Jako na houpačce

9. Část

Pohled Sid:
Ráno jsem vstala pozdě doháje to nestihnu a Adam bude naštvaný... Když jsem se oblékla vyrazila jsem rychle do zoo Adam už tam byl...
,,Promiň já jsem zaspala"
Řekla jsem Adam však neodpovídal jen se na mě podíval a dál pracoval, já jsem tedy šla pracovat a nijak ho neřešila asi mu zase něco přelítlo přes nos... Pak když jsem měla nakrmené želvy šla jsem za ním...
,,Adame stalo se něco?"
Zeptala jsem se
,, Mělo by?"
Zeptal se dost nepříjemně...
,,Mluv se mnou!"
Zakřičela jsem na něj
,,Ne ale můžeš si jít za tím blbečkem Polákem"
Zakřičel na mě nazpět
,,Jak za Polákem co s ním?"
Zeptala jsem se
,,Tak teď dělej ještě blbou, včera se mnou políbíš a dnes za mnou přišel Polák že mu nemám lézt do zelí"
Zakřičel a dál se radši věnoval práci... Já jsem odešla za Polákem zaklepala jsem a Adéla mu seděla na klíně...
,, Alberte jsi jen sprostý ubožák, proč lžeš a co jsi to Adamovi nakecal!"
Zakřičela jsem na něj, Adéla se zvedla a odešla k sobě
,,Tak takhle se mnou mluvit nebudeš"
Řekl a šel ke mě kdy po cestě zamkl dveře a já se začala trošku bát...
,, Tohle nemůžeš"
Řekla jsem
,,Věř že můžu, jinak vzpomínáš na to jak jsi se probudila u toho blbečka doma, on tě jen zachránil... Od čeho, to já naplánoval to aby tě unesli ale ty volové tě praštili do hlavy a ten psychopat se pro něco vracel, překvapení že? Nebo vzpomínáš jak jsi si druhý den nic nepamatovala? Myslím si že vysvětlovat ti to nemusím... Ale mám pro tebe ještě jedno překvapení"
Když to dořekl někdo zaklepal na dveře a já se začala bát on odemkl a otevřel dveře a tam stáli....
Pohled Adama:
Dnes ráno jsem vstal a den to bylo jako každý jiný šel jsem do práce a přišel za mnou Polák
,,Co chceš?"
Zeptal jsem se
,,Nech Anču na pokoji ta je moje"
Řekl a odešel, co proč mi to neřekla teď jsem za toho debila tady já.... Jsem akorát naštvaný, když přišla ignoroval jsem jí, pak jsme se trošku pohádali... Ale měla mi to říct já bych si nedělal plané naděje... Pak odešla asi za tím blbečkem, dlouho se nevracela přišlo mi to divný a tak jsem šel do kanceláře za ním. On jen seděl na židli a koukal do počítače...
,,Kde je?!''
Zakřičel jsem
,,Teď už tam kde má být, neboj už ji nikdy neuvidíš"
Když tohle řekl jednu jsem mu natáhl...
,,Myslíš si že ji najdeš?"
Zeptal se, já ho ignoroval a odešel, celý den jsem pak přemýšlel co s ní provedl a celkem se o ní bojím, že já blbec hned nepoznal že je to od něj jen nějaká levárna... Rozhodl jsem se že přespím v práci, nemá cenu chodit domů protože bych na to akorát ještě víc myslel...

Omlouvám se že část je dnes trošku kratší než obvykle..