Pohled Adama:
Ráno jsem vstal brzy a tak jsem se rozhodl že napíšu Anče jestli nepůjde běhat
,,Ahoj, promiň jestli spíš nebo tak ale nechceš si jít zaběhat?"
Zprávu jsem odeslal a šel se obléct
,, Ahoj, nespím takže klidně"
Přišla mi zpráva od ní
,,U parku?"
Zeptal jsem se
,, Jo"
Odpověděla a já tedy vyrazil k parku ona už tam byla...
,,Tak můžeme?"
Zeptal jsem se
,, Jasně"
Řekla a oba jsme tedy vyběhli... Dost jsem si pročistil hlavu a byl jsem takový uklidněný... Když jsme doběhli zpět oba jsme se rozdělili a já šel domů kde jsem si dal sprchu a pak do práce...
Pohled Sid:
Nemohla jsem zase spát a tak jsem byla už brzy vzhůru. Chtěla jsem si jít číst když v tom mi přišla zpráva od Adama jestli nepůjdeme běhat... Já jsem souhlasila, aspoň si pročistim hlavu a ráda trávím čas s Adamem, jen... Bojím se že k němu něco cítím, když jsme tak běželi, zjistila jsem že Adam není tak špatný. Možná si zažil své ale to tak nějak každý... Když jsem byla už na cestě domů, přemýšlela jsem o něm, není tak špatný i když moc se s ostatními bavit nechce možná to i chápu... Když jsem došla domů dala jsem si sprchu a šla do práce Adama jsem potkala u vchodu...
,,Ahoj podruhé"
Řekla jsem a zasmála se
,,Ahoj"
Řekl a usmál se při tom se podíval do země. Byl roztomilý no ale dost nebudeme se tu rozplývat
,,Dnes mi pomůžeš nakrmit hady"
Řekl a já tedy souhlasila, dost jsme se u toho nasmáli Adam si po nějaké době všiml že jedna žárovka nesvítí, byla prasklá. Tak se rozhodl že si vezme ze šuplíku jinou, v tu chvíli nás s Adamem dělilo jen pár centimetrů. Dokud se to nestalo, Adam naše rty spojil... Já jsem spolupracovala
,,Ahoj A-"
Přišel pan Hruška my se v tu chvíli s Adamem od sebe odtrhli
,,A-ahoj dědo co potřebuješ?"
Zeptal se ho Adam
,,Já asi půjdu k želvám"
Řekla jsem a Adam jen přikývl...
,,Ahoj, už jsme si mysleli že dnes nepřijdeš protože tě Adam polapil do svých sítí"
Řekla Eliška
,,Taky že jo..."
Řekla jsem trošku zasněně
,,To vážně?"
Zeptala se
,,Jo, políbili jsme se a bylo to takový... Nedokážu to popsat"
Řekla jsem a ona se jen usmála
,,Já tě chápu a Adam má charisma nedivím se ti"
Řekla a usmála se... Já ji pomohla s prací, pak jsme šli na oběd... Když jsme už seděli u jídla a přišel Adam, který se usmíval jak měsíček na hnoji...
,,Dnes máš dobrý den?"
Zeptal se ho Josef
,, Já? Dnes jo, můžu k vám?"
Zeptal se jen mě překvapuje
,,Jo pojď"
Řekla Eliška a sedl si vedle mě
,,Adame ta je ale moje, na tu mi nesahej"
Řekl Franta
,,Franto... Kdybych chtěl tak se tě ptát nebudu"
Řekl a tomu se všichni zasmáli pak jsme vyrazili pracovat....
Pohled Adame:
S Ančou jsme se potkali u vchodu a tak jsme spolu šli.... Pak jsme spolu krmili hady když já si ale všiml že jedna žárovka je rozbitá a tak jsem šel k šuplíku u kterého stala Anča, byly jsme v tu chvíli od sebe pár centimetrů, v tu chvíli jsem ji políbil... Byl jsem jen já a ona, než nás vyrušil děda... Ona tedy pak odešla
,,Adame já nechtěl"
Řekl
,,Já vím však se nic neděje, co potřebuješ?"
Zeptal jsem se
,,Jen jestli se můžu večer stavit"
Řekl a já jen přikývl pak jsme si ještě povídali dokud jsem nešel na oběd kde jsem si sedl vedle Anči... Pak jsme šli zase pracovat... Po práci jsme šli každý svou cestou domů... Za mnou přišel děda takže jsme si dali večeři a pak si pustili film já nakonec šel pozdě večer spát....
Pohled Sid:
Po práci jsem šla domů kde byla už Viky...
,,Ahoj"
Pozdravila jsem ji
,,Ahoj, co se tak usmíváš?"
Zeptala se mě
,,Ale to nic"
Řekla jsem
,,Fajn tahat to z tebe nebudu ale jdeme do baru"
Řekla a já jsem ani neprotestovala, v baru Viky zpívala a já mezitím myslela na to co se dnes stalo...
ČTEŠ
Jako na houpačce
FanfictionSidonie Anna Novotná pracuje v zoo u žiraf je tam jen týden, ale už vede válku se svým kolegou Adamem Hruškou. Jak mezi nimi tahle válka dopadne? To vše se dozvíme v této povídce