15. kapitola

17 1 1
                                    

Jsem v půlce cesty. Na mobilu žádná zpráva od ní. Snad se nestane nic horšího. ,,Sakra!" volant mi sjel z ruk a míří do stromu. Než se stihnu zpamatovat vše je od krve. Upadávám do černé temnoty, z které je malá šance záchrany.

Lily pohled
Tak jsem se na něj naštvala. To nemůže být pravda. Teď si se mnou rodiče budou dělat starosti. Musím mu okamžitě zavolat. Kde mám mobil? Tady je. Položila jsem ho na stolek. Začíná to vyzvánět. Nebere to. Sakra. Proč to nebere? Musím k němu. ,,Mami? Tati?" zakřičím na celý dům. ,,Jdu za Jakem, aby se něco nestalo." zakřičím podruhé. ,, Nechceš tam hodit?" zeptá se táta. ,,Jestli můžeš tak prosím ano. Budu navigovat." ,, Dobře." odpoví táta a máma zůstane doma. Výborně. Obléknu se a můžeme vyrazit. ,,Tady odboč vpravo a jeď dál rovně. Jsme v půlce cesty. ,,Tati, počkej zastav!" zakřičím na celý auto až to v tátovi škubne. Zastaví. ,,Co tam vidíš?" zeptá se. ,, Nějaké nabourané auto." Vezmu si baterku a vydávám se k autu. Je mi povědomé. Odkud ho znám. ,,Ne, počkat! Jake?!" zakřičím a táta přiběhne za mnou. Otevřu dveře od místa kde sedí řidič. Je to tak. Jake. Zamotá se mi hlava a upadnu na zem. Chraptivým hlasem mu řeknu
,, zavolej záchranku!" Táta vzal telefon do ruky a volá. Po příjezdu ho odvezli do nemocnice a mě jen prohlídli. Nemůžu tomu uvěřit, že by to udělal kvůli mě.
  

Ještě minimálně tak 3 kapitoly a skončí to. Ale určitě je to napínavé 🤗

uvězněna Kde žijí příběhy. Začni objevovat