STEREO HEARTS/Pedri Gonzalez

CHAPTER 1

Měla jsem po tréninku tak jsem šla domů. Po asi pěti minutách jsem přišla domů. Měla jsem hlad tak jsem si dala něco k jídlu a šla jsem do svého pokoje a začala si dělat školu.
Tenhle rok je na nic. Píšeme samé testy a táta mi s ničím nepomáhá protože je pořád na stadione. Najednou mi přišla zpráva od Care.

Care💗🫂💅

Care <3:
Ahoj. Zítra mám zápas tak mě zajímalo jestli přijdeš?

Nat:
Že váháš samozřejmě že přijdu. V kolik je to hodin?

Care <3:
Začíná do asi v 19:00 ale budu tam dřív.

Nat:
Dobře. Půjdu za tátou. Jestli mi to vůbec dovolí.

Care <3:
Holka. Máš to těžký. Ale když ti to dovolí tak u nás můžeš přespat.

Nat:
Jasně. Uděláme cookies?

Care<3:
Si piš.

Chvíli jsem si ještě s Care psala ale pak jsem se šla prevlict do tohohle.

A šla jsem na stadion. Kluci mívají i večerní tréninky od 18:00 do 20:00 a teď je 18:30.Konečně jsem přišla na stadion. Ochranka mě bez problémů pustila dovnitř, šla jsem na tribunu a sedla jsem si. Najednou mi začal zvonit telefon. Byla to Care.

„ Ty si nedáš pokoj že?” zavtipkovala jsem a slyšela jak se Care zasmála.

„ Ptala jsem se rodičů a oni souhlasili že u nás můžeš přespat.” oznámila mi.

„ Dobře. Já jsem teď na stadione a čekám až si mě táta všimne.” řekla jsem jí smutně.

„ Nat nerada ti to říkám ale musíš jít až za ním. Jinak si tě nevšimne.”

„ Nesnáším to když máš pravdu.” řekla jsem ji a obě jsme se zasmáli.

„ Dej mi pak vědět jak to dopadlo.” řekla
mi mile.

„ Neboj. Až přijdu domů tak ti zavolám.” ujsitila jsem ji.

„ Dobře. Měj se.”

„ Ty taky.” tipla jsem to. Zhluboka jsem se nadechla a šla jsem po tribuně dolů k hřišti.
Někteří hráči si mě všimli a byli trochu zmatení ale já je Ignorovala. Konečně jsem přišla k tátovi.

„ Tati?” zeptala jsem.

„ Čau. Co tady děláš?” zeptal se mě bez emocí. Ani se na mě nekoukl a dál se věnoval tréninku.

„ Caroline má zítra zápas. Zajímalo by mě jestli tam můžu jít a pak u ní přespat.” řekla jsem potichu.

„ Ne Natasho. Zítra potřebuju abys mi tady pomohla.” řekla zase bez emocí.

„ Ale tati...”

„ NE!” zakřičel na mě a dokonce se na mě i koukl. Všichni hráči se zastavili a koukli se na nás.
Měla jsem skleněné oči a když jsem viděla všechny ty zmatené tváře tak jsem utekla.

Běžela jsem celou cestu domů. Přišla jsem a šla jsem rovnou do svého pokoje. Zabouchla jsem dveře a vzteky bez sebe jsem bouchla do zdi.
Udělala se tam malá díra tak jsem to zakryla fotkou kde jsem já s Caroline.

„Caroline.” Došli mi. Musím jí zavolat. Sedla jsem si na postel a vytočila její číslo.

„ Jo?” zeptala se nadšeně.

„ Ne. ” řekla jsem smutně. „ Táta mi to zakázal.” vysvětlila jsem ji.

„To mě mrzí.” řekla smutně.

„ Nemusí. Já tam totiž půjdu.” řekla jsem.

„ Jak když tě táta nepustí.” zeptala se mě.

„ Po škole půjdu domů. Tomu se nevyhnu.” začala jsem. „ Vezmu si potřebné věci a zdrhnu oknem. Protože v tu dobu táta bude doma a navíc má před vchodem schovaný kamery.” vysvětlila jsem ji můj plán.

„ To je zákeřný. Ale miluju to.” řekla mi a já se usmála i když to neviděla.

„ Díky. Řekni svým rodičům že to platí a ať zítra nevolají tátovi. Protože bude příliš zaneprázdnění.” vymyslela jsem geniální výmluvu.

„ Dobře. Tak zítra ve škole.” řekla mi.

„ Jo. A ještě jsem ti zapomněla říct. Pablito jde zítra do školy.” vzpomněla jsem si.

„ Jako Gavi? Jak to viš?” zeptala se mě nadšeně. Kdyby se někdo ptal, ano Care má crush na Gaviho a ano s Ferranem jsem se vsadila že mu to nikdy neřekne. A ano kamarádím se s Gavim a Ferranem.

„ Psal mi.” odpověděla jsem. Care chtěla ještě něco říct ale já ji předběhla. „ Hele Care už půjdu spát. Dneska byl trénink náročný. Takže se měj.” rozloučila jsem se.

„ Ty taky.” řekla mi a tipla to. Prevlikla jsem se do pyžama a šla jsem si lehnout.
Zítřek bude pěkně o hubu...

A/N: Jak už jsem říkala předtím. Tahle knížka je propojená s knížkou od kaja_povs. Běžte se kouknout na její účet. Má tam fakt dobré storky.
A taky nechci nic spoilovat ale myslím si že tahle knížka bude že všech nejdelší. Doufám že se vám to zatím líbí a taky se omlouvám za chyby.

-Tasha 💗