3 days later
Už jsou to skoro čtyři dny co odjeli na Super Copu. Já a Care jsme viděli zápas proti Betisu a obě jsme dost byli nervózní.Když už šlo ale na penalty tak jsme spolu seděli na gauči a modlili se ať to vyhrají. A taky se tak stalo. Pedri dal penaltu která je zavedla do finále proti Madridu.
S Care jsme začali skákat radostí a taky jsme dali na insta story nějaké fotky a označili jsme tam Barcu a kluky. Překvapivě to přesdíleli.Jo to bylo před dvěma dnama. Dneska hrají s Real Madridem a my s Care máme o dvě hodiny dříve zápas takže nám to krásně vychází.
Bylo ráno a já jsem dělala snídani. Lívance samozřejmě.
Care konečně vstala a šla si sednout na barovou židli.„ Bon Dia Care.” pozdravila jsem ji.
„ Bon Dia Nat.” pozdravila mě zpátky. Podala jsem ji lívance a kafe k tomu.
„ Gracias.” poděkovala mi a já kývla s úsměvem na tváři a taky jsem si sedla.
„ Co budeme dneska dělat?” Zeptala jsem se ji.
„ No zápas začíná až ve 20:00 takže vůbec nevím ale předtím máme svoje zápasy takže se aspoň chvíli zabavíme.” řekla mi a já kývla.
Ráno jsme dělali kraviny. Měli jsme polštářovou bitvu a taky jsme si dělali bunkr. Jo je někdy dobrý zavzpomínat na dětství. Konec konců jsme ještě pořád děti.Potom jsme se koukali na film když v tom Care začal zvonit telefon.
Zastavila jsem to a Care se koukla kdo ji volá.„ Pablito. Nemají náhodou trénink?” zeptala se mě. Já jen pokrčila rameny a Care to konečně zvedla.
Byl to video call takže jsem viděla jak se Pablb na Care usmívá.„ Čau Pablbe.” pozdravila jsem ho.
„ Nazdar Tashko.” agh Nesnáším když mi tak říká.
„ Ahoj Pablo.” Care ho pozdravila normálně. A Pablo se na ní usmál.
„ Ahoj Care.” řekl ji sladce.
„ Vy jste tak roztomilý.” řekla jsem a oba po mě hodili vražednej pohled. Po chvilce jsme se všichni tři začali smát. Najednou jsem viděla v pozadí že tam někdo leží.
„ Ty Gavi. Kdo to tam leží?” zeptala jsem se ho. On se otočil a koukl se na spící osobu na posteli.
„ To je Pedri. Včera jsme Trochu pili. Bude ok.” ujistil mě a já kývla. Nebudu lhát trochu jsem se o něj bála.
„ Tady se někomu někdo líbí.” začala Care a já ji bouchla do ramene.
„ Budete se koukat na dnešní zápas?” zeptal se Gavi.
„ Samozřejmě.” odpověděla Care i za mě. A Pablo se usmál. Slyšeli jsme že někdo vstoupil do pokoje.
„ Čau Frenkie. Pojď pozdravit.” Frenkie se koukl do telefonu a pozdravil nás a pak začal budit Pedriho.
„ Už musím. Mějte se.” řekl a tipl to. Pravděpodobně protože Pedri zvracel.
„ Je mi trochu líto pedriho.” řekla Care.
„ Mě ne. Může si za to sám a navíc slavil i když věděl že ještě nemají vyhráno.” řekla jsem a Care kývla.
Blížil se večer. Teda spíš naše zápasy které začínají v 18:00 a teď je 17:30.
S Care jsme nestíhali. Rychle jsem si na sebe dala tohle.A Care mi takhle učesala vlasy.
A já jsem ji taky pomohla. Konečně jsme byli hotové tak jsme si vzali věci a rychle jsme běželi k autu.
Nasedli jsme a vyrazili jsme.„ Kolik je?” zeptala jsem se jí ve spěchu.
„ 17:45.” odpověděla mi.
„ Sakra. Přijdu pozdě.”
„ Nat uklidni se. Budeš mít zpoždění ani ne minutu prosimtě.” Care mě s tímhle fakt uklidnila. Nevím jak se jí to povedlo.
Chvíli bylo ticho a pak ji zapípal mobil. Přišla ji zpráva a ona se pousmála.„ Kdo ti píše?” zeptala jsem se ji. Ona mi ukázala telefon a já se koukla. Psal ji Gavi.
„ Nat pozor!!!” poslední co jsem slyšela a pak .
Naráz...
Nikdy jsme to nestihli na naše zápasy a taky jsme neviděli finále Super Copy.
Protože jsme neviděli vůbec nic.....
ČTEŠ
STEREO HEARTS/Pedri Gonzalez
Fiksi PenggemarDcera slavného trenéra. Má to v životě těžké ale má lidi kolem sebe kteří jí pomáhají a podporují. Co se stane když jednoho dne potká slavného fotbalistu a ze začátku se nenávidí. A co když se během času do sebe zamilují.... READ MORE TO FIND OUT...