Symfonie duší

~22~

Rachel
Asi deset minut jsem stála přede dveřmi od naší chatky a nervózně jsem přešlapovala. Venku už se trochu ochladilo. Co když mě nebude už chtít vidět? Co když se zase pohádáme? Je pro mě víc, než si dokážu představit a nechci přijít o svou kamarádku. Když pomalu vejdu, zjistím, že chatka je prázdná. Zamířím ke koupelně a zaklepu.
„Emily?" promluvím, ale žádná odezva. „Chtěla bych se ti omluvit. Za to, jak jsem se chovala na pláži. Neměla jsem... jsi má jediná kamarádka, omlouvám se," chtěla jsem se obrátit a jít do postele, ale klíček v zámku se otočil.

Emily
Schovávala jsem se v koupelně, když jsem zaslechla, že se ostatní vrací. Když zaťukala a klidným hlasem řekla, že se chce omluvit, něco se mě ve mě zlomilo. Brečet už nebudu, oči mám vyplakané až až. Otevřela jsem dveře a v ten samý moment jsme se střetly s pohledy,
„Rachel?" oslovím ji, „Omluva přijata," řeknu s malým úsměvem.

Rachel
Štěstím mi vyhrknou slzy do očí. Skočím ji kolem krku. Bála jsem se, že o ni přijdu. Byla jsem vyděšená.
„Taky bych se měla omluvit. Nechovala jsem se zrovna hezky," promluví mi do ramene.
„Omluva přijata," zachechtám se a po chvilce si sedneme na postel.
„Co jsi tu celou dobu vůbec dělala?" zeptám se jí opatrně. Nechtěla jsem ji nijak rozhodit nebo naštvat.
„Psala si," odpoví mi. Koutek od úst mi vyletí nahoru.
„Že by tajný ctitel? Že mám pravdu?" rejpnu si.

Emily
„Jakej pak tajnej ctitel?" zakřením se, když si vzpomenu, jaká konverzace dneska byla. Vzala jsem čokoládu z nočního stolku a natáhla paži k Rachel. Tímto gestem jsem jí nabídla čokoládu, ze které jsem stačila už něco sníst. Nebo utopit. „Na nervy vždycky pomůže."
Na tváři drží úsměv a kousek si ulomí.
„No vidím, jak se křeníš. Takže sis s ním psala," neodpustím si tohle téma a lehnu si do své postele.

Emily
„Jo, ale žádnej tajnej ctitel to fakt není. Asi někdo z mých trhlých kamarádů dal někomu moje číslo a teď mi píše," mávnu nad tím rukou a odlomím si čtvereček čokolády, který sním. Snažím se vypadat klidně, ale uvnitř se mnou něco lomcuje o sto šest. „Nebo si ze mě oni dělaj prdel."

Rachel
„Jak se vlastně jmenuje?" zeptám se jí zvědavě.
„Levi," řekne a já, kdybych něco pila, tak bych to vyprskla.
„Levi?!" vyjeknu. „Jako ten?" ukážu směrem ven.
„Jinej. Možná se tak ani nejmenuje. Co si budeme, s tímto klukem je ale sranda i přes zprávy. Myslíš si, že by mi ten nabručenec psal? Absurdní."
„Podle mě Ackerman není špatný člověk. Jen jsem ho nikdy neviděla moc s nikým mluvit. Ale pusu na špacír pustit umí," už ho pár let přeci jen znám a celkově. Kdyby nebyl tak přísný, asi by byl fajn.

Emily
„Možná, ale první dojem nebyl zrovna nejlepší," ušklíbnu se. A rozvalím se na posteli. „Nemá být teď večere?" zeptám se. Chci, aby to Rachel přestala řešit a klidně každý večer před ní něco sním, aby mi věřila.

Rachel
„Myslím že jo. Ale už se mi nikam nechce," protáhnu se na posteli a nechám svaly odpočívat.
„Ale pojď. Musíš taky papat," vytáhne mě z postele jako princeznu a málem si obě rozbijeme pusu. Po záchvatu smíchu se sebereme a jdeme na večeři.

***

Hange
Po večeři jsem přišla za holkama do chatky, pokecat a popřát dobrou noc. Když Emily řekla, že ještě chce na vzduch, nechala jsem ji. Když se zavřely dveře, otočila jsem se na Rachel a měla se k ní víc, než je zdrávo. „Takže.... Pusa teď, nebo teď?" zeptala jsem se. 

Rachel
„Teď," sotva to dořeknu, už má své jemné rty na těch mých. Když se po chvilce odtáhne, podívá se mi do očí.
„Tahle hra se mi hodně líbí," řekne a znovu mě políbí. Nemůžu se jejich úžasných rtíků nabažit, takže ji tentokrát políbím já.
„To i mně," promluvím během laskání jejich rtů. Přitáhnu si ji blíž ke svému tělu. Po chvilce se o Hange opírám v její hřejivé náruči. Uběhla minuta, pak dvě v naprosté tichosti. Pak mě citlivě vzala za bradu a něžně políbila. Chtěla jsem jí být blíž. Když mi dala ruce na boky, automaticky jsem si sedla do jejího klína. Cítila jsem červeň ve tvářích, v břiše motýly.

Hange
Vjede mi rukou do vlasů. Když mě zatahá, zavrním jako kočka a moje ruka se z jejich beder posune o trošku níž. Odtrhnu se, abych mohla vyslovit otázku: „Můžu?"
Téměř okamžitě přikývne a já se nemůžu vynadívat na její roztomilou tvář. Přisaju se jí na rty a jemně jí laskám. Když mi skousne ret, ušklíbnu se. Moje ruka sjede na její zadek a prsty jemně zmáčne.

Rachel
Zmáčkne mi zadek a vzdychnu jí do úst. Nebo spíš vyjeknu, jelikož jsem to nečekala. Dobře, tak něco vyzkoušíme, když ona na mě takhle. Přitiskla jsem se na ni hrudníkem a na jejím klíně se zavrtěla.
V ten moment mě povalí pod sebe a její dlaň se posune pod tričko. Její studené prsty na břiše mi přinesou příjemný pocit a husí kůži. Polibek prohloubím.

Hange
Podívám se jí zhluboka do očí, když chytnu lem jejího trička. V jejich očích zahlédnu souhlas a tričko letí pryč. Její hrudník už zakrývá jen kus spodního prádla. Sáhnu tedy pod ní, abych se dostala k zapínání její podprsenky. Znovu se podívám na její tvář a v ten moment už je rudá jak rajčátko. Přikývne. Do ničeho jí nutit nechci. Abych dokázala, že to myslím jen v dobrém pro nás obě, políbím ji na čelo a poté jí začnu pusinkovat celý obličej. Začne se chechtat, hlavně když se přesunu na krk. Zajedu pod její záda a nahmatám znovu zapínání.

Rachel
Chce mi zajet rozepnout podprsenku. Přitáhnu si ji do objetí. „Děje se něco?" ozve se mi v uších její krásný hlas. „Jen... jen mám trochu strach," řeknu tiše. Myslela jsem, že to zvládnu hned. Nejspíš musí být ze mě zklamaná.

Hange
„Chápu," když to řekla, uvědomila jsem si, co se jí vlastně ještě před nedávnem dělo. Potřebuje trochu čas. Posadila jsem se a přitáhla si ji do objetí. Zbytečně jsem spěchala.

Rachel
„Děkuju," obejmu ji silněji a rozpláču se. Nevzlykala jsem, jen mi volně tekly slzy a tekly tak ven negativní emoce. Zvednu hlavu a políbím ji. Je to víc než příjemný pocit. Kdybych to teď nepokazila, nemusela bych brečet. Ale ten polibek, který mi oplácela, mě přesvědčoval, že můžu být klidná.

Hange
Znovu mě políbí a já ji polibek láskyplně oplácím. Láskyplně? Hange.. Já tě nepoznávám... „Víš, jak jsme hrály ,co bys radši' a ty ses zeptala ,vztah nebo kamarádství a výhodami?'" zeptám se a ona přikývne. Hluboko se jí zadívám do očí a doufám, že pochopí.

Rachel
„Ty bys chtěla?" zeptám se nejistě a ona přikývne. Když teď pochopila, že nic víc než mazlení nebude a nezlobí se, došlo mi, že myslíme na to stejné.

Hange
„Já se jen tak s někým nelíbám," trochu se zakřením a čekám, co z ní vypadne. Vztah s Rachel byl více než lákavý a mně začalo docházet, že k ní cítím něco víc než jen přátelství.
Přikývne a já ji políbím na rty. Po chvilce mazlení a líbání jí donutím, ať si zpátky vezme tričko, jinak nachladne. Když vstala, ohlédla se na mě a v očích měla starost. „Jak to řekneme Emily?"
„Možná bych s tím chvilku počkala. Znám ji dlouho a kdyby to bylo zrovna teď někdy, tak by vyváděla. Možná po pár měsících bych jí to prozradila," řekla jsem a vyčkávala na její názor.

Rachel
„Taky si myslím, že by to asi bylo nejlepší," posadila jsem se, abych na ni dosáhla, ale nebyla podezřele blízko. Měly jsme štěstí, že se ještě Emily nevrátila. Na tohle jsme zrovna nemyslely.
„Možná by to bylo nejlepší kolem Vánoc. To je období, které ona moc nemusí, ale snaží se všem zlepšit ty dny a snaží se být v klidu," prozradí mi.
„Jaké jsou vůbec Vánoce?" zeptám se. Vždycky jsem o nich maximálně četla v knihách nebo zaslechla od ostatních něco říkat.

Hange
Píchne mě u srdce, když si uvědomím, že tahle jedinečná osoba nikdy nezažila ani kouzlo Vánoc. „Vánoce jsou... Mají být hlavě plné pohody a klidu. Nech se překvapit. Emily dělá přímo úžasný bramborový salát!" zasměju se. Už se moc těším na společně strávené svátky.

Rachel
Obejmu ji. „Dobře. Nechám se překvapit," usměju se a pak si lehnu. Její dlaň se setká s mou a prsty se propletou jako nitky. Jen jsme tam tak byly vedle sebe a koukaly se jedna druhé do očí. „Jsem ráda, že jsem vás poznala."

Hange
Když jsme tam tak spolu byly, přišla jsem si jako nejšťastnější člověk pod sluncem. Po chvilce usnula. Pohladila jsem ji po tváři, líbla na dobrou noc a tiše se vyplížila z chatky. Bála jsem se, že nás Emily načape, ale ona pořád nikde. Už bylo pozdě v noci a v žádné chatce se nesvítilo. Doufám, že je v pořádku. Odeberu se ke mně na chatku s hřejivým pocitem, na který se nabaluje starost.

~~·~~