Dcera slavného trenéra. Má to v životě těžké ale má lidi kolem sebe kteří jí pomáhají a podporují.
Co se stane když jednoho dne potká slavného fotbalistu a ze začátku se nenávidí.
A co když se během času do sebe zamilují....
READ MORE TO FIND OUT...
Vzbudila jsem se a cítila jsem ruce obmotane kolem mého pasu. Otočila jsem se a viděla jsem Pedra jak pravidelně oddychuje. Jen jsem se pousmála a znovu jsem zavřela oči. Jenže v ten moment kdy jsem je zavřela tak mi začal zvonit telefon . Otráveně jsem se podívala kdo mi volá a viděla jsem jméno Bruna. Hned jsem to zvedla.
„ Děje se něco Bee?” zeptala jsem se jí.
„ Už si jim to řekla?” zeptala se mě hned.
„ Děláš si srandu. To si mě kvůli tomu musela budit?” zeptala jsem se jí unaveně.
„ No to byla jedna věc.” řekla.
„ A ta druhá?”
„ Trenérka nám nachystala raní workout. Zaslala vše na skupinu takže být tebou začnu cvičit.” řekla mi.
„ Yep. Jdu na to. Měj se Bee.”
„ Ty taky N.” řekla a tipla to. Podívala jsem se jestli Pedri pořád spí,ale on si už třel oči.
„ Dobré ráno.” řekl mi a políbil mě a já se pousmála. „ Co budeme dnes dělat mi amor?” zeptal se mě.
„ No asi tě zklamu protože musím si trochu zacvičit.” řekla jsem mu a Pedriho obličej se změnil z usměvaveho na smutný. „ Můžeš ale cvičit se mnou.” navrhla jsem a Pedri kývl. Usmála jsem se a šla jsem si udělat ranní hygienu. Poté jsem se vystřídala s Pedrim a převlékla se do tohoto.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Byla jsem líná počkat na Pedriho tak jsem si vzala karimatku a šla jsem dolů do obýváku. Otevřela jsem telefon a podívala se na workout který nám zaslala trenérka. Když jsem všechno zkoukla tak jsem si šla ještě do kuchyně napustit vodu a pak jsem šla zpátky. První jsem se protáhla a pak jsem si udělala 10 kliků na prstech.
Začala jsem dělat nějaké to cvičení. Soustředila jsem se jen na to co dělám když v tom najednou jsem cítila dech na mém krku. Otevřela jsem oči ale nikoho jsem neviděla. Najednou jsem znovu cítila dech na mém krku ale cítila jsem i rty u mého ucha. „Takhle mi zdrhnout?” řekl tajemným hlasem a já se pousmála.
„ Byl jsi moc pomalej.” odpověděla jsem mu drze. Cítila jsem jak se šibalsky usmál.
„ Jooo tak pomalej.” řekl. Vzal mě za ruce a přetočil mě na záda. Klečel nade mnou obkročmo a šibalsky se usmíval.
„ Pořád pomalej.” řekla jsem mu. On se jen pousmál a lehce mě políbil. Hned se ale ode mne odtáhl. „ Proč si přestal?” zeptala jsem se ho milým hlasem.
„ Nezasloužíš si to.” řekl mi a já jen protočila očima a uchechtla se.
„ Ty jsi pako.” řekla jsem mu a znovu ho políbila. Chvíli jsme se líbali ale potom jsem si něco uvědomila. Odtáhla jsem se a rukou jsem si podepírala hlavu. Pedri si hned všiml že se něco děje tak udělal to stejné co já a otočil se na mojí stranu. Dal mi jeden neposlušný pramínek vlasů za ucho a pousmál se na mě. Já se na něj podívala zamyšleně a jeho obličej zvážněl.
„ Co se děje?” zeptal se mě starostlivě.
„ Uhm nic. Neboj se.” ujistila jsem ho ale to nestačilo.
„ Tash. Co se děje?” zeptal se více vážněji.
„ Já jen. Je to jen otázka. Čistě ze zajímavosti.”
„ Povídej.” vyzval mě.
„ Kdybys měl kamarády kteří by spolu chodili. Jeden by hrál fotbal jako ty a druhá volejbal jako já. Co kdybych dostala nabídku a zmizela ti ze života na dva roky? Nezavolala bych ti a nijak bych tě nekontaktovala. Jak bys reagoval?” zeptala jsem se ho nervózně.
