já koukal ji do oci, ona koukala do mejch

23.

S Káťou už máme jedno pivo v sobě a objednáváme si další. Povídáme si tak nějak o všem co se stalo když jsme se neviděly.

"Děkujeme" poděkuji číšníkovi za druhé pivo a usměji se.

"No a máš někoho teď " zeptá se mě Katka.

"Je tady jeden, ale nevim nejsem si jistá mám ho fakt hodně ráda, ale uvidim časem no" odpovím ji.

"Co ty furt jsi s Tomem?" zeptám se ji. S Tomem se dala dohromady na začátku střední.

"Jo jsme" odpoví a usměje se. Povídáme si dál a já už o Dominikovi nemluvím.

"Ježiši" řekne Káťa.

"Co je?" zeptám se nechápavě.

"Neotáčej se teď " řekne mi a napije se piva. Napiju se také a pak už vidim důvod proč jsem se nemá otáčet. Vidim Martina jak si sedá ke svým kamarádům ke stolu. Kurva, ten tu chyběl.

"V pohodě?" zeptá se mě Katka. Ona ví, že mi Martin nadává, ale že se sebepoškozuji jsem ji neřekla.

"Jo" odpovím a loknu si piva. Chvíli si ještě povídáme a já dopiji své pivo.

"Budu platit" řeknu číšníkovi, když jde okolo.

"To už půjdeš? Je teprve půl osmé" zeptá se mě Káťa.

"Jo, promiň" omluvím se a přijde číšník s účtem. Zaplatím a ještě v hospodě se rozloučím s Katkou, která tam ještě zůstává. Vycházím z hospody, zastavím se před ní a vytáčím Dominika.

"Ahoj Domi" řeknu když zvedne hovor Dominik.

"No ahoj" odpoví mi a já se rozejdu domů.

"Už jdu domů" řeknu do telefonu.

"Už? To jsi stihla snad jednoho panáka ne?" řekne a zasměje se.

"Hej, měla jsem dvě piva" odpovím uraženě.

"Tak to pardooon" řekne se smíchem.

"Ty děvko!" slyším jak za mnou někdo křičí. Otočím se a vidim mého ex. Martina. Jen se na něj otočím a jdu dál.

"Co to bylo?" zeptá se mě Dominik. Divím se, že to přes mobil slyšel.

"To je jedno" odpovím mu.

"Co už mas dalšího co, jsi jen bezcitná děvka" slyším další nadávky a jak Martin zrychlil krok.

"Nech mě na pokoji" odpovím mu když je ode mě pár metrů a přidám do kroku.

"Kdo to je?!" zeptá se Dominik se starostí v hlase.

"Přestaň utíkat ty děvko!" křikne na mě Martin a doběhne ke mně.

"Nech mě kurva bejt" řeknu mu a on mě přitiskne na zeď už zavřeného krámu.

"Ty děvko co se sem ještě opovažuješ lézt to ti nestačí to jsi mi udělala?!" křikne na mě Martin a chytne pod krkem.

"To ty jsi se semnou rozešel" odpovím mu a Martin mi přiškrtí krk. Vidím mu na očích, že je zhulenej a možná ne jen to.

"Pust mě" řeknu slabším hlasem.

"Jsi jen zkurvená děvka" křikne na me a odejde. Po zádech se svezu o zeď krámu a začnu brečet.

"Viky! Haloo!!!" slyším jak se ozývá slabě z mého mobilu.

"Dominiku" řeknu a rozbrečím se ještě více. To celé to slyšel. Co si o mě bude myslet.

"Kde jsi? Jedu pro tebe!" řekne mi Dominik.

"Já- já jsem kousek od domu" řeknu vzlykavě.

"Dej mi přesnou adresu" řekne mi.

"Stačí kdyby jsi přijel jen na nádraží do Hradce, pro- prosím" odpovím mu.

"Hned jsem tam" řekne mi.

"Děkuju" odpovím a tipnu hovor. Vstanu ze země a jdu domů. Doma jsem za par minut. Hned co vejdu domů vyrážím do mého pokoje si vše zabalit.

"Co se stalo dítě" zeptá se mě mamka, když vidí jak si balím věci.

"Já- musím do Pardubic" odpovím a jdu si do koupelny pro kartáček na zuby, hřeben a malování. Hodím to do batohu, v zrcadle si otřu rozmazanou řasenku a jdu do chodby si ubout boty.

"Napiš mi, ahoj" řekne mi mamka a vtáhne do objetí.

"Ahoj" odpovím a zavřu za sebou hlavní dveře. Rozejdu se k nádraží. Podívám se na mobil. Před půl hodinou jsem volala s Dominikem, takže by tu do půl hodiny mohl být. Pomalou chůzí jsem za patnáct minut došla na nádraží a sedla si na lavičku.

"Děkuju za dnešek" napíšu Káťe zprávu. Jdu si do trafiky pro cigarety. Koupila si je a jdu si před nádraží zapálit. Vyndám z batohu starý zapalovač a zapálím si cigaretu. Potahuji z cigarety a koukám jestli někde není už Dominik. Hodím cigaretu na zem a zašlápnu jí abych ji uhasila. Zvednu pohled a vidím Dominikovo auto. Vidím jak z něj vyjde Dominik a rozeběhne se ke mne. Hned mě vtáhne do pevného objetí a mě začnou stékat slzy po tvářích.

"Já- j- já promiň" vysoukám ze sebe.

"Pšš to je dobrý" řekne mi Dominik a vlepí mi pusu do vlasů. Odtrhneme se z objetí a Dominik mi utře slzy ze tváří.

"Pojď jdeme" řekne Dominik a vezme mě okolo ramen. Rozejdeme se k autu a nastupují na sedadlo spolujezdce.

"Omlouvám se" omluvím se Dominikovi a kouknu se na něj.

"Ty za nic nemůžeš" řekne mi, usměje se a pohladí mě po vlasech. Dominik nastartoval auto.

"Jestli někde toho zmrda potkám tak mu rozmlátím držku" řekne naštvaně Dominik. Nic neodpovím jen se nachvíli střetneme očima. Únavou upadám do říše snů.

DOMINIKUV POHLED:
Vezu Viky domů a ona mi usla v autě. Po třičtvrtě hodiny jsme u jejího bytu.

"Viky vstávej" probudím ji a ona si promne oči.

"Děkuju" poděkuje mi a lehce se usměje.

"Chceš pomoct?" zeptám se Viky a usměji se.

"Budeš u mě spát?" vyhrkne na mě, když vyjedeme z auta.

"Budu" odpovím ji a vydáme se přes silnici k jejímu bytu. Viky otevřela hlavní dveře a přivolala výtah.

"Já se půjdu ještě osprchovat" řekne mi když vejdeme do obýváku.

"Dobře" odpovím a jdu si sednout na gauč. Viky je po patnácti minutách osprchovaná a já se jdu také osprchovat. Jdu do pokoje za Viky. Viky už ležela v posteli.

"Spíš?" zeptám se ji, když vejdu do pokoje.

"Ne" odpoví mi a nadzvedne peřinu na znamení ať jdu k ní. Lehnu si k ní do postele a ona mi položí hlavu na mou hruď.

"Děkuju" poděkuje mi.

"Pro tebe všechno" odpovím a obmotám ji ruku okolo boků. Viky otočí hlavu na mě a věnuje mi polibek. Zase mi položí hlavu na hruď. Daruju ji polibek do vlasu a upadáme do říše snů.

Jak se vám líbí kapitola? Jsem na ní pyšná, je trochu delší, ale to snad nevadí.
Omlouvám se za chyby! <33