Alabastrův hněv | ONC2023

☰ IX.

Knihy neměl rád. Knihy pro něj představovaly otisk minulosti, jakýchsi dopisů předešlých časů, kdy kdy byli v ten moment lidé smutní, chytří, nápadití, zlověstní. Autorami cloumaly silné emoce, které potřebovaly vypsat. Nápady, které si myslí, že pomohou druhým. Zlé a nechutné představy, aby se umělci necítili tolik zvráceně.

V případě GEST od R. J. měl však Jordan dojem, že autorův záměr byl namířen správně. Kniha byla ze začátku kritizována, ale pro krotitele se stala příručkou, rodnou plání, učebnicí, expandujícím stromem.

Původně se paperbacková kniha měla jmenovat ĎÁBELSKÁ GESTA. Autor se Jordanově nadřízené přiznal, že by to bylo pro lidstvo příliš. Pak to pověděla ona Athyesovi, když mu knihu darovala. Prý: Znám ji nazpaměť, můžete si ji nechat.

Kniha si o zapamatování žádala. Byla nemilosrdná, nabitá informacemi, formulovaná psychologicky a zmiňovala psychopaty pod pojmem Ti, co se dívají dlouho. De som ser lenge ut.

Četl si pouze z nudy. Situace na ranči Shan potřebovala v jeho hlavě odpočinout. Nač přemýšlet nad falešnými scénáři, nač se hroutit, nač moc přemýšlet...

Po dvou hodinách ho rozbolela víčka. Times New Roman se mu obtiskl do mozku jako špatná reklama.

Nikdo z jeho rodiny nečetl. Čtení červené knihovny nepovažoval za četbu, matka si tím pouze interpretovala svůj ledabyle nemilostný život. Otec ke knihám nenašel vztah. Jordan neměl důvod číst, ale jediná GESTA si přečetl rád. Co když mu totiž něco ušlo? Co když se špatně naučil?

Fakta. Jistota. Přehled. To potřeboval jako sůl.

Procházel se chodbou budovy a po schodech nahoru se dostal do čtvrtého patra, i když mohl použít výtah, ale nějaká část uvnitř Jordana chtěla zůstat v moderním a urychleném světě v pohybu. Ačkoliv se Shannon Drakiová nezmínila, kde pobývá, našel ji lehce. Ředitelé rádi královské středy, proto se zastavil uprostřed všech dveří a zaklepal.

Nic. Zmýlit se mohl, ne že ne.

Když se pokoušel znovu zabušit, ozval se sípot. Zkoprněl, poté se probudil pud sebezáchovy a špatných domněnek. Takže hned sáhl po klice, díky za to, že nebylo zamčeno, protože pocit, jenž ho doprovázel, byl neutuchající.

Spatřil Drakiovou v přítmí. Seděla na zemi, svíjela se a rozpačitě dýchala. U nohou se válel adrenalinový inhalátor s použitou jehlou, ale zjevně jí nepomohl.

Brýle tentokrát položila na stůl. I tak krásně viděl, a tušil to i předtím, co se děje. Skla v brýlích většinou dají lidem pocit, že jejich oči nejsou spatřeny.

De som ser lenge ut.

Přiklusal k ní, dřepl si a chytil ji za rameno.

„Proč jste nezavolala medika?"

Chrčela, nemohla se zhluboka nadechnout. Traumaticky se třásla, třeštila zrak někam do tmy. V těch temných duhovkách problikávala žhavá červeň.

„Hluboce se nadechněte. Nic se neděje. Zbavte se těch obrazů. Nejsou tady. Jen vy a místnost. Nádech, Shannon Drakiová."

Poslechla ho s bolestivou grimasou, jako kdyby jí někdo nasypal do hrdla uhlí se střepy. Vydala zvuk přicházejícího zvracení, zbledla a sípala. Najednou v ní neviděl gotickou čarodějnici. Náhle spíš dávaly sady náušnic smysl – to, proč se distancuje od koní.

Jestli byla pravda, že hodnotila na legálních jezdeckých závodech, pravděpodobně se ze zvyku dívala na závodící zvířata, ne na jezdce.