Symfonie duší

~14~

Rachel
Vzbudí mě budík ve tři ráno. V noci jsem špatně spala, protože jsem byla opravdu natěšená. Vyskočím z postele a vyběhnu z mého pokoje rovnou do toho Emily. „Itálie volá!" skočím na ní.

Emily
Probere mě Rachel, která na mě skočila a pak se mnou začala třást a křičet, že jedeme do Itálie. Promnula jsem si oči a zasmála se nad tím, že jde budit i tetu tímto způsobem. Došla jsem si do sprchy a pak šla do kuchyně, kde ty dvě už byly.
Po snídani jsme si každá vzala svůj cestovní kufr a malý batoh, který u sebe budeme mít během cesty. Daly jsme jej do auta a vyjely jsme od domu.

Rachel
Jely jsme ke škole a pak nastoupili všichni do autobusu. Pojedeme na letiště, které je tři hodiny odtud. Nikdy jsem ještě neletěla, takže mám obavy, ale zároveň jsem plná nadšení.

Emily
„Chceš sedět u okna?" zeptám se, když se máme v autobusu posadit.
„Nebude ti to vadit?" koukne na mě.
„Ne, pokud nebude tobě vadit, že budu až do Itálie spát," usměju se. Moc jsem toho v poslední době nenaspala a jsem čím dál tím víc unavená. Nevím, čím to je, ale štve mě to. Moje cvičení není tolik efektivní jak předtím.

Rachel
„Nevadí, jen se vyspi," řeknu k ní s úsměvem a začnu se dívat z okna. Jak dojedeme na letiště, vzbudím ji a vystoupíme.

Emily
Nastoupíme do letadla a já mám místo na čtverce uprostřed. Rachel si sedne vedle mě do uličky a vedle mě dva spolužáci. Jestli nebudou zticha, budu hodně zlá.

Rachel
Sotva vzletíme, tak začnou celkem dost otravovat Emily. „Nejste náhodou oba plnoletí? Jednáte ale jako malý děcka," řekne jim a v tu chvíli přijde na scénu Hange.

Emily
„Můžeš už laskavě přestat sakra? Nebo do tebe mám taky začít-" nestihnu doříct, jelikož se do toho vloží teta.
„Vy dva přestanete, jinak si mě a pana učitele nepřeje. Emily, prohoď si se mnou místo raději," řekne teta a mně dojde, že ta má místo vedle Ackermana.
„Cože?" vykulím oči.

Rachel
„Aspoň budeš mít klid na spaní," snažím se jí povzbudit, když si bere svoje věci. Jen se pousměje a jde tam. Je mi jí líto. Vím moc dobře, jaký postoj k němu má.
Přijde Hange a kecne si vedle mě.

Hange
Jakmile jsem si k nim sedla, už byl klid. Ti dva cosi hráli a nevšímali si nás. Rachel po chvílí usnula a její hlava mi spadla na rameno. Usmála jsem se a nenápadně ji pohladila po tváři. Byla sladká, když spala.
Pak začne mumlat ze spaní a já se málem rozesměju. Bylo to vtipné a opravdu rozkošné.

Emily
Podívám se na Ackermana a v tu chvíli on zvedne pohled. Ucunku očima pryč a sednu si vedle něj. Natlačím se ke kraji sedačky a zavřu oči. Nedaří se mi usnout. Povzdechnu si a sáhnu pro mobil. Dám si sluchátka a zapnu náhodné přehrávání. Možná to mi pomůže aspoň na chvíli usnout. Něco mi říká, že tohle bude ještě hodně dlouhý let.

***

Rachel
Když přistaneme, Hange mě vzbudí. Nejhorší je, že ještě pojedeme asi hodinu a půl autobusem do místa, kde máme výlet trávit. „Už mě bolí prdel," postěžuje si Emily, když vyjdeme z letiště ven.
„Tak to jsme na tom stejně," řeknu a protáhnu se. Tady bylo o dost tepleji než u nás. Sundala jsem si mikinu, kterou mi Emily půjčila a sedli jsme si do autobusu. Tahle cesta už uběhla o něco rychleji a byli jsme na místě.

Emily
Bylo to v lese. Nebo ani ne v lese, spíš na kraji lesa, ale přes stromy nešlo vidět ani k městu, tak to vypadalo jako kdybychom byly v lese. Byli jsme ubytováni v chatkách a už jsme je měli i rozdělené, domlouvalo se to už v den, kdy se to objednalo. Takže já mám malou chatku s Rachel. Byla trochu dál od ostatních a mně to nevadilo. Aspoň budeme mít klid.

Rachel
„Je to tady krásné," žasnu, a uslyším, jak Emily v ruce zacinkají klíče od naší chatky. Odemkne a já jdu hned všechno prošmejdit.

