„Jsem si jistý, že můžeme Han Jisunga napsat jako hlavního podezřelého a říct hlídce, ať ho nepřetržitě sleduje," pověděl detektiv BangChan Minhovi, když spolu došli do kanceláře a po dlouhém a náročném dni se konečně posadili. Minho si ani neuvědomoval jak moc ho bolí nohy z toho věčného stání, dokud se neposadil a bolest nevystřelila z chodidel až do kyčle. Minho byl mladý, ale občas se cítil jak starý pán, protože jeho svaly občas nezvládali tolik pohybu a tolik námahy za jeden den.
„Já jsem třeba po dnešní návštěvě přesvědčený, že za on za nic nemůže. Ano, je trochu zvláštní, ale já bych byl taky, kdyby mi zemřeli rodiče, žil jsem sám a najednou by za mnou domů přišla policie," pověděl Minho. Bangchan se na něj nechápavě podíval, protože ještě ráno byl přesvědčený, že za tím vším má prsty právě tenhle mladý hoch a najednou mění názor.
Minho si ale za svým názorem stál. Možná ráno říkal naprostý opak, ale dnešní rozhovor ho přesvědčil. Byl to prostě jen zlomený kluk, který chtěl žít klidný život, po tom všem strašném, co se mu v životě přihodilo. Minho sám nevěděl jak by se choval, kdyby jemu zemřeli rodiče v tak tragické smrti. Nevěděl, jak by se choval, kdyby mu na dveře najednou zaklepali policisté s tím, že si chtějí popovídat, jen protože nebyl ve škole.
Minho hlavně znal pravdu. Za Han Jisungem domů jezdit nemuseli. Nemuseli vyslechnout všechny, protože stejnak jim všichni dali stejnou odpověď. Nepotřebovali další stejnou výpověď. Nebo mu mohli jen poslat zprávu s tím, že se má dostavit na policejní stanici, až se mu udělá dobře. Rozhodně neměli jezdit k někomu domů a hlavně, když jim jeho kamarádi oznámili, že je nejspíš nemocný – vypadal nemocně. BangChan si byl ale jistý, že za tím má prsty, proto za ním jeli. Minho toho kluka litoval; chtěl jen klidný život, ale ten si nejspíš dlouho nedopřeje, bohužel se kolem něj dějí zvláštní věci.
„Ale ty jsi byl první, kdo mi tvrdil, že za tím je rozhodně on," namítal Bangchan. Měl pravdu. Minho byl první, kdo našel zprávu o Jisungově rodině. O jejich smrti. On byl první, kdo tvrdil, že je to zvláštní a rozhodně si na toho kluka budou muset dát pozor. Pamatoval si to moc dobře. Podezříval toho bruneta a byl si hodně jistý, že za tím rozhodně stojí on. Jenže teď změnil názor a byl si jistý, že on za nic nemlže.
„Je to jen zlomený kluk, který se snaží projít životem v klidu," pověděl mu Minho, „zažil toho hodně. Přežil něco, co se zdá být nemožné. Ani nevidím důvod, proč by to dělal, ty snad jo? Vidíš nějaký motiv?" zeptal se ho Minho. Věřil sobě. Věřil, že za nic nemůže, ale pokud by detektiv Bangchan vytáhl nějaký dobrý motiv, tak byl schopný svůj pohled na situaci změnit – klidně by pro Han Jisunga došel sám a vyslechl ho ještě tady na stanici; možná i s detektorem lži. Jenže Bangchan jen mykl rameny a odešel z místnosti.
Nechan Minha samotného s hromadou složek, které spojovalo to stejné – tak brutální vražda, že pachatel snad nemohl být ani člověk.
ČTEŠ
Young God [STRAY KIDS] ✔
Teen Fiction„Je to monstrum" „Je to jen kluk" Už jsou to roky, co Jisungovi rodiče zemřeli a pachatel se nikdy nenašel. Od jejich smrti se objevují dosti podobné vraždy, a stejně jako tehdy, ani zde se pachatel nenašel. Když se objeví další oběť, tentokrát ze s...