Kapitánka // ff Steve Rogers, [1]

Tohle není ono

Zatímco jí jedna ze sestřiček brala krev, druhá jí desinfekcí pomalu čistila ránu. Jedinou reakci, kterou si dovolila, bylo zatnutí nehtů do tenké matrace. Steve vedle ní zvednul hlavu, aby dal najevo, že agentku Carterovou poslouchá. Beth po ní jen střelila očima a hlavu nadále nechávala zvednutou ke stropu.

,,Nevyčítejte si to, minulost už stejně nevrátíte. Erskine může být pyšný, že se mu sérum povedlo. Sice vodítka k vytvoření dalšího máme už jen ve vás dvou, ale přesto by toho nelitoval. To vím.'' Steve pokývl hlavou. Jakmile měla na tváři poslední z náplastí přilepenou, zopakovala jeho gesto i ona. ,,Pojďte za mnou, dovedu vás k plukovníkovi. Stark už rozebírá tu ponorku, kterou jsme díky Hydře získali.''

Beth se zvedla a promnula si loket. Z její krve kromě spousty otázek nic nezískají a minimálně několik následujících desítek let Erskinův úspěch nikdo nezopakuje. Po boku Steva následovala agentku. Bylo nezvykem vidět hlavu svého nejlepšího kamaráda natolik vysoko.

Za cestu o sebe několikrát zavadili rukami a když se k tomu schylovalo znovu, chytla se Beth rukou za druhý bok. Každý nechtěný dotek jí dával příliš falešných nadějí, které byli dost nepravděpodobné.

Když zaslechla plukovníkův hlas přes dveře, ke kterým se blížili, vzdálila se od Steva ještě o kousek dále. Nepotřebovala, aby se o nich šířili jakékoliv nepravdivé lži, které by v momentální situaci spíše uškodili. ,,Tak, co to je?'' plukovníkovo přesvědčení, že spolu spí, bohatě stačilo.

To jí připomnělo, že s ním už nějakou dobu nemluvila jako člověk s člověkem. Předposledně ji nepřímo nazval děvkou a posledně se neskutečně naštval.

,,Při vší skromnosti jsem nejlepší strojní inženýr v naší zemi, ale netuším co v tom je, ani jak to funguje. Na tuhle technologii jsme krátcí.'' odpověděl mu Stark, když vešli.

Plukovník po Beth střelil pohledem, který jasně říkal, mluví, pokud něco ví. ,,Říkejte si tomu jak chcete. Je to něco na způsob ponorky, jen s mnohem lehčím ovládáním pro jednoho až dva lidi. K těmhle strojům mají přístup jen osoby s největším postavením a zkušenostmi. Podobně jako všechno ostatní, i tohle je napájené trochou energie Tesseractu. Víc toho nevím.'' zatímco Phillips uznale kývl, Steve po ní vrhl pohled, který se jasně ptal, jestli se nezbláznila. Nic ale neřekl.

,,A čí to je?'' ozval se hlas senátora. Byla nesmírně vděčná, že přišel až teď.

,,Hydry. Čtete přece naše hlášení, ne?'' odpověděl mu plukovník mnohem strozeji, než Beth čekala. Zdálo se, že se mu nenápadně pokouší vrátit nějaké senátorovo chování. Mužská ega, pomyslela si.

,,Mám těch výborů víc, plukovníku.'' S agentkou před námi jsme pomalu došli až k čtveřici mužů, když se i ona zapojila do konzultace.

,,Hydra je výzkumná organizace nacistů. Vede ji Johan Smith, který dohlíží na všechny činnosti onoho útvaru.'' řekla jemu samotnému i jeho poskokovi a zastavila s nimi v pozadí vedle plukovníka.

,,Hydra je v podstatě sekta, Smith je pro ně neporazitelný bůh.'' Zjednodušil to Phillips. Smith možná dokázal ukradnout artefakt, který by měl být v asgardské, ljosálfheimské nebo vanaheimské pokladnici, ale to z něj boha ještě nečinilo.

,,Tak co plánujete udělat?'' zeptal se ho, již mírně vytočeně na oplátku.

,,Ráno jsem mluvil s prezidentem. SSR byla pověřena novým úkolem.'' Plukovník se otočil na agentku a zadíval se jí zpříma do očí.

,,Jakým?''

,,Jdeme vyřídit Hydru. Sbalte se, agentko Carterová. Vy taky Starku, večer letíme do Londýna.''