Tajemství

59 4 0
                                    

Williem však nezastavoval.
"Můžete to říct i za cvalu, ne ?"
"Tohle není tak lehké... Prosím zastavte."
Williem zatáhl za otěže a kůň ihned zastavil. Seskočila jsem z koně přičemž se moje noha zasekla o jeho a oba jsme sletěli z koně.
"Tak proto jste potřebovala zastavit?"řekl a zasmál se.
"Né, to opravdu ne ." řekla jsem a usmála jsem se na něj.
Chvíli jsme na sebe jen tak hleděli. To hlavy se mi však ihned dostala dost zajímavá myšlenka.
Koho vlastně miluji?
Rychle jsem uhla pohledem.
"Promiňte Willieme."
Řekla jsem a zvedla jsem se.  A Williem se ihned poté zvedl též.
"Tak co jste tak nutně chtěla říct?"
"Musíme konat !"
Řekla jsem rychle a běžela jsem ke koni.  Poslední co jsem uviděla byl jeho zmatený výraz.Rychlím švihem jsem nasedla a cválala na zámek. Totálně jsem zpanikařila. Jsou přeci bratři. A co když v tom jedou spolu? Už jsem si dál tyhle otázky klást nemohla.
V dálce už  se tyčily věžičky zámku a já věděla, že už  jsem doma. Když jsem končně byla u stájí čekal tam na mě Eduard.
"Dobré jitro." řekla jsem nejistě.
"Kdy jsi byla Elizabeth ? Musíme si promluvit.

Předurčení (OPRAVUJE SE!!)Kde žijí příběhy. Začni objevovat