Young God [STRAY KIDS] ✔

4. Kapitola

Po tom, co si prohlédli místo činu se rozhodli, že prozkoumají staré případy, které jsou tomuhle podobné, protože neměli žádnou stopu, žádné vodítko, které by jim řeklo, kdo by to mohl udělat. Dozvěděli se, že se ta dívka jmenuje Kim Hana, a že na škole byla nejchytřejší, a že chodila snad do všech kroužků, které její škola nabízela. Nevypadala, že by měla nějaké nepřátelé, nebo to její rodiče alespoň nevěděli a ani její telefon by tomu nenasvědčoval. Byl to teprve začátek případu, ale už byli ve slepé uličce, ze které se budou dostávat jen těžko.

„A co přesně hledáme?" zeptal se Minho, když se posadili ke stolu i s krabicemi se starými případy. Těch krabic je hodně a případů ještě víc. A nejhorší na tom je, že všechny ty případy jsou nevyřešené a to na tom bylo to děsivé – minimálně sto nevyřešených případů, ke kterým se nikdo nechce vracet, protože prostě nejdou vyřešit. Oni dva se těmihle případy budou muset prohrabat a najít všechna, která by spolu mohla souviset.

„To taky nevím. Něco, kde se zabíjelo tak jako tady. Něco, kde je objetí studentka nebo student. Něco, kde objeti zemřeli před dveřmi jejich domu. Cokoliv, co ti bude připadat podobné tomu, co se stalo Kim Haně," vysvětlil mu Chan a čekal na to, až otevře první složku. Na to otevřel i on svou první složku a pustil se do práce.

Věděl, že to bude těžká práce, ale netušil, že až tak. Za dvě hodiny prošli jen deset případů a ani jeden nebyl tomuhle podobný. Tenhle jako by odbočoval. Rozhodně to nebyla práce pro dva, ale ostatní policisté a detektivové se odmítali připojit, protože věděli, jaké případy dostává detektiv Bang; vždycky ty nejvíc těžké a ve většině případech ty nevyřešitelné.

„Tohle nemá cenu," pověděl konečně Minho, „dvě hodiny tady sedíme a nic jsme nenašli. Budeme užitečnější, když pojedeme do školy, kam ta dívka chodila a poptali se žáků, co s ní sdíleli třídu," pověděl svůj názor. Chan byl překvapený, protože žádný policista před ním nikdy nevyjádřil svůj vlastní názor. Byl to nový pocit, ale rozhodně ne špatný. Byl rád, že někdo vyjádřil svůj názor a může rozhodovat za pomocí ostatních. Je rád, že nemá jen svůj názor, protože vždycky je lepší mít víc názorů, ze kterých může soudit.

„Tak se zajedeme poptat do školy a pak se sem vrátíme," rozhodl Chan. Minho přikývl, uklidil složky zpět do krabice, kterou jen zasunul pod stůl a vydal se ven z budovy. Chan hnedka za ním. Ještě se stavil u sebe v kanceláři, aby si vzal svůj zapisovací bloček s tužkou, protože jestli budou vyslýchat žáky, tak si chce zapisovat, vše co uslyší a rozhodně jména těch nejvíc podezřelých studentů, protože u vraždy studentky je velká pravděpodobnost, že vrahem bude někdo z její školy.

„Na co myslíte, pane?" zeptal se Minho, když spolu seděli v autě. Chan řídil, ale jeho kolega si všimnul, že nevypadá jako někdo, kdo by věnoval pozornost silnici, ba naopak, vypadal jako někdo, kdo je myšlenkami úplně jinde a silnice je to poslední, na co by myslel.

„Jen na ten případ a už jsem ti říkal, že mi máš říkat Chane, nemám rád, když mi parťák vyká a říká pane," napomenul ho Chan. Minho chápavě přikývl. „Myslíš, že by pachatel mohl být student z její školy?" zeptal se po chvilce. Minho byl překvapený, že chce názor někoho, koho zná jen jeden den.

„Myslel jsem si to, ale nejsem si jistý. Nemáme žádné stopy, které by tomu nasvědčovali, ale myslím, že je to velká pravděpodobnost, protože je možné, že jí prostě nějaký spolužák nesnášel pro všechny její úspěchy, mohl žárlit a jednoho dne toho měl prostě dost a ukončil to," pověděl mu svůj názor. Chan ho poslouchal a snažil se vzít si jeho názor a něco si z toho odnést. Byl překvapený jak dobře tenhle nováček myslel, protože on si myslel úplně to samé.

„Jako první bychom měli vyslechnout druhého nejlepšího na škole, protože víš, co pro něj znamenala smrt Kim Hany," navrhl Chan.

„Stal se z něj nejlepší student na celé škole," Chan přikývl.