27. Část

307 11 2
                                    

Pohled Sid:
Přesuneme se zase o nějaký ten čas dopředu... Dnes jdeme kupovat nějaké věci pro miminko a jde s námi i moje máma která se nemůže dočkat až se narodí... Ráno jsem vstala a šla jsem se obléct pak vstal i Adam a šli jsme se oba najít...
,,V kolik půjdeme?"
Zeptal se Adama
,,Napíšu mámě a uvidíme"
Odpověděla jsem a on přikývl... On se šel obléct a já napsala mamce...
,,Ahoj mami, tak v kolik se ti to hodí?"
Napsala jsem
,,Ahoj, no já jsem už na cestě k vám jestli nevadí"
Přišla po pár minutách zpráva
,,Dobře nevadí"
Napsala jsem a čekala až přijde... Po chvíli už tu byla
,,Ahoj"
Pozdravila mě a objala mě
,,Ahoj"
Pozdravila jsem ji nazpět, mezitím přišel i Adam
,,Dobrý den"
Pozdravil mámu
,, Dobrý"
Řekla nazpět... Pak jsme se tedy vyrazili do obchodního centra nakupovat....
,,Zlato věřím že vyberete spoustu krásných věcí ale já zůstanu venku ano?"
Řekl Adam
,,Dobře kdyby cokoli volej"
Řekla jsem a on přikývl dala jsem mu pusu a šla jsem tedy s mamkou do centra...

Pohled Adama:
Dnes jdeme nakupovat věci pro miminko a jelikož jde i máma Sid tak asi počkám na ně venku nic proti ní nemám jen dvě stejně ukecané ženské bych asi nedal... Ráno když jsem vstal Sid už byla oblečená a tak jsme si dali spolu snídani a já se šel pak obléct.... Když přišla paní Novotná vyrazili jsme do centra, jelikož Sid souhlasila že můžu počkat byl jsem rád sedl jsem si na lavičku a jen tak přemýšlel... Najednou jsem uviděl jak kousek ode mě přebíhá silnici paní jenže to auto co jelo proti ní nezpomalovalo...
,,Pozor!"
Zakřičel jsem když jsem běžel do silnice když v tom.......

Pohled Sid:
Adam čekal venku a jelikož jsme tu byly už dobrou hodinu tak jsem se rozhodla mu zavolat...
,,Ahojky nenudíš se tam?"
Zeptala jsem se a na druhé straně se ozval naprosto cizí hlas
,, Dobrý den, vy jste snoubenka pana Hrušky?"
Zeptal se mužský hlas
,,A-ano, stalo se něco Adamovi?"
Zeptala jsem se
,,S lítostí vám oznamuji že byl obětí autonehody... Můžete se stavit do nemocnice co je kousek od toho centra kam byl převezen"
Když to řekl tak jsem zavěsila a v tu chvíli se mi nahrnuli slzy do očí...
,,Musíme do nemocnice"
Řekla jsem
,,Co se stalo?"
Zeptala se máma
,,Adam byl oběť autonehody"
Když jsem to dořekla mamka vzala věci a vyrazili jsme tedy do nemocnice....
,,Dobrý den měl by tu ležet Adam Hruška"
Řekla jsem na příjmu
,,Ano a vy jste?"
Zeptala se
,,Sidonie Anna Novotná, jeho snoubenka"
Řekla jsem a ona si něco chvíli psala do počítače...
,,Teď pana Hrušku operují můžete zatím si támhle sednou a já pak za vámi pošlu pana primáře který ho operuje"
Řekla a já přikývla a sedla jsem si na židli.... Asi za tři hodiny  přišel starší muž
,,Dobrý den jsem primář, operoval jsem vašeho snoubence"
Řekl
,,Dobrý den a jak je na tom?"
Zeptala jsem se
,,Je právě po operaci... Teď bude nějakou dobu v umělém spánku, protože je velmi oslabený a nezvládl by to... Jinak má nějaké modřiny, otřes mozku, zlomenou nohu, zlomená žebra které jsme museli napravit operativně a měl krvácení do dutiny břišní... Podle všeho vás partner se snažil pomoct jedné paní ale auto do něj ve vysoké rychlosti narazilo"
Když to dořekl začalo se mi dělat na omdlení
,,Můžu za ním?"
Zeptala jsem se
,,Jistě ale ještě se chvíli posaďte, není vám na omdlení?"
Zeptal se
,,Motá se mi hlava"
Víc si nepamatuji... Pak jsem se probudila na lůžku a nade mnou stala mamka a doktor
,,Slečno Novotná omdlela jste, neměla by jste se tolik namáhat aby to neublížilo vašemu dítěti"
Řekl a já přivyklá, asi po dvaceti minutách jsem se zvedla a šla jsem za Adamem kam mě odvedl primář mamka čekala venku...
,,Adame co se ti to stalo, ale neboj bude dobře budu sem chodit do té doby dokud se neprobudíš"
Řekla jsem a začali mi téct slzy po tváři, pak jsem ho chytla za ruku
,,Miluju tě, promiň mi to"
Řekla jsem a stále jsem ho držela za ruku... Během chvíle jsem u něj usnula vyčerpáním...

Pardón za tohle mě asi zabijete ale já to potřebovala udělat trošku zajímavé...

Jako na houpačceKde žijí příběhy. Začni objevovat