Řekni mi... (Boruto & Sarada)✅

Kapitola dvacátá čtvrtá

„Oh please don't tell me that it's over!
It's 'cause I'm not like Danny Glover?"

Sarada si koncert nesmírně užívala a měla k tomu hned dva pádné důvody: 1) muzika byla skvělá a 2) Boruto si ji k sobě tiskl tak silně, jako by ji už nikdy v životě nechtěl pustit. Občas jí také věnoval letmý polibek do vlasů. Členové kapely čile komunikovali s fanoušky, kteří skákali do rytmu jako jeden muž, a měli je dokonale v hrsti; bylo vidět, že hraní je pro ně alfou a omegou. Atmosféra v sále byla neskutečná.
Jediný, kdo to tak trochu kazil, byla ChoCho.
Ne snad, že by stála na místě jako tvrdé y a vůbec se nehýbala, ale trošku působila dojmem, že na tenhle rockový koncert zabloudila z nějakého poklidného čajového dýchánku. Saradě bylo jasné, že ji to tady moc nebaví.
Kruci, to ne! Jak se chce s někým seznámit, když se ustavičně tváří jako princezna z Unuděného království?!
Borutovi nezadaní kamarádi se snažili s ní mluvit, nějak ji zaujmout, Inojin jí dokonce koupil pití, ale Choin úsměv byl poněkud unavený a křečovitý. Neměla náladu si s nimi povídat, ale zároveň je nechtěla odehnat, takže jejich pokusy o vtipnou komunikaci prostě zdvořile trpěla.
A takhle to šlo téměř čtyřicet minut - Sarada si hověla v Borutově náruči a ChoCho se vedle nich kývala jako mátoha. Jak jen tohle skončí?
Odpověď se dostavila zcela nečekaně.
Kousek napravo od ChoCho stál vysoký kluk se zelenými vlasy a koženou bundou s kovovými cvočky. V ruce držel plastový kelímek s pivem. Koncert se mu evidentně dost líbil, protože vyskakoval jako neposedné děcko a mával volnou paží sem tam. Jenže se v jeden okamžik nechal příliš unést a rozmáchl se i svou druhou rukou, v níž třímal kelímek.
Nemohlo to dopadnout jinak...
Celý obsah plastové nádobky (i když už byla plná jen z poloviny) skončil na ChoChoině mikině. Dívku jako by ta studená tekutina probudila z transu.
„Hej, co děláš?" vyštěkla na kluka naštvaně. Zelenovlasý ji jen zlehka přejel pohledem.
„Sorry," vypadlo z něj jen tak na půl pusy. Vůbec se nevzrušoval a v klídku se otočil zpátky ke kapele na pódiu. ChoCho jej vůbec nezajímala, zřejmě celou tu nepříjemnou nehodu bral jako věc, která se na koncertě prostě může stát. Kdo na podobnou událost zavítá, musí s něčím takovým počítat.
Cho chvíli vypadala, že na toho idiota snad skočí a utrhne mu hlavu, ale pak jen odevzdaně zavrtěla hlavou a začala se prodírat davem pryč, směrem k východu.
„Kam jdeš?" zavolala na ni Sarada, která to celé mohla sledovat z první ruky.
„Hned budu zpátky," křikla v odpověď Cho, ale neotočila se. Za chvilku se ztratila mezi ostatními účastníky koncertu jako kapička vody v nekonečném oceánu. Boruto se na svou lásku udiveně podíval.
„Asi si šla na záchod tu mikinu usušit," houkla mu do ucha, aby ji určitě dobře slyšel. Boruto jen kývl na srozuměnou a pak Saradu znovu pevně objal. Usmála se a nechala se jeho silnými chobotničáckými pažemi obmotat. The Ignorants na pódiu zrovna rozehrávali novou písničku, naštvaný protestsong o rozchodu.