„ No asi bych byl naštvanej a určitě by mi to zlomilo srdce ale časem bych na to zapomněl.” začal ale cítila jsem že chce pokračovat. „ Ale kdyby přijela zase zpátky tak bych byl vzteky bez sebe. Rozhodně bych s ní nemluvil aspoň týden. Proč se ptáš?” zeptal se mě.
„ Kamarádka řeší podobný problém.” zalhala jsem mu.
„ No tak jestli se ti dva milují tak jako my dva tak se určitě znovu udobří. Jestli je to práva láska.” řekl a já se podívala na zem.
„ Jo.” odmlčela jsem se. „ Pravá láska.” řekla jsem a cítila jsem že mám skleněné oči. „ Hned přijdu.” omluvila jsem se,zvedla jsem se a rychle jsem běžela nahoru do své koupelny. Za sebou jsem zamkla dveře a sjela jsem po nich na zem a začala jsem brečet.
Po nějaké době jsem se uklidnila. Nadechla jsem se a vydechla a otevřela jsem dveře. Šla jsem po schodech dolů a viděla jsem Pedriho jak sedí na gauči a kouká do telefonu. „Jsem zpátky.” oznámila jsem mu. Pedri si dal telefon do kapsy a stoupl si.
„ Gavi mi volal že potřebuje s Care odvoz na trénink.” řekl mi a já kývla.
„ No tak jdeme.” zavelela jsem.
„ Tak dobře.” nasedli jsme do auta a jeli jsme na trénink Care. Celou cestu jsme poslouchali písničky. Dorazili jsme na stadion a šli jsme si sednout k Pablbovi.
„ Nazdaaar Pablbe.” pozdravila jsem ho a udělali jsme náš handshake.
„ Ahoj.” chvíli jsme se bavili a pak už byl konec. Počkali jsme na Care která asi po 20 minutách přišla.
„ Ahoj!” pozdravila jsem ji a objala jsem ji.
„ Ahoooj.” objala mě zpátky. Nasedli jsme do auta a jeli jsme na trénink. Jako obvykle jsme si s Care povídali. Když trénink skončil tak jsme vysadili Care a Pabla u něho a jeli jsme ke mně. Šla jsem ke dveřím a odemkla jsem. Pedri mě hned dohnal a chytl mě za ruku. Šli jsme pomalu po schodech nahoru do mého pokoje.
„ Půjdu se osprchovat.” oznámil mi Pedri a já kývla. Rovnou šel do koupelny a jak zavřel dveře tak já potichu šla po schodech dolů. Otevřela jsem skleněné dveře na terasu a za sebou jsem zavřela. Vytáhla jsem si telefon z kapsy a začala jsem hledat číslo dané osoby. Když jsem ho našla tak jsem si dala telefon k uchu a čekala až to zvedne.
„Anoo?” ozvalo se.
„ Ahoj Bruno.” začala jsem.
„ Nat? Děje se něco?” Zeptala se mě starostlivě.
„ Uhmmm. Nás plán pořád platí?” zeptala jsem se jí.
„ Ano pokud souhlasíš.” řekla. „ Proč se ptáš?”
„ Dnes ráno jsem měla menší rozhovor s Pedrim. Lehce jsem mu naznačila že odjíždím ale dojde mu to až vážně budu pryč. ” vysvětlila jsem jí.
„ A?”
„ Řekl mi že by byl naštvanej a že by se mnou asi měsíc nemluvil.” odpověděla jsem jí.
„ Oh. To mě mrzí. Můžeme to zrušit jestli chceš.”
„ Ne. Ne. Bude to jen na dva roky. To nějak přežiju.” řekla jsem ji.
„ Dobře. Hele pak si napíšeme ju?”
„ Jo. Měj se Bee.”
„ Ty taky N.” tipla jsem to a chvíli jsem si sedla na posezení co máme venku na terase a začala jsem přemýšlet. Slyšela jsem otevření dveří a pak jsem cítila jak mi někdo ze zadu omotal ruce kolem krku.„ Nad čím přemýšlíš?” zeptal se mě povědomí hlas.
„ Nad zápasy. Liga mistrů je pro nás volejbalisty dost těžká a musíme vymyslet novou taktiku.” odpověděla jsem mu. Pedri mi dal lehký polibek na krk a já na chvíli zavřela oči.
„ Pojď si lehnout. Už je pozdě.” řekl mi a já kývla. Zvedla jsem se a chytla jsem Pedriho za ruku. Šli jsme spolu nahoru do mého pokoje, já se rychle převlékla a šla jsem pak za Pedrim do postele.
