Všichni jsme stáli na marodce. Steve ležel na lehátku. Bruce se ho snažil nějak dát dokupy, což se naštěstí dařilo. Sice to trvalo, ale Steve byl v pořádku, vlastně jeho rána se po zlomení kopí začala sama hojit.
„My dva tvoříme docela dobrý tým, nemyslíš?" zvednul obočí Gabe a podíval se na mě.
„Docela jo," pokrčila jsem rameny.
„Už ses naučila číst andělské runy, ale máš se toho ještě tolik, co učit. Tohle byl jen začátek," podíval se na mě. Zvedla jsem obočí.
„Nestojím o to. Nechci být součástí toho tvého okřídleného klubu rváčů," protočila jsem oči.
„Proč ne?" zvednul obočí.
„Víš, co bych chtěla? Být zase člověk. Moct zestárnout, normálně se zranit. Ne řešit nějaké pošahané andělské rvačky, které se mě bohužel týkají jen díky tomu, že jsem byla ve špatný čas na špatném místě," zavrtěla jsem hlavou.
„Zaprvé, kdybys byla člověk. Chyběly by ti tvé schopnosti, přiznej si to. Zestárnout? Proč? A neopovažuj se odpovědět: „Clint." A ty rvačky se tě netýkají, protože jsi byla ve špatný čas na špatném místě, ale týkají se minulosti tvé rodiny. Hádám, že o své rodině nevíš vše," podíval se na mě.
„Co jsem pochopila, má matka měla něco společného s Hydrou," pokrčila jsem rameny.
„Tak to jsi to pochopila úplně špatně. Tvá matka nebyla nic než obyčejná lovkyně vlkodlaků a lékařka. Stejně, jako tvůj otec. Bohužel, časem nelovili už jen vlkodlaky, ale i jiná stvoření."
„Nech mě hádat, skoro zabili jeden z exemplářů hydry?" zvedla jsem obočí.
„Něco takového. Všechno to později zjistíš," ušklíbnul se. Protočila jsem oči a sledovala Steva. Byl už v naprostém pořádku, přece jen to celé bylo o těch runách.
„Crystal, mohl bych s tebou mluvit?" zeptal se mě Bruce. Souhlasně jsem přikývla a oba jsme odešli na chodbu.
„Víš, jak si říkala, že ti dělají starosti tvá křídla?" zvedl obočí. Souhlasně jsem přikývla. Tohle je něco, na co se zapomenout nedá.
„Tak oprávněně. Crystal, co máš svá křídla, nashromáždilo se v tobě spousty energie, andělské energie. Vlastně tvá andělská část momentálně vítězí nad tou lidskou."
„Co tím přesně chceš říct?" zvedla jsem obočí.
„Že jsi časovaná bomba. Neměla bys používat své schopnosti. Když jich použiješ o něco víc, vypálíš veškerou tu energii, a zabije tě to. Je mi to líto," povzdychnul si Bruce.
„Vydržíš moment, mám někoho, koho musím zabít!" zakřičela jsem a rozběhla se zpět za Gabrielem. Rozrazila jsem dveře a všechna pozornost se obrátila na nás.
„Věděl jsi o tom?!" zakřičela jsem na něj.
„O čem?" zeptal se a o krok ustoupil.
„O tom, že mě ty křídla zabijou!" zakřičela jsem na něj.
„Neměl jsem nejmenší tušení...jak je to sakra možné?" zvednul obočí.
„Potřebuju vidět Strange a hned, takže mě tam přenes, nebo z tebe udělám sekanou a předhodím tě Michaelovi!" zakřičela jsem přes celou místnost.
„Jdu s vámi, někdo musí hlídat, aby ho nezabila," řekl Clint a přišel k nám.
„Přesně to mám, ale v plánu!"
„Teď už ne," odpověděl Clint.
„Ta by vzbudila i mrtvý," zavrtěl hlavou Tony. Gabe nás rychle vzal za ramena a přenesl za Strangem, který stál u okna s hrnkem kávy.
„Ty hnusnej parchante!" zakřičela jsem. Strange se otočil a napil se kávy.
„Ty jsi to věděl!" zakřičela jsem.
„Nejsi zrovna dvakrát v pozici si stěžovat. Odstartovala si válku, která může zničit celou planetu, je na tobě ji ukončit. A jak jsem řekl předtím, tohle je jediná cesta."
„Takže co? To se tam mám odpálit do vzduchu nebo co?"
„Alespoň počkej, až tam my ostatní nebudeme," dodal Gabe.
„Já tě..." chtěla jsem se rozběhnout ke Strangovi, ale Clint mě chytil.
„Abys nevybouchla ještě dřív," ušklíbnul se Gabe.
„Ty jsi to taky věděl," podívala jsem se na Gaba.
„Samozřejmě, že jsem to věděl, ale je to jediná cesta. Crystal, teď to možná nevidíš, vzhledem k tomu, jak vyvádíš, ale...odstartovala si válku, kterou nelze vyhrát bez oběti. Sama si můžeš vybrat kolik těch obětí bude, a na které straně. Tak jako tak, tvá moc tě časem pohltí. To, co Hydra udělala bylo pro nebesa největším hříchem, nikoliv nephilim, vy jste pouze oběti. Michael si to trochu popletl, nevidí mezitím rozdíl. Nevybrali jste si to dobrovolně."
„Tenhle proslov měl jako pomoct?" zvedla jsem obočí.
„A pomohl?"
„Jo."
„Crystal, i tak to celé nezávisí na tobě, ale z větší části ano. Každý příběh má jen jeden konec. Tvůj příběh má tenhle konec, bohužel. Stejně tak, jako každá válka může skončit pouze jediným způsobem. Tohle je ten způsob," řekl Strange. Chvíli i vypadal, že je mu líto, že mi to tajil.
„Dobře, vzdávám to," zavrtěla jsem hlavou.
„Ale já ne," dodal Clint.
„Jediná cesta z toho nemůže být nechat Crystal zemřít. Musí být i jiný způsob," zavrtěl hlavou.
„Kdyby byl, už bych o něm věděl. Michael ví, že Crystal zabíjí její křídla, netuší však, že to chceme použít proti němu," řekl Strange.
-19. 05. 2022-
„Tohle je krutý."
„Ale měli pravdu. Já to celé začala."
„To sice ano, ale měli ti to alespoň říct."
„Udělali dobře, že neřekli, jinak bych do toho nešla. Asi přece jen mám nějaký pud sebezáchovy."
„Pokračuj."
-16. 05. 2022-
„Takže přece jen máme na své straně nějakou výhodu," zamumlala jsem.
„Crystal, takhle nemůžeš..." Clint nechal viset větu ve vzduchu a podíval se na mě.
„Děláš, jako bych měla na výběr. Stejně za chvíli zemřu, tak proč alespoň neodprásknout toho bastarda?" zvedla jsem obočí.
„To byla rychlá změna názoru. Nejsi ty těhotná? Bude to kluk? Holka? Obojí?" zvednul obočí Gabe. Káravě jsem se na něj podívala.
„To není odpověď."
Hola amigos. Blížíme se už ke konci:(
ČTEŠ
Crystal: Haevenly War [3]
FanfictionBylo to tady, úplné dno. Avengers přišli o jednoho člena, přítele, kamaráda... A jako by to bylo málo, rozpoutali jsme válku s Michaelem, což znamenalo poštvat proti sobě celá nebesa. Tuhle válku jsme nemohli vyhrát bez obětí, věděli jsme to od začá...