Změnila jsi se

192 10 1
                                    


Novou část jsem stihla už dnes a jen upozorňuji, že je tu scéna 13+



Síní se rozléhají tiché tóny hudby. Vše je zahaleno do smutku. Okolí, atmosféra i přítomní lidé. Moc jich tu není, jen ti nejbližší.

Jen na tento okamžik jsem si dovolila povolit tempo, které jsem si nasadila. Celý týden tvrdě dřu, abych mohla pomstít smrt mé nejlepší kamarádky. Klukům se můj nápad ze začátku nelíbil, ale pod výhružkou, že pokud mě vše nenaučí, tak si seženu zbraň a vyřeším to sama na můj nápad kývli.

Nikdy by mě nenapadlo, že bych mohla klesnout až na úroveň toho, že budu plánovat něčí smrt. Vždy se mi tohle hnusilo.

Podívala jsem se na fotku, kde byla Lili. Ten den si pamatuji. Bylo to před rokem, když jsme jely na výlet do Bedfordu. To město milovala. Byla tak mladá a tak šťastná. Pohledem jsem vyhledala Victora. Je z její smrti, úplně na dně.Řekl mi, že chtěl Lili požádat o ruku. Zvedl ke mě zrak a v jeho očích bylo tolik bolesti a smutku. Nejhorší na všem je, že tu všichni tyhle lidi jsou jen kvůli mě. To já můžu za smrt mojí sestřičky.


***


" No tak Ness, soustřeď se."


Zastavila jsem se ve chvíli,kdy má pěst směřovala k pytli a otočila jsem jsem se na Nialla, který tu už do mě půl hodiny hučí. Sundala jsem si rukavice a přešla k němu.


" Myslíš, že se málo soustředím? Dělám, co můžu, tak co po mě chceš?"

" Ty víš, co chci."

"Nevytahuj to zase prosím."


Opět jsem si nandala rukavice a odcházela zpět k pytli, když znovu promluvil.


" Změnila jsi se."

" Do háje Nialle a proč asi? Zabil mi nejlepší kamarádku a málem zabil i tebe a to vše jen kvůli mě. Myslíš, že tohle člověka nezmění?"


Otočila jsem se zpět a ze všech sil jsem mlátila do tý ze stropu visící věci. Musela jsem ze sebe vše dostat. Mlátila jsem do něj jako smyslů zbavená a jen do chvíle, než se na mých ramenou objevili dvě silné ruce a prudce si mě otočili k sobě. Jeho modré oči se vpíjeli do mých a já neměla sílu uhnout.


" Kdy konečně pochopíš, že to, co se stalo tvoje vina nebyla? Jediný koho je to vina je ten bastard, který už stejně brzy skončí s kulkou v hlavě."


Po posledních slovech jsem se trošku ošila. Na tohle jsem neměla, co říct. Vím, jak to cítím já. Sklopila jsem hlavu a čekala, kdy mě pustí. Když sundal jednu ruku z ramene, myslela jsem, že sundá i tu druhou,ale místo toho jsem ucítila, jak mě uchopil za bradu a zvedl mi hlavu.


" Nialle já..."

" Můžeš aspoň jednou nepřemýšlet a prostě už mě konečně políbit?"


Jak říkal. Přestala jsem přemýšlet a hladově jsem mu zaútočila na ústa. Konečně. Zase cítím jeho sladké rty. Ale tohle je jiné, né jako dřív. V tomhle polibku je cítit něco, co nedokážu přesně popsat. Své ruce přesunul na mé boky u tvrdě si mě k sobě přitáhl. Nárazem jsem se mu otřela o rozkrok a on mi zavzdychal do pusy. Ten zvuk mi rozpoutal ohňostroj v podbřišku. Ještě jednou jsem se svým tělem otřela o jeho, ale tentokrát jsem vzdychli oba.

Complication ( CZ )Kde žijí příběhy. Začni objevovat