ChoCho sice opravdu šla na dívčí toalety, ale z úplně jiného důvodu. Sotva za sebou zavřela dveře, z očí se jí nezadržitelně začaly valit slzy. Nedokázala to zastavit. Politou mikinu ze sebe strhla (tričko pod ní naštěstí zůstalo suché) a vztekle hodila do umyvadla. Tohle se jen tak nevypere, leda že by pračku zapnula okamžitě. Dvě dívky, které se zrovna nacházely u vedlejšího umyvadla, ji nejprve s nemalou mírou zděšení pozorovaly a pak si bleskově umyly ruce a klidily se pryč. Pak už tu nikdo jiný nebyl, všichni se mačkali v sále. O přestávce tady sice bude nával, ale tu ohlásí až za chvíli.
Cho si agresivním gestem otřela hřbetem ruky tváře a podívala se na sebe do zrcadla.
Měla vztek a byla sama sebou znechucená. Ten kretén, co ji polil, to byla poslední kapka.
Nějak není poslední dobou ve své kůži. A ještě musela mít celou dobu na očích Saradu a Boruta. Strašně jim záviděla. Proč ona nemůže taky s někým chodit?! To jsou všichni kluci fakt zaměření jen na vzhled??!!
Všechny ty pitomý rady v holčičích časopisech o tom, že důležitější než pěkná figura je dobrá duše, jsou akorát tak na dvě věci...! Určitě je psaly ženy, které jsou samy krásné, takže je něco podobného vůbec netrápí.
No jistě, pěkná žena píše ošklivým o tom, že na vzhledu nezáleží...!
Pche!!!!
Cítila, jak jí samou zlostí hoří tváře. Trvalo asi deset minut, než se dokázala uklidnit a v zrcadle zase vypadat klidně a vyrovnaně. Hm, vždyť vztekem se nic nespraví, tak proč se rozčilovat...
Jen hlavu vzhůru, Cho, tohle jsi dokázala hodit za hlavu už tolikrát...!
Vzala pečlivě složenou mikinu, přehodila si ji přes předloktí a vyšla z místnosti. The Ignorants právě ohlašovali přestávku.
Před dveřmi na chodbě na ni ale čekalo překvapení.

„Jsi v pohodě?" zeptal se Mitsuki. Cho na něj zůstala civět s otevřenou pusou.
Zašklebil se. „Měla bys tu pusu zavřít, nebo ti do ní něco vletí."
„Ahh... Jo, jasně, promiň."
Poodešla kousek stranou, cítila se nesvá. Mitsukiho zlatavé oči ji přímo probodávaly; měla dojem, že jim nikam neunikne a že si ji najdou všude. Ještě nikdy nebyla v přítomnosti modrovlasého spolužáka tak nervózní. Snad to bylo tím, že ji přistihl v ne zrovna ideálním rozpoložení a ještě před dámskými záchody.
„Jak to, že nejsi v sále a nebavíš se?" položila mu tichou otázku.
„Ty se taky nebavíš," konstatoval klidně, jako by si spolu povídali o počasí. Cho jen něco nespokojeně zamručela. Těžce vydobytý klid ji opět začal opouštět, ale tentokrát z úplně jiného důvodu.
„Co kdybychom šli jinam, máš chuť?" zeptal se Mitsuki. „Mně ten koncert taky nijak extra neoslnil."
„Tak proč jsi na něj šel?"
„Asi ze stejného důvodu jako ty, nechtěl jsem trhat partu."
„Hmm..."
Jejich pohledy se střetly. Ze sálu k nim začaly proudit davy lidí, kteří si potřebovali odskočit.
Cho si uvědomila, že Mitsuki má podobnou barvu očí jako ona sama.
„Proč jsi nepřišel dřív?" zeptala se potichu, spíš pro sebe.
Mitsuki k ní natáhl ruku. 

„Cho jsem neviděla, netuším, kde by mohla být," zoufala si Sarada. Boruto lovil v kapse telefon; jeho totiž pro změnu zajímalo, kam zmizel Mitsuki. Inojin se Shikadaiem šli vystát frontu, která se tvořila na baru - nabídli se, že pití přinesou i Borutovi a Saradě. Zjevně je už taky nebavilo sledovat ty jejich zamilované cukrbliky.
„Přece na tom záchodě nebyla celou dobu... Snad neodešla," přemýšlela dívka nahlas, ale Boruto ji po chvilce čučení do telefonu přerušil.
„Je to dobrý, nemáme se o ně bát, šli jen někam jinam."
„Kdo oni?" nechápala Sarada. Patrně si nevšimla, že Cho nebyla jediná, kdo se zatoulal.
„Mitsuki mi poslal esemesku," prohlásil Boruto důrazně. Sarada po chvíli pochopila - a pusa se jí roztáhla do šťastného úsměvu. Už se o svou kamarádku bát nemusí, je v dobrých rukou.