STEREO HEARTS/Pedri Gonzalez

CHAPTER 41

Začali jsme jíst a chvíli bylo ticho. Oscar to ticho naštěstí přerušil. „ Takže Nat. Jaký byl zápas?” zeptal se mě.

„ Jo byl dobrej. Ale málem jsme to prohráli.” odpověděla jsem.

„ Jakto?” zeptala se teta Mária.

„ Řekněme že mě všechny spoluhráčky nemají v oblibě.” řekla jsem a koukla se na Care která se smutně prohrabovala jídlem. Bylo mi jí líto. Nikdo se jí nezeptal na mistrovství tak jsem to musela udělat já. „Care?” hned spozornila. „ Už jste začali trénovat na mistrovství?” zeptala jsem se jí.

„ Jo. Asi už před dvěma měsíci. Máme fakt dobré sestavy.” odpověděla šťastně a já se na ní hrdě usmála.

„ To je skvělý.” řekla jsem nadšeně.

„ Věděli jste že Care je nejmladší hračka kterou jmenovali do španělského týmu?” zeptala jsem se všech.

„ Nepřeháněj Nat.” řekla teta Mária a já se na ní podívala pohledem "to myslíš vážně" a pak jsem se podívala na Care která se zase dívala na svoje jídlo.

„ Nepřeháním. Měli byste ji vidět na zápasech. Většinu gólů dává jen ona. Nedivila bych se kdyby Španělsko vyhrálo mistrovství.” řekla jsem abych Care podpořila.

„ Tak to bychom se měli jít podívat.” řekl Gaviho otec a jeho máma kývla.

„ Já přijdu taky. Chci vidět svoji neteř hrát.” dodal táta. „ Oscare přijdete taky?” zeptal se svého bratra.

„ Rádi bychom přišli.” Oscar začal.

„ Ale ten měsíc letíme do Brazílie.” dokončila Maria. Já, táta a Care jsme se na ně překvapeně podívali.

„ Cože?” Care se hnali slzy do očí.

„ Chtěli jsme vám to říct všem najednou.” řekla Mária. Care si stoupla.

„ Omluvte mě.” řekla a odešla pryč. Gavi se už zvedal že půjde za ní ale já ho předběhla.

„ Půjdu já.” řekla jsem mu klidně a Pablo kývl a já šla nahoru do Gaviho pokoje kde byla Care a brečela. „ Oh Care.” řekla jsem smutně a hned jsem jí objala. „ To bude dobrý. Budu tam já, Pedri a Pablo. Bude tam i táta.” snažila jsem se jí uklidnit ale Care pořád brečela tak jsem ji jen objímala a hladila ji po zádech.
Po nějaké době se uklidnila tak jsme šli spolu do koupelny a znovu jsem ji namalovala protože když brečela tak si všechno rozmazala. Když jsem skončila s mým mistrovským dílem tak jsem jí dala ruce na ramena a usmála se na ni.

„ Teď půjdeme zpátky dolů a ty budeš předstírat že ti to je jedno a že je to jejich problém. Jseš silná Care. Ukaž jim jak moc.” řekla jsem jí a ona mě pevně objala.

„ Děkuju Nat. Ještě že jsi tady se mnou.” řekla a já zamrzla. Care se ode mě odtáhla a zmateně s Ema mě podívala.

„ Vpohodě?” zeptala se mě a já spozornila.

„ Jo. Tak jdeme.” zavelela jsem a šli jsme zpátky dolů. Všichni už seděli u televize a dívali se na fotbal. Hrála Chelsea proti Liverpoolu a já viděla Joa jak hraje. Jo Joao a já jsme kamarádi ale moc lidí to neví. „ Tak jak hrají?” zeptala jsem se všech a sedla si vedle Pedriho.

„ Liverpool vede 2:1.” řekl Gavi.

„ Tak to Chelsea musí dorovnat.” řekla jsem a všichni se na mě zmateně podívali. „ Co? Mám tam kamaráda.” řekla jsem jim a Pedri se na mě žárlivě podíval.

„ Koho?” zeptal se.

„ Felixe.” odpověděla jsem. Pedri chtěl něco říct ale táta ho přerušil.

„ Hele mám tady takové překvapení. Fer a ostatní mi poslali fotky a videa z našeho výletu do Itálie. Poprosil jsem kamaráda aby to všechno sestříhal do jednoho videa a taky se tak stalo. ” řekl táta a z telefonu začal na televizi promítat video. Byl tam nástup do letadla a pak výstup. Byla tam procházka kterou táta uskutečnil první den. Byla jsem tam já a Rapha a Care a Frenkie. Pak už šlo na můj a Gaviho fail. Gaviho táta se na něj podíval a dal mu pohlavek a já se začala smát. Byli tam naše hry a pak tam byl i záběr kde Jsme s Gavim museli šlapat ten kopec. Byl tam i den v tělocvičně a Lewy natočil opilce v baru. Naše opilce z Barcelony. Pak tam byl i záběr kde jsme budili Fera a Pedriho.

Všichni jsme se u toho videa nasmáli ale pak už bylo fakt pozdě a já byla dost unavená. Pedri si toho všiml tak se zvedl a šel za svými rodiči a pak šel zpátky ke mně. „ Už půjdeme. Oba jsme dost unavení.” řekl Pedri a pomohl mi vstát.

„ A co tvoji rodiče?” zeptala jsem se ho šeptem.

„ Xavi je zaveze domů.” odpověděl mi a já kývla. Se všemi jsme se rozloučili a pak teď byla na řadě Care. Pevně jsem ji objala a ona mě taky.

„ To zvládneš Care. I kdyby ses měla se svými rodiči pohádat. Vždycky tady budu pro tebe.” řekla jsem jí když jsme se odtáhli.

„ Děkuju.” odpověděla mi a já se na ní pousmála. S Pedrim jsme vyšli z domu a šli jsme do jeho auta.

„ Pojedeme k tobě?” zeptal se mě.

„ Jo. Táta říkal že asi u vás přespí protože se mu pak nechce jet domů.” odpověděla jsem mu a Pedri kývl. Po nějaké době jsme konečně dorazili domů.
Šla jsem do svého pokoje a vzala jsem si pyžamo a v koupelně se převlékla. Vyšla jsem z koupelny a Pedri byl už převlečený. „ Pedri jsem vážně unavená a promiň jestli si čekal že se něco stane nebo něco ale pořád nemůžu.” řekla jsem mu smutně. Obmotal mi ruce kolem pasu
a donutil mě se na něj podívat.

„ To je dobrý. Rád počkám. Přece nikam neodcházíš.” řekl mi a políbil mě. Já se jen falešně usmála a šla si lehnout. Potichu jsem začala brečet tak aby to Pedri neslyšel. Po pár hodinách jsem konečně usnula.