Jako na houpačce

4. Část

Pohled Adama:
Ráno jsem vstal a šel jsem si zaběhat jako každé ráno. Když jsem došel domů dal jsem si sprchu a šel do práce... Ta trubka už tu byla, běžně pusu nezavře a teď nevydala ani hlasku možná je to dobře... Popravdě byl jsem rád že je klid aspoň jsem si v klidu udělal veškerou práci a ona kolem desáté odešla normálně k žirafám, nevím na druhou stranu mi to přijde divný protože ona mluvím pořád. No po nějaké době přišla Eliška
,,Adame musím s tebou mluvit"
Řekla
,, Hm''
Řekl jsem a čekal co z ní vypadne
,,Nepřijde ti Anča dnes taková divná?"
Zeptala se
,,Jako kdyby normálně divná nebyla"
Odpověděl jsem a dal pracovat, ona si jen povzdechla a odešla...
Pohled Sid:
Ráno jsem se probudila v náručí Alberta apsolutně to nechápu. Měli jsme snad jen jednu skleničku vína a to bylo vše nevím nic si nepamatuji... Rychle jsem se začala oblékat bylo mi jedno kolik je ale vyrazila jsem do zoo Adam tam ještě nebyl protože bylo dost brzy a tak jsem začala se svou prací... Jsem dost zaskočená z toho co se stalo a nevím jestli je to dobře nebo ne, když jsem měla veškerou práci hotovou šla jsem za holkama k žirafám...
,,Ahoj"
Řekla jsem
,,Co Adam zlobí?"
Zeptala se Eliška
,,Nechci se o tom bavit''
Řekla jsem a sedla si na židli a položila obličej do dlaní, stále jsem přemýšlela nad tím co se v noci stalo..
,,Ahoj"
Pozdravil mě
,,Alberte byla to chyba a dál to pokračovat nebude"
Řekla jsem narovinu ani nevím kde se ve mně vzalo tolik odvahy
,,Jak myslíš"
Řekl a odešel, pak přišla Eliška a my šli na oběd všichni jsme si povídali jako každý den Adam si přišel jen pro oběd a odešel tak jako vždy, občas přemýšlím nad tím že by nemusel být tak zlý ale na druhou stranu je to nafoukaný blbeček takže asi tak...
Pohled Adama:
Když bylo čas oběda šel jsem si jen pro jídlo a samozřejmě zase na sobě cítil ty pohledy... Vím že si myslí že jsem totální blbeček ale já mám jen své priority toť vše. Po obědě přišla ta blbka a šla pracovat, je mi divný že nemluví ale pídit se po tom nebudu prostě jsem šel dál makat a ji nechal být. Už byl čas kdy jsem chtěl jít domů ale ona tu stále byla
,,Víš že můžeš jít domů?"
Řekl jsem ji ona se na mě ani nepodívala a jen utírala skla
,,Halo"
Řekl jsem ale odpovědi jsem se stále nedočkal tak jsem pobral věci a odešel pryč...
Pohled Sid:
Celý zbytek dne jsem pracovala a snažila se na nic nemyslet ale nešlo to prostě přijde mi jako by mě Albert nějak využil a není mi to příjemné... Pracovala jsem celý den až do večera Adam už tam nebyl a já tam byla sama rozhodla jsem se že si na chvíli sednu jen tak jsem seděla a nechala se unášet vlastními myšlenkami když v tom jsem cítila hroznou bolest hlavy a víc si nepamatuji...