U Liama doma:
„Cink,…Cink,…“ Začalo zvonit u Paynů. Avšak nikdo neodpovídal. Po chvilce znovu „Cink,….cink,… ciiiink“ návštěvník nedočkavě zvonil.
Uvnitř už byly slyšet kroky. Osoba prudce zatáhla za kliku a otevřela: „No… tak pojď teda dál Harry.“ Řekl poměrně rozespale Liam a koukal na Harryho vysmátý výraz. Pozastavil se. Zarazil. Pak se znovu otočil k Harrymu: „Co je?“ řekl a rozmáchl ruce.
Harry se lehce smál a díval se na něj: „Ne néé, nic… jenom… je tu Danielle?“ zeptal se znovu vysmátě.
„Jo, je. Nahoře. Proč?“
„Mně bylo divný, když normálně spíš minimálně v dlouhých kalhotech a triku...
„No a…?“ divil se Liam.
„No,… a teď tu běháš po baráku nahej.“ A spustil smích.
„Ježiš!“ zděsil se a rychle odběhl do koupelny. Po pár vteřinách zase vyšel řádně oblečenej.
„Ehm… Liame?“ pořád se Harry ptal.
„Co zas?! Zas se ti něco nelíbí?!“ docházela mu trpělivost.
„Jenom… jsi v pořádku…?“ snažil se ho moc nezlobit.
„Proč bych nebyl?!“ začal zvyšovat hlas.
„Ty někam jdeš?“
„Ty vole, kam bych chodil?!!“
„Tak proč máš kravatu…?“
„Co to meleš, jakou kravatu?“
„No tu, co máš kolem krku? Proč máš kvádro?“ pořád se ptal Harry.
Liam jenom smutně a unaveně na sebe koukl a pochopil. „Ha…. Aha. Promiň. No, to víš, takhle to dopadá, když někoho vzbudíš uprostřed noci z hlubokého spánku.“
„No, podle toho, jak jsi byl „oblečenej“ poprvé bych tipl, že jsi usnul teprve před chvílí ne?“ a mrkl na něj.
„Ne, ne, ne --- to prostě…, ne, vůbec.“
„Ty víš, jak to vždycky na sebe prásknout prostě.“ A Harry se dal do smíchu.
„No, to ty seš dneska nějakej veselej, tak povídej, o co jde? Další třicítka?“
„Hele, uber laskavě, ano? Žádná třicítka, je skoro stejně stará jako já!“
„No, to u tebe může znamenat leccos,…. Takže pětadvacet?“
„Doprkna, Liame! Je jí 19.“
„…. Hm, vždyť říkám, okolo pětadvaceti…“
„Nad dvacet jí není. Stačí?“
„Sakra, chlape, mám o tebe strach. U tebe jsou normální jedině věkové výkyvy. To znamená, že ses dal na pedofilství?“
„Ne proboha! Je to zkrátka 19. letá holka!“
„Jo, dobrý, dobrý, tak už na mě neřvi, chápu to. Už jsme tam.“ Zakončil to Liam.
„No, to jsem rád.“
„A… jak jste se vlastně poznali?“ rozhodl se Liam začít vyzvídat.
„Na našem koncertě. Stála u první řady, dala mi na sebe kontakt a….“ zarazil se, když viděl, že si Liam piluje nehty na nohou. „Proboha, co to děláš?“
„Pedikúru. Slyšel jsi už o tom? Před 14 dni mi to ukázal Danielle a nemůžu si to vynachválit. Heleď, koukni, mám tu dva pilníky, puč si ho.“
Harrymu začalo tikat pravé obočí. „Ty seš snad šáhlej! Ježiš! To v žadnym případě. Dej to ode mě pryč!“ Liam ho teda poslechl: „Jo, sklidni. Už to dávám pryč.“ Harry se celý otřásl: „A příště…si to laskavě dělej aspoň v soukromí.“
Všiml, jak se Liam všude zběsile rozhlíží. „Co je. Něco hledáš?“
„Jo. Nemůžu najít taštičku na ty nůžky a pilníky.“ Zhrozil se.
„Ježiš, Liame, dneska jsem si stoprocentně jistej, že ten, kdo mě jednou zabije nebude Louis, ale ty.“
Liam stále hledal.
„Tak… jakou má barvu?“ zeptal se Harry.
„Karmínovou.“ A odhazoval polštáře pryč z gauče.
Harry přestal hledat. „Liame… ty vole, tos vymyslel novou barvu, nebo co?!“ a zíral na něj.
„Ne!“
„Ježiš! Tu neznám!“
„Prostě něco mezi rubínovou a signální červenou!“
Harrymu začalo tikat i druhé obočí: „… zítra si budu muset vážně promluvit s Danielle.“
Podíval se na koberec a ukázal: „Hele! Támhle leží něco… něco… rubínového, nebo jak tomu říkáš.“
Liam se podíval tím samým směrem a rozzářily se mu očka: „Jéééj! Jupí, to je ona!“ radoval se.
„Teď už prosím tě dej ty tvoje skrášovadla na nohy ode mě pryč!“
„No jo…“ Liam si uraženě všechno nastrkal do taštičky a uklidil ji.
Oba se konečně v klidu posadili na pohovku. „Promiň Harry, to všechno ta… nevyspalost.“
Harry ještě stále v šoku koukal na podlahu: „Jojo, v to doufám, že to je pouze z nevyspání a že nebudeš mít takové trvalé následky.“
Oba se nakonec přátelsky zasmáli, Liam ho kamarádsky poplácal po rameni: „A teď k tobě, proč jsi vlastně tady. No tak, pověz mi o té holce. Ještě nikdy, a to myslím vážně – nikdy jsi neřekl, že ses asi zamiloval. Takže mě to zajímá do detailů!“
Harry se usmál: „Takže, byly jsme spolu jenom párkrát venku, ale…tak děsně si rozumíme, máme tak společné zájmy! …teda myslím. Ale spíš, jako bychom věděli, co si ten druhý myslí, víš?“
„Tak to jsem rád! A jak vypadá?“
„No je…“ začal.
„Ciiiiink! Ciiiiiink!“ začal zvonit znovu zvonek.
„V tuhle hodinu? Kdo to může být, vydrž Harry.“ Vstal Liam a šel otevřít.
„Čau, ty tu si taky Harry?“ vešel do místnosti Niall, „joo, a čus Liame, tebe jsem málem nepozdravil.“ Proč máš kvádro?" zasmál se Niall a automaticky si sednul na pohovku.
Liam se nenamáhal odpovědět a jenom pomalu zavíral dveře: „No, tyvogo, že mi to nebylo jasný. Celej půlrok skoro nepřijdete a pak se tu oba sejdete ve dvě ráno. Asi dám na dveře otevírací dobu… pro příště.
S čim tu seš ty, Nialle?"
„Víš…," začal sklesle, „mám takový… problém s dívkou."
Liam jenom vydechl a šel ke klukům: „Myslím, že k té otevírací době přidám nápis "Liamova partnerská poradna."
YOU ARE READING
Tohle se děje, když vypadáte jako Demi...
Fanfiction(Příběh inspirován skutečným bodem.) Mladá dívka Vanessa, která opravdu pochází z České Republiky, přijela do Anglie za brzy již nejlepší kamarádkou Katrin. Ta když Vanessu sama o sobě poznává, všímá si jejího neobvyklého podobenství jedné popstar. ...