Emily
Máme do večeře volno. „Nevím jak ty, ale já si jdu vybalit," řeknu k Rachel a projdu si ještě jednou naši chatku, než začnu vybalovat. Větší místnost, kde jsou dvě postele, malý koutek, kde je něco jako kuchyňka a další místnost jako toaleta a pak ještě jedna jako koupelna. Bylo to zařízené moderně, ale pořád to mělo nádech té správné chatky v lese.
Když si obě vybalíme, jdeme si s Rachel omrknout okolí abychom věděly, kde co je a pokochat se přírodou. Pláž by odtud měla být přibližně kilometr a město taky. Večer se sejdeme u chatky, kde byla teta s Ackermanem. Byla hlavně širší než ostatní, takže očekávám, že to má víc než jeden pokoj.
Program začne zítra a to ten, že si nejdříve projdeme město a pláž. Dále k tomu budou položené nějaké informace k tomu, co máme dělat, kdyby se něco stalo a tak dále. Dneska máme ještě volno a je tady vyloženě jídelna, kam se bude chodit na snídaně a podobě. Z toho mě trochu zamrzí. Budu muset chodit dřív, abych tam byla sama a měla na jídlo klid, popřípadě si to jídlo vzala s sebou a po cestě do chatky ho někde vyhodila.

Rachel
Když jdeme na večeři, Emily to do sebe celkem rychle nahází a ani to celé nesní. Byla asi ještě unavená z té cesty. Odešla tedy dřív, aby si mohla lehnout. Po večeři přijdu na chatku a vidím ji, jak leží na posteli, úplně rozvalená.

Emily
Rachel vyleze ze sprchy a skočí do postele. „Jak se těšíš na zítřek?" přetočím se na bok, abych na ni viděla.

Rachel
„Moc. Hlavně na moře a pláž," usměju se a svalím se do postele. Cesta byla opravdu vyčerpávající.

Emily
„Jo. Já taky," řeknu tiše a zhasnu lampičku. Nejvíce obav mám z jídelny nebo když budeme všichni někde pryč a budeme mít společné jídlo. A z pláže, nechci se odhalovat...

***

Rachel
Ráno mě probere hluk. „Vstáváme!" ozývá se mezi jednotlivými nárazy.

Emily
Uvidím, jak na posteli sebou Rachel cukne a probere se. „Brý jitro," řeknu k ní. Já už stačila bejt v jídelně a požádala jsem je o jablko, z kterého jsem snědla polovinu.

Rachel
„Dobré," řeknu ještě v menším šoku. Zvednu se a podívám se z okna, kde vidím pochodovat Hange s pánvičkama. Asi si je půjčila v kuchyni. Zakroutím nad tím hlavou a jdu udělat svůj každodenní ranní rituál.
„Šaty, nebo kraťasy?" otočím se na Emily, která už je dávno oblečená.

Emily
„Hmm... Jdeme do města, takže šaty," usmála jsem se. Sama jsem si na sebe vzala leginy a volné tričko. Přeci jen, nemám ráda, když se moc odhaluju a na pláži to pro mě bude peklo. Vzala bych si teď tepláky a mikinu, ale bylo strašný horko a jak znám tetu, ta by mě dokopala se převléct.

Rachel
Úsměv Emily oplatím a dám si na sebe jedny, které měly nátělníkový vrch a volnou sukni. Na těle jsem už téměř neměla žádná zranění, ale nějaká ta jizva by se našla. Snažím se s nimi žít a brát je, že je prostě mám. Nechci se už tolik stydět.

Emily
Rachel dá na svou úžasnou postavu pěkné šaty a já bych na ní i přes mou orientaci mohla oči nechat. Svůj závistivý pohled jsem odvrátila a radši si vzala plátěnou tašku, do které jsem si hodila to nejdůležitější a společně s Rachel jsem se vydala doprostřed areálu, kde jsme měli sraz. Až na Ackermana a tetu tady nikdo ještě nebyl.

Rachel
Hange k nám byla zády a já měla chuť jí obejmout. Ani nevím proč, ale prostě jsem chtěla. Emily sledovala, co dělám, když jsem se přikrčila. Dala jsem si ukazováček na rty, abych jí naznačila, aby byla tiše. Přikradla jsem se k ní a skočila jí na záda. Málem vyletěla z kůže.

Emily
Vyprskla jsem smíchy, když se teta lekla Rachel. Ani nevím proč, ale vždycky, když se teta lekne, je to víc než komické.

Rachel
„Ahoj," řeknu a slezu z ní.
„To bylo za to ráno?" držela se na prsou a rozdýchávala šok. Přikývnu. Než všichni přišli, povídaly jsme si my tři. Profesor byl opodál a sledoval obrazovku mobilu. „Sluší ti to," usměje se na mě Hange, „oběma," dodá a rozcuchá Emily vlasy, která zabručí.

Hange
Byla překrásná v těch šatech. Měla jsem chuť si s ní zatancovat. Vypadala jako princezna a tváře mi zrůžověly, když se Rachel vřele usmála. Není tu jaksi vedro?

~~·~~