Dcera slavného trenéra. Má to v životě těžké ale má lidi kolem sebe kteří jí pomáhají a podporují.
Co se stane když jednoho dne potká slavného fotbalistu a ze začátku se nenávidí.
A co když se během času do sebe zamilují....
READ MORE TO FIND OUT...
Po nějaké té minutce jsme konečně sjeli na svah kde údajně bojovala Care a Pablo. Pablo Torre zrovna šel nahoru tak jsem před ním zabrzdili což zavinilo jeho spadnutí. „ Nazdar Torrito." pozdravila jsem ho.
„ To už nedělej prosím." řekl mi když jsem mu pomohla vstát tak jsem sjela ještě více dolů a zabrzdila jsem před Ferranem a Frenkiem a sundala jsem si lyže. Fer zabrzdil vedle mě a Pedri taky. Oba si sundali lyže a stáli tam jak nějaký NPC. Tak mě nenapadlo nic jinýho než vzít sníh do ruky a udělat sněhovou kouli kterou jsem hodila Pedrimu na hlavu.
„ Au." On se otočil a podíval se na mě. Já jsem se mu jen smála. „ Takže takhle to chceš?" zeptal se pobaveně.
„ Jo?" věděla jsem že po mě hned vystartuje.
„ Ok tak jo." řekl a vyběhl po mně. Vzal si sníh a hodil to po mně ale já uhnula. Chvíli jsme se ještě naháněli ale když jsem se zastavila tak mě Pedri zezadu chytl a a vyzvedl mě do vzduchu. Trošku jsem zaječela překvapením ale pak jsem se společně s Pedrim zasmála. Potom mě pustil a vtiskl mi polibek na krk. Chvíli jsme tam jen tak stáli a koukali se tomu druhému do očí . Naši chvilku přerušila sněhová koule která mi přistála na tváři. Koukla jsem se směrem odkud ta koule přiletěla. Oba jsme viděli vysmátou Care a Pablba. Ale jejich smích přerušil sníh na jejich bundách a oba poznamenali usmívajícího se Fera a Ferrana. Tak nějak jsme se tam koulovali a pak jsme i bobovali. Fer si vyrazil dech protože sjel na skokánek a Torre taky. Poté jsme šli zpátky na hotel.
„ Hej tak za 5 minut sraz v klubovně."řekl Frenkie a všichni jsme kývli. S Pedrim jsme šli do našeho pokoje a Fer šel s Ferranem protože mu Ferran nabídl u něj přespat. Zavřela jsem dveře a šla jsem se prevlict do tohoto.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pedri se taky prevlikl a usmál se na mě. „ Čemu se tak směješ?" zeptala jsem se ho. Přišel za mnou a políbil mě.
„ Jsem rád že jsem tě potkal." řekl mi a já ho šťastně políbila. Pedriho jsem otočila aby byl zády ke mě a pak jsem mu na ty záda vyskočila.
„ Tak jdeme." zavelela jsem a oba jsme se zasmáli. Pedri stěží otevřel dveře a šli jsme do klubovny. Přišli jsme a už tam byli všichni. „ Zdar lidi." pozdravila jsem je a Pedri mě položil na stůl kde seděla Care. Dala jsem ji ruku kolem ramen a ona se na mě zmateně podívala.
„ Ty jsi něco pila?" zeptala se mě pobaveně.
„ Ne. Já piju jen s Pablbem." řekla jsem a viděla jsem jak se Pablo pousmál. Pochvilce přišel i táta a stoupl si doprostřed místnosti.
„ Jelikož se nám to tady krátí tak vám oznamuji že zítra večer jedeme zpátky na letiště a potom zpátky do Barçy." řekl všem táta. Všichni vydali ten znuděný zvuk a táta se jen pousmál. „ No tak hoši." táta se odmlčel a podíval se na mě a Care.„ A holky." dodal a já s Care jsme se zasmáli.
