Kdo jste?

201 13 1
                                    

Domu jsem přijela rychlostí blesku. Vyskočila jsem z auta a běžela k domu, kde už na mě čekal Zayn.


" Ahoj, jak už jsem ti říkal. Viděl jsem otevřené dveře, tak jsem myslel, že jsi se vrátila. No, ale místo tebe tu bylo tohle."


Rozhlídla jsem se po domě. Kráčela jsem s rukou na puse. Měla jsem nutkání zakřičet pokaždé, když jsem vstoupila do další a další místnosti. Dům byl totálně vzhůru nohama.


" Proboha, kdo to mohl udělat? Vždyť nic nemám."

" Kotě, až to zjistím, tak si to ten zkurvysyn odnese. Teď budeš u nás, než si to tu dáš dohromady."

" Cože? Ne já u vás nebudu."

" Do hajzlu Ness, někdo ti převrátil barák vzhůru nohama. Co, když přijde znovu a kurva něco ti udělá?"


Zayn měl pravdu. Nevím, co se může stát, ale bydlet u nich bych zrovna nemusela.


" Ale můžu se vrátit k rodičům."

" A co jim řekneš? Mami, tati můžu teď u vás bydlet, protože se mi někdo vloupal do baráku?"


Zase měl pravdu. Tohle bych našim těžko vysvětlovala. Už vidím mámu, jak by svolávala FBI a tátu, který mě zavře do pokoje, aby se mi něco nestalo.

Vzala jsem si tedy pár nejdůležitějších věcí z pokoje a vydaly jsme se do domu naproti. Když jsme vešly dovnitř, kluci seděli v obýváku a o něčem diskutovali. Jakmile si nás všimli, tak utichli. Bylo to celkem nepříjemné.


" Ahoj Ness, jsi v pohodě?" zeptal se Liam


Louis a Harry mě pozdravili sborově.


" Jo, jsem. To jen tady pan Malik dělá paniku."

" No jo, copak Zayn. Když se mu někdo líbí, tak je ochranitelskej." zasmál se Harry

" Drž hubu Harolde."

" No dobře, můžeš mi ukázat, kde budu spát?" podívala jsem se na Zayna, který stále koukal na Harryho vzažedně.


" Tak tady budeš spát. Je to můj pokoj. Ale neboj se, nastěhoval jsem se k Liamovi."


Čekala jsem, že tu bude převládat tmavá, ale mile mě překvapilo, že pokoj je sladěný ve světlých barvách. Moc hezké a příjemné.


" Já... no děkuji. Máš to tu hezké."

" Díky. Tak já tě tu teď nechám. I když bych věděl o něčem příjemném, co by jsme mohly dělat... No dobře, za chvilku přijď dolu na oběd."


Po příjemné sprše a převlečení do pohodlnějšího oblečení, jsem se rozhodla, že půjdu dolu za klukama.


" No už jsme mysleli, že se s náma nebavíš" přivítal mě Harry a ukázal na místo vedle sebe. Posadila jsem se a Louis přede mě postavil něco, co úžasně vonělo.

Complication ( CZ )Kde žijí příběhy. Začni objevovat