Předurčení (OPRAVUJE SE!!)

Lži

Byla jsem totálně naštvaná. Bylo by lepší kdybych si tenkrát vzala Williema. On vypadal jako celkem zdatný budoucí panovník ale bohužel zahynul v tom tragickém požáru. Když jsem rychlou chůzí scházela schody směrem ke stájím v  okně jsem uviděla Florence napadlo mě prozkoumat její pokoj.  Pokoje pro služebnictvo byly druhém patře. Otočila jsem se a vyšla schody. První dveře v levo byly její. Otočila jsem klikou a vešla dovnitř. Pokoj byl malý ale útulný. Stála tam postel, skříň a stůl se zásuvkami. Otevřela jsem skříň, která byla plná. Nedivila jsem se ,protože  tohle vše měla vypůjčené. Nic nebylo její. Zásuvky u stolku byly plné též. Ve spodním byla půlka papíru. Vzala jsem ho do ruky a prohlédla si ho z blízka. Z jedné strany byl jakoby roztrhlý. Prohlížela jsem si ho dál , protože se mi něco na něm nezdálo. Přijela jsem po něm prsty. Byl od vosku. Chvíli jsem tam jen tak stála.
"Druhá půlka!"vykřikla jsem.
Okamžitě jsem běžela do svého pokoje. Byl nedaleko. Vrazila jsem do dveří a utíkala dál ke stolku. Na stole jsem měla slunečnice ve váze s vodou, která se mi hodila. Papír jsem polila čímž se na něm objevilo jméno. Jméno Eduard.
Vytáhla jsem první půlku a přidala ji k polité.
"VRAHEM KRÁLE JE EDUARD."
Odstoupila jsem od stolu. Začala jsem zhluboka dýchat. Byla jsem zaskočená. Co by druhá půlka tak důležitého papíru dělala u Florence? Uslyšela jsem zaklepání a hlas hraběnky. Stoupla jsem si zády ke stolku a povolila jsem ji stoupit.
"Výsosti, jste v pořádku?" zeptala se.
"Hraběnko zavřete dveře, prosím"
Hraběnka zavřela dveře a otočila se s klepnutím dveří na mě. Odstoupila jsem kousek od stolu. Hraběnka uviděla dvě půlky papíru a přistoupila ke mně blíž.
"Hraběnko, musíte mi pomoci."
Hraběnka mě pohladila po vlasech a začala:
"Vaše výsosti, myslím si, že vám pomohu více než si myslíte. Tohle jsem napsala já. Já byla svědkyní vraždy krále. Vašeho otce." řekla se slzami v očích.
"Ale Hraběnko proč jste mi nic neřekla?"
"Výsosti, nikdo by mi neuvěřil."
"Ale já ano."
"Jednoho dne jsem králi nesla čaj. Byly pootevřené dveře. Nahlédla jsem jedním okem ale to co jsem viděla. Eduard v ruce držel dýku celou od krve. Když jsem to uviděla utekla jsem. Bála jsem se o svůj vlastní život."
"Ale jak to že, nikdo krále nenašel dříve?"
"Je tu jeden problém. Vaše matka Edurdovi pomáhala. Krále v pracovně zamčeli. A vaše matka rozhlásila, že král má hodně práce a nechce býti rušen. Proto také tvoje zásnuby řešila jen ona."
"A oheň k zahlazení stop... "dodala jsem.
Hraběnka jen přikývla.
"Ale Hraběnko, jak se mám teď k Eduardovi chovat? Nesmí zjistit, že to vím."
"Chce to plán výsosti."
Promnula jsem si oči. Bylo toho moc.
"A výsosti kde jste ten papír našla?"
"U Florence . Prohledala jsem ji pokoj potom co odešla. Byla to milenka Eduardova. Proto ho před tímto chránila.
"Potřebujeme důkazy." dodala hraběnka.