Jako na houpačce

12. Část

Pohled Sid:
Uběhl nějaký ten čas a já jsem stále v L.A. ten den kdy mě zastavila ta paní, jsem měla v plánu odjet ale pak mě napadlo že co když má rodina by sem jela byl by to problém a tak jsem se rozhodla že půjdu pryč z koleje a půjdu na nějaký hotel a udělám si z toho takovou dovolenou, vrátím se až na letní prázdniny... No dnes se chci jít podívat do nějakých obchodů a koupit nějaké dárky pro rodinu a asi i pro lidi ze zoo sice už na mě asi zapomněli ale chci jim něco dát aspoň nějakou maličkost.... Když jsem se oblékla a už měla i po snídani, šla jsem do pokoje, vzala si kabelku a vyrazila do města... Sice jsem to měla dál mohla jsem jet autobusem ale šla jsem pěšky ráda se projdu a dnes je vážně krásné počasí. Po nějaké době jsem došla do obchodního centra a já začala rozmýšlet kam půjdu jako první....
Pohled Adama:
Utekl už nějaký ten čas a já jsem stále sám... Stále myslím na Sid a přemýšlím jestli ona na mě také, Polák už tu nepracuje, vyhodili ho za podvody a Brázda šel s ním takže je tu celkem pohoda. O Sid se tu sice už tolik nemluví ale kdokoli o ní začne mluvit, ostatní radši změní jméno, stále je mrzí že už tu není... Teď je ráno a já jako vždy šel si zaběhat a pak do práce kde na mě u plazů čekal děda jako každý den, s ním jediným se o Sid můžu bavit protože on tomu rozumí jak se cítím...
,, Dobré ráno Adame"
Pozdravil mě
,, Dobré ráno"
Pozdravil jsem ho nazpět
,,Tak co stále se neozvala?"
Zeptal se
,,Ne, já už ztratil naději o tom že se ještě někdy vrátí"
Odpověděl jsem
,,Adame, tvůj otec byl úplně stejný... Také vždy když mu něco nešlo hned tak to vzdal"
Řekl
,,Tak nebuď jako on a vzchop se"
Dodal, pak odešel a já šel pracovat, jelikož jsem tu stále sám tak pracují občas až do večera a občas tu i přespím ale už jsem si tak nějak zvykl... Když bylo kolem poledne vyrazil jsem na oběd který jsem si vzal a chtěl odejít do zázemí...
,,Adame, neozvala se ti?"
Zeptala se Eliška
,,Ne"
Odpověděl jsem a odešel, nechci se o tom s někým bavit... Poznali by že se trápím a to nechci, mám své zásady a nechci, aby mě někdo měl za slabocha... Celý den jsem jen pracoval a pak šel domů doma se nic moc nedělo jen jsem šel brzy spát...
Pohled Sid:
Když jsem měla pro každého aspoň něco, zašla jsem si na oběd a pak vyrazila na hotel kde jsem nechala všechny věci a šla jsem se projít... Pak jsem si sedla v parku...
,,Jak koukám jsi stále tedy"
Řekl pro mě dost známý hlas
,, Pojedu domů až budou prázdniny, má rodina by mě jinak poslala zpět"
Řekla jsem a starší žena si sedla vedle mě na lavičku..
,,Chápu tě děvče, ale tvůj milý na tebe určitě myslí a čeká až přijedeš"
Řekla, pak se zvedla a odešla... Já jsem tam chvíli ještě seděla a pak vyrazila pomalu na hotel kde jsem si dala večeři pak jsem se osprchovala a nakonec šla spát...