl nás zpět na Zemi, kde zuřila další bitvav ulicích New Yorku. Na jedné straně stáli Avengers s anděly, které jsme posbírali v Clevelandu a New Jersey, na druhé straně Michaelovi vojska.

„Z jedné bitky do druhé, úžasné," povzdychla jsem si. Hned jsem v rukou vytvořila jednu ze zářivých koulí a mrštila ji do davu andělů, kteří zrovna obklíčili Steva. Zvuky bitvy najednou utichly a všichni se podívali na nás.

„Jsme zpátky!" zakřičel Tony a sestřelil jednoho z andělů. Clint mi hned hodil luk a toulec s šípy. Byla jsem mu za to vděčná. Pořád jsem nedokázala na sto procent ovládat své schopnosti, tak jsem s tím nechtěla hazardovat. Vytáhla jsem z toulce dva šípy, očarovala je a střelila dva anděly. Všichni ostatní se dál s nimi prali. Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu ve válce s anděly, vždy jsem je považovala za ty dobré. Tohle mě asi přivádí na stranu toho, že Lucifer měl v některých věcech přece jen pravdu. Wanda se snažila s nimi vypořádat všemožnými způsoby, stejně jako Thor, ale jak Gabriel řekl, archanděla jde zabít jen jedním způsobem. A s anděly to bude nejspíše stejně. I když někteří členové týmu už ukázali opak. Michaelovi vojska slábly, bylo jich čím dál tím méně, když Gabriel vytáhnul stříbrnou čepel, která vypadala spíše, jako malý meč, nebo dýka. Bez menšího zaváhání ji hodil po té, co všemu velila. Chvíli bylo naprosté ticho, než Wanda zvedla telekinezí všechna kopí a mrštila je proti andělům. Během chvíle ze všech byl pouhý kouř.

„Tohle bylo hustý," řekla jsem obdivně. Bylo mi jedno, co si o mně bude myslet, ale opravdu to bylo hustý. Sama odrovnala deset andělů. Ta holka má můj respekt. Myslím, že ta s přehledem zvládne odrovnat Michaela, a nikdo byk tomu neměl větší motivaci než ona. Wanda se podívala mým směrem, stejnějako všichni ostatní.

„Co? Vždyť je to pravda," pokrčila jsem rameny. Na ulici už se válelo jen několik zakrvácených kopí a ve vzduchu oblaky kouře, o které se zase pro změnu postaral Gabriel. A tohle byl vlastně příběh o tom, jak jsme zastavili pád dušína Zemi, a jak se Strange a Gabriel stali našimi spojenci ve válce protiMichaelovi.

-19. 05. 2022-

„Okay, tohle bylo boží. Bojovali jste v nebi? Gabriel? Strange? A mě nikdo nepozval!"

„Byl jsi mrtvý...několik let."

„Dobře, ale i tak. Moment, Strange a Gabriel se potom stali Vašimi spojenci?"

„Věř mi, potřebovali jsme každého. I když jsme měli Wandu."

„Když jste měli je, proč jsi teda tady?"

Hola amigos. Další kapitola za den? Dopsala jsem epilog Haevenly War a celé to skončilo, jinak než jsem původně plánovala, ale základy zůstaly.