Jako na houpačce

15. Část

Pohled Adama:
Ráno jsem se probudil vedle Sid... Začal jsem si vzpomínat co se stalo, já bych z toho vyvodil klidně i víc ale vše je jen na ní... Oblékl jsem se a šel dělat snídani...
,, Dobré ráno"
Pozdravila mě rozespale a slyšel jsem kroky směřující ke mě
,, Dobré"
Pozdravil jsem ji nazpět a otočil se čelem k ní... Políbil jsem jí a ona si sedla ke stolu
,,Dáš si kafe?"
Zeptal jsem se
,,Jojo děkuju"
Řekla a já dal na stůl před ní hrnek s teplou kávou a nakonec jsem ji podal talíř s tousty...
,,Adame jen to co se stalo..."
,,Jestli nechceš můžeme to hodit za hlavu"
Skočil jsem ji do řeči
,,T-tak to chceš?"
Zeptala se
,,Je to jen na tobě"
Odpověděl jsem a vzal jsem ji za ruku
,,Adame já tě miluju i když vím že je to s tebou jako na houpačce ale nebojím se toho"
Řekla já v tu chvíli nevěděl co říct byl jsem rád a trošku si přál že tohle řekne...
,,Budeš to mít těžký"
Řekl jsem
,,Beru to vím že časem se to zlepší"
Řekla... Pak jsme si ještě povídali, když jsme se najedli oba jsme se šli převléct a vyrazili do práce...

Pohled Sid:
Ráno jsem se probudila a Adam nikde pak jsem si všimla že stál u linky a dělal snídani, šla jsem za ním a pozdravili jsme se... Pak jsme si dali snídani a nakonec se šli převléct a vyrazili ruku v ruce do práce...
,,Víš že teď jejich bludy o tom že spolu chodíme ještě potvrdíme?"
Zeptala jsem se ho
,,Jsem si toho vědom"
Řekl a usmál se... Takhle jsme šli až do pavilonu kde jsme si povídali a zároveň pracovali... Bylo to fajn, pak ale přišel brácha...
,,Sorry vím že tu nemám co dělat ale v zoo čichají naší i s babičkou"
Řekl Ed
,,A-aha a co mám dělat?"
Zeptala jsem se a podívala se na Eda a pak na Adama...
,,To nevím něco vymyslete já už musím"
Řekl a odešel
,,Schovej se k želvám tam je malá pravděpodobnost že by tě někdo hledal"
Řekl Adam a já tedy šla, doufala jsem že je nikde nepotkám naštěstí ne a vše jsem zvládla... Pak mi přišla zpráva od Adama že už tam byly a zase odešli tak že můžu se vrátit. Když jsem se vrátila zpět Adam mě bezmyšlenkovitě přimáčkl na zeď a políbil mě...
,,Nechci už o tebe přijít po druhé"
Řekl
,,Neboj, já už se nedám"
Řekla jsem a on mě objal... Pak jsme zase pracovali do doby než jsme šli na oběd... Kde ostatní seděli a když jsme přišli hned jejich pohledy směřovali na nás..
,, Náš vyhlášený pár"
Řekla Anežka
,,Ale třeba spolu nechodí"
Řekla Eliška
,,Ale jo Anežka má pravdu"
Řekl Adam v tu chvíli se všichni začali radovat. Po obědě jsme šli zase zpět pracovat...

Pohled Adama:
Když jsem pracoval a Sid už byla schovaná přiřítila se tam ta její povedená rodina...
,,Kde je?"
Zeptala se starší žena nejspíš její babička
,,Kdo?"
Zeptal jsem se
,,Ty víš moc dobře kdo tak kde je?"
Zeptala se
,,No tady určitě ne, nejste personál... Takže pokud nechcete mít problém tak běžte"
Řekl jsem, ta ženská se otočila na podpatku a odešla... Pak se Sid vrátila, mě došlo že ji můžu úplně jednoduše ztratit jen kvůli nim... Chvíli jsme zase pracovali dokud jsme nemuseli na oběd kde ostatní na nás koukali a pak když jsme jim řekli že spolu chodíme byly všichni štěstím bez sebe... Po obědě jsme se zase pustili do práce, nejdříve jsme krmili krokodýly a pak čistili skla občas jsme si vyměnili pohledy a jinak jsme pracovali... Pak jsem dělal ještě nějaké papíry a Sid šla zamést, nakonec jsme společně vyrazili domů... K večeři jsme si objednali pizzu a pak jsme u filmu oba usnuli